Iva Bízová, zakladatelka a CEO kreativní agentury Loosers, se uměním obklopuje nejen v práci, ale od roku 2016 také buduje, spolu se svými přáteli Helenou Šídovou, Pavlem Burešem a Jakubem Keslem, sbírku českého umění Koojon. Iva Bízová je podnikatelkou a sběratelkou, která tvrdí: Setkávání se s umělci a osobní vazby s nimi jsou pro mě klíčové. Chci znát autora osobně, vnímat jeho charakter, energii, talent. Nevím, jestli je to běžné i mezi jinými sběrateli, protože vím, že jsou tu sbírky, které jen kumulují díla za účelem jejich dalšího zpeněžení, já ale ráda dělám věci jinak. Chci budovat nejen výjimečnou sbírku, ale i skvělé vztahy s umělci.
Co se dozvíte v článku
1. Sochy a obrazy jako účinný „icebraker“
Umění tedy rozvíjí vztahy, to ale zdaleka není všechno. Z cest po zahraničních organizacích, v rámci neziskového mezinárodního projektu, mi utkvěla v hlavě jedna švédská kancelář napěchovaná uměním. Současná plastika, u které se naše výprava zastavila, posloužila jako skvělý „icerbraker“ a rozproudila více neformální debatu s hostiteli už před tím, než přišla na řadu naplánovaná pracovní témata a oficiální jednání. Také je to jedno z mála pracovních prostředí, které jsem si z té cesty na delší dobu detailněji zapamatovala.
Umění tu však nepůsobilo jen jako způsob, jak otevřít konverzaci s návštěvníky, ale komunikovalo také hodnoty organizace, její tvář, kterou chtěla nastavovat navenek, směrem ke klientům a klientkám. Podávala tím o sobě zprávu, a to jako o organizaci kulturní, kreativní, inovativní, otevřené a zvídavé.
2. Investice: udělat si radost i zhodnotit peníze
V době obrovské inflace je umění každopádně jedním ze způsobů, jak inteligentně uložit volné peníze, a při dobrém výběru umělkyně nebo umělce nechat investované finance do budoucna zároveň zhodnotit. Kdo umění nerozumí a má obavu, že nevybere správně, může se dnes obrátit na celou řadu společností, které se na nákup umění pro komerční a kancelářské prostory specializují a dokáží pomoci i s budováním obsáhlejších firemních sbírek.
Jedna z nich, společnost CumArte, sumarizuje hlavní přínosy umění v kanceláři do několika bodů: Kromě toho, že umění zkvalitňuje pracovní prostředí a je dlouhodobou investicí, má své místo i při tvorbě korporátní identity, podporuje firemní marketingovou strategii a umožňuje navázat partnerské vztahy mezi uměním a podnikáním.
Možností, jak dostat umění do kanceláře, je také sázka na trvalé a originální graffiti, které se stane součástí firemního designu.
Kdo si není jistý, že je nákup umění opravdu jeho cesta, může začít nejprve i s pronájmem uměleckých děl nebo nabídnout své prostory k uspořádání výstavy. Výhodou je, že se budou umělecká díla po čase v kancelářích měnit.
Tip pro opatrné: Pro ty, kdo se chtějí v umění teprve začít trochu orientovat a jsou z hlavního města, je k dispozici Artotéka Městské knihovny v Praze. Nabízí k vypůjčení za rozumné peníze reprodukce děl různé umělecké provenience a stylů. V umění se tak lze lépe zorientovat, vyzkoušet si, jak které dílo v interiéru na člověka působí, a vytříbit si svůj vkus.
3. Uměním k větší produktivitě
Když se firma rozhodne investovat do umění a vystavit ho v kancelářském interiéru, měla by k rozhodování přizvat i své zaměstnankyně a zaměstnance. Obrazy nebo sochy na ně totiž budou působit a ovlivňovat, jak se ukazuje, nejen jejich emoce a tak by neměli mít na očích celý den dílo, které je třeba a priori rozčiluje. Před lety se tomuto tématu výzkumně věnovali na univerzitě v Exeteru, kde došli k závěru, že pokud mají zaměstnankyně a zaměstnanci možnost ovlivnit podobu svého pracovního prostředí, nejen že se cítí v práci šťastnější, ale jsou také až o 32 % produktivnější a do práce jsou více zapojení.
Z dalšího srovnání, zaměřeného na lidi pracující v holých a nevyzdobených prostorách a na ty, kteří pracují mezi květinami a obrazy, vyplynulo, že druzí, pracující ve vyzdobených prostorách, jsou o 17 % produktivnější než první skupina. To příliš nenahrává minimalistickému přístupu, který nabádá zbavit se v místnosti určené pro práci všeho rozptylujícího. Rozptylovat se uměním je pro produktivitu a pracovní nasazení evidentně naopak přínosné.
4. Lákadlo, které přitáhne lidi zpátky do kanceláře
Kromě toho se, na základě dalších studií a výzkumů, spojuje umění například s celkovou podporou well-beingu, s redukcí stresu i vzteku, se zvýšením pracovní energie, kreativity, a dokonce i s podporou odvahy sdílet v práci své vlastní názory a spolupracovat. Nezanedbatelným vedlejším efektem umění v kancelářích je také to, že pomáhá s orientací v prostoru (místnosti je třeba možné pojmenovat podle uměleckých děl, která jsou v nich vystavená). A umění také může být způsobem a lákadlem, jak lidi z týmu občas přitáhnout do kanceláře v době, kdy je čím dál rozšířenější práce na dálku.
5. Jak dát najevo, že zaměstnavateli na jeho lidech záleží
Emily May, interiérová designérka a blogerka z Londýna, zkoumala přínosy umění v pracovním prostředí při svých studiích ve své bakalářské práci. Jedna z věcí, které ve svém průzkumu odhalila, je přesvědčení zaměstnankyň a zaměstnanců, že si jich zaměstnavatel více váží, pokud věnuje péči pracovnímu prostředí a vybaví ho i uměním. Došla také k tomu, že když je v kancelářích umění, jsou lidé, kteří v nich pracují, na své pracovní prostředí více hrdí. Umění v kanceláři tak může vysílat důležitou zprávu k týmu a sloužit jako gesto, které ukazuje, že jsou lidé pro zaměstnavatele opravdu podstatní.
ČLÁNKY DO MAILU