Ve facebookové skupině zaměřené na sdílení zkušeností podnikatelů v souvislosti s koronavirem se jedna členka svěřovala, že kam přišla, tam si jí stěžovali, že se jim nezvedly tržby zpět a že lidé nepřišli a jim tak chybí peníze. Ptala se proto ostatních, jestli se jim podařilo dostat se na původní tržby a dostalo se jí různorodých odpovědí. Zatímco někdo má plné ruce práce, jiným chybí zákazníci nebo například materiál. Podnikatelé se však shodují, že návrat do normálu ještě potrvá.
Co se dozvíte v článku
Někdo musel udělat změny
Podle Jiřího se před covidem dařilo úplně všem, byl všeho přebytek a hojnost. Lockdown svou délkou změnil návyky lidí, uvažování a je potřeba se přizpůsobit, hledat nové možnosti v podnikání, upravit nabídku zboží či služeb atd. Nemá smysl se ohlížet zpět a stěžovat si, ale pružně modifikovat služby v nové době! To, že to nezvládnou všichni, je jasné. Hodně štěstí a dobrých nápadů všem,
píše. Albert poznamenává, že třeba prádelna by mohla prát on-line. Kdo chce, hledá způsoby, kdo ne, hledá výmluvy (nic ve zlém). Věřte, že já mám taky značný úbytek, byl jsem 7 měsíců na úplné nule, ale už rozjíždím další podnikání v úplně jiném oboru, abych diverzifikoval příjmy, protože toto opakovat již nechci,
odpovídá dále Jiří.
Například Monika stále nemůže dělat, co dělala předtím, a také podle ní bude třeba se posunout, což je pro většinu stále těžké. Pořádá vnitřní řemeslné trhy a musí se tak přeorientovat na ty venkovní. Ty podle některých „frčí“. Mně tedy přijde, že o trhy teď zájem moc není. Dřív jsme jezdili se stánkem často a teď mi to přijde jako ztráta času,
píše Enny. Podle Moniky záleží na tom, kam stánkaři jezdí, jak moc se věnují reklamě, jak moc se angažují a podobně. Podle Jindřišky si lidé vystačí se svými zásobami zboží doma a kupují jen to hodně potřebné. V téhle době není vůbec nálada něco zdobit. Neví se, co bude v budoucnu,
doplňuje.
Někde je plno
Masérka Daniela přiznává, že nyní maká stále a potřebovala by se naklonovat. Vrátili se jí totiž stálí zákazníci a přišlo také hodně nových. Podobně je na tom i Eliška, která přišla s novými nápady a jede dál. Jsem masér a práce mám dost i přes léto. Mám úžasné klienty,
přidává se Yva. Podle jiné masérky Marie je léto plonkové období. Tak uvidíme, co podzim. Právě, že to, že už můžeme mít otevřeno, nic neznamená. V zimě vydělávám na léto,
dodává. Kolegyně Daniely má také narváno, ale mají seniorskou klientelu a ta si podle ní za této vlády polepšila a chodí jim tak více lidí, než když vládla ODSTOPka.
Chybí lidé i materiál
Monika píše, že jim na ranč chodí méně lidí, a podobně to vnímá i Jana, které úplně chybí zahraniční klientela. Lidi, kdepak jste?
ptá se. Podle Jindřišky obory, které drželi turisté, mají problém. Ti by přijeli, ale ne s podmínkami a omezeními. Do té situace, co tu je, sem nepojedou. Pracovně tu jsou a stále se testuje a dodržují opatření,
podotýká. Také Lence do obchodu v turistické oblasti chodí daleko méně lidí. Stojí před výlohou a často je slyším říkat: „nejdu dovnitř – nemám roušku“. V červnu k nám chodili hodně školní skupinky (děti na výletě). Aby nemusely učitelky řešit roušky, tak dovnitř ani nejdou,
popisuje. Jindřiška k tomu dodává, že v létě je jedině v přírodě, na zahradě, chatě nebo v lese. Respirátor je podle ní utrpení, nakupuje minimálně a do obchodů nechodí skoro vůbec.
Podle Miloše dobře už bylo, jsou tak v půlce toho, co bylo dřív a vypadá to, že skončí. Michaela se přidává, že mají úbytek, ale bojují. Také je podle ní třeba diverzifikace a posun na obor, kde to půjde. Taky bojujeme, co to jde. Vždy bylo období, kdy bylo maličko hůř, bohužel rok se podepsal. Máme specifickou výrobu a bohužel další problém je opravdu velké zdražení materiálu,
vysvětluje dále Miloš. Dařilo by se výborně, výrazně lépe než předchozí roky. Kdyby bylo zboží. V cyklistice je obrovská poptávka, ale není zboží,
prozrazuje Petra.
Podívejte se na příspěvky:
Návrat k normálu potrvá
Autorka příspěvku uznává, že se po změně návyků všichni zákazníci nevrátí, ale myslela si, že lidé naběhli zpět do kaváren a restaurací, protože jim to chybělo, a diví se, že tomu tak není. Mají nakoupeny kávovary, zvykli si doma vařit a jíst. Prostě důsledky lockdownu – bude trvat, než se návyky změní a možná se to ani nestane… To je problematika, kterou by se dalo rozebírat dlouze,
popisuje Jiří. Podle Lucinelly je to logické a bude chvilku trvat, než se vše dostane do normálu. Také Ivan se domnívá, že je ještě brzy a čekat srovnání za měsíc je naivní.
František si myslí, že právě ty zákazy změnily chování a uvažování lidí a pěknou dobu potrvá, než se to vrátí zpět. Jestli se to vrátí, už jen proto, že zvyk je železná košile. Místo například piva po práci lidi začali popíjet doma a proč pak chodit do té hospody, místo běhání do fitka začali běhat venku, místo jídla z restaurace jim třeba stačí svačina z domu. Neříkám, že to tak má každý, ale věřím tomu, že většina lidí má teď úplně jiné návyky, než měli předtím. Ten dopad může být fatální na některé obory,
uzavírá.