Právnické osoby jsou vždy účetními jednotkami, fyzické osoby jen v případě, že jsou zapsány v obchodním rejstříku nebo jejich obrat přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok 25 miliónu korun. Ostatní OSVČ se mohou stát účetní jednotkou na základě svého rozhodnutí. Hranice obratu 25 miliónů korun je platná až od roku 2008. Do té doby byl v zákoně o účetnictví uveden obrat přesahující 15 miliónů korun.
Fyzické osoby, které jsou účetními jednotkami a nemají povinný audit, mohou vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu. V takovém případě vedou účetnictví jen na úrovni účtových skupin, mohou spojit účtování v deníku s účtováním v hlavní knize a mají zjednodušené také účtování odpisů či rezerv. Čtěte více: Auditor ověří správnost vašeho účetnictví
Na fyzické osoby, které mají obrat nižší než 25 miliónů korun a nejsou zapsány v obchodním rejstříku, se nevztahuje zákon o účetnictví, tudíž tyto firmy nepovedou účetnictví. Tyto fyzické osoby zjišťují základ daně z daňové evidence příjmů a výdajů podle zákona o daních z příjmů.
Podnikatel je účetní jednotkou
Účetnictví má poskytnout informace o průběhu hospodaření podnikatele, poskytuje také informace pro řízení podniku. Správné vedení účetnictví je jedním ze základních předpokladů pro stanovení výše daně. Zásadní úlohu má účetnictví pro kontrolu stavu majetku a hospodaření. Účetnictví může sloužit i jako důkazní prostředek v závazkových vztazích.
Podnikatel chce mít přehled o stavu peněz, chce vědět, jaké má pohledávky a závazky, jaký je současný stav jeho majetku. V účetnictví je proto evidován stav a pohyb aktiv a pasiv, který poskytne podnikateli jasnou informaci pro rozhodování. Čtěte více: Není účetnictví jako účetnictví. O nákladech trochu jinak
Rovněž musí podnikatel vědět, kolik do podnikání vložil, jaký je jeho výnos. Z účetnictví musí být patrno, zda se mu vůbec vyplácí podnikat. Proto se v účetnictví sledují náklady, výnosy a následně lze určit i výši hospodářského výsledku.
Základním předpisem upravujícím vedení účetnictví v České republice je zákon o účetnictví. Další právní normou je Vyhláška Ministerstva financí ČR, která upravuje účtování podnikatelských subjektů a také České účetní standardy pro podnikatele.
Myslíte si, že manažer/ka potřebuje znát základy účetnictví?
Znalost zákonů je nezbytná
Pro zvládnutí vedení účetnictví je nezbytné, aby se podnikatel seznámil se základní právní úpravou účetnictví. Alespoň pasivní znalost základů účetnictví se předpokládá u všech podnikatelů, kteří chtějí mít svou firmu plně pod kontrolou. Vedení účetnictví je poměrně specifická záležitost, ne všichni podnikatelé chtějí této činností věnovat čas. Za předpokladu, že obrat firmy bude vyšší než 25 milionů Kč, nelze většinou čekat, že podnikatel povede účetnictví sám. Jistě brzy vytvoří pracovní místo účetní nebo si sjedná externí účetní firmu, která se zpracováním pomůže.
V praxi se osvědčuje, že než si firma troufne účtovat „naostro“ sama, není od věci, zaplatit si jakéhosi vlastního auditora, který správnost účetnictví prověří. Můžete to zařídit tak, že přijmete na práci účetní třeba i méně zkušeného pracovníka, který do účetního programu zapisuje na základě účetních dokladů všechny operace. Operace zaúčtuje, ale pak se data předávají hlavnímu účetnímu nebo k auditu, který může být zajištěn externí firmou, která účetnictví odkontroluje. Čtěte více: Pojistit se můžete i proti chybám v účetnictví
Jste-li účetní jednotkou, vyplatí se najmout si odborníka. Touto cestou získáte jistotu při vedení účetnictví. Nejhorší chvilky totiž zažívá účetní, která nemá nikoho, na koho se může s nejasnostmi obrátit. Účetní programy sice nabízí přednastavené předkontace k účetním operacím, ale to pro správně vedené účetnictví nestačí. Znalost účetnictví je nezbytná.
Čtěte více: Účetní software znalost účetnictví nenahradí
Daňová evidence příjmů a výdajů
Logika daňové evidence zůstává na úrovni dříve používaného jednoduchého účetnictví. Daňová evidence je upravena zákonem o daních z příjmů. Není přesně řešeno, jak musí být vedena, je ale jasně stanoveno, že musí umožnit zjištění základu daně z příjmů. Daňová evidence musí obsahovat údaje o příjmech a výdajích ve členění, které je potřebné pro zjištění základu daně a údaje o pohledávkách a závazcích.
Nejdůležitější knihou daňové evidence je deník příjmů a výdajů, do kterého se zapisují veškeré příjmy a výdaje peněžních prostředků. Zákon nepředepisuje způsob a techniku vedení deníku, podnikatel ho vede takovou formou, aby do něj zaznamenal v časovém sledu hospodářské operace příjmů a výdajů peněz, které v podniku nastaly.
Deník příjmů a výdajů je podkladem pro zjištění základu daně k dani z příjmů. Základem daně je rozdíl daňových příjmů a výdajů.
Vedení daňové evidence především u malých a středních podniků není příliš náročné. Daňovou evidenci zvládne podnikatel vést bez problémů sám. Je však otázkou, zda se čas strávený nad daňovou evidencí neprodraží. Mnohdy je výhodnější svěřit daňovou evidenci externí účetní, protože čas takto ušetřený může být pro jiné podnikové činnosti užitečnější. Z ankety serveru Podnikatel.cz vyplývá, že pouze zhruba čtvrtina podnikatelů žádá o vedení účetní agendy externí účetní.
Čtěte více: Zvládne si podnikatel vést účetnictví sám?
Ještě třetí možnost
Podnikatelé – fyzické osoby mají ještě jednu možnost. Základ daně mohou stanovit tak, že vedou pouze evidenci příjmů, výdaje stanovují procentem z příjmů. Podle § 7 zákona o daních z příjmů je určeno, kolik procent příjmů lze považovat za výdaje u různých podnikatelských činností.
Zemědělci mohou odečítat 80 % ze svých příjmů, 60 % podnikatelé, kteří provozují řemeslnou živnost, 50 % ostatní živnostníci a 40 % mohou uplatnit fyzické osoby, které podnikají podle zvláštních předpisů, např. advokáti nebo soukromí lékaři.
Tento způsob zjištění základu daně podnikatele nezatěžuje. Tato záznamní povinnost je velmi vzdálená od samotného účetnictví. Podnikatel snad ani nemůže chybovat.
ČLÁNKY DO MAILU