Ani mezi právními experty nicméně neexistuje úplná shoda, koho všeho se mají legislativní pravidla týkat. Záleží totiž na výkladu směrnice a zákona.
Co se dozvíte v článku
Vypuštění registrace ze zákona nic neřeší
Velké pozdvižení mezi influencery způsobila nedávná tisková zpráva Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV), podle které se musí u rady registrovat i fyzické osoby, které vytvářejí audiovizuální mediální obsah (např. vloggeři, influenceři) a nabízejí jej na platformách typu Instagram, Facebook, TikTok apod., pokud jimi poskytovaná služba naplňuje definiční kritéria audiovizuální mediální služby na vyžádání. Na zprávu následně reagoval i ministr kultury, který oznámil, že hodlá změnit zákon a příslušné ustanovení vypustit.
Jak nicméně upozorňují odborníci, problém a nejasnosti se tím nevyřeší. Protože registrace je jen „já se tedy hlásím“. Což je sice pěkné, ale bez ohledu na to, jestli se přihlásíte, nebo ne, máte povinnosti, které zákon říká (pokud splňujete definici toho zákona),
vysvětlila serveru Podnikatel.cz advokátka Petra Dolejšová.
Co se týká povinností, které ti, co pod zákon spadají, mají, jsou to podle Petry Dolejšové mimo jiné:
- zveřejnění kontaktních údajů (u OSVČ to jsou například bydliště a telefonní číslo)
- archivace videí
- poskytnutí videí na žádost RRTV
- přizpůsobení obsahu zrakově a sluchově postiženým osobám
- pravidla pro práci s reklamou – která bude pro influencer marketing nejasně uchopitelná, protože v zákoně je trojí režim..
Experti kritizují postup RRTV
Oslovení právní experti se jinak shodují, že postup RRTV a forma tiskové zprávy nebyly správné. „Influencer marketing je určitě potřeba nějak právně uchopit. Nemělo by to ale být cestou, kterou zvolila RRTV. Ta se po letech účinného zákona plácne do čela a zvolá: No, vždyť tenhle zákon, psaný na Netflix, sedí i na vás, holomci!“ V zákoně není pro influencery postavena ani základová deska a RRTV se na tom snaží vystavět výškový dům,
komentovala Petra Dolejšová.
Stejný názor má i Matěj Grödl, advokát Grödl Law Office, podle kterého je aktuální výklad 14 let starého zákona o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání, s nímž nyní přišla RRTV, pochybný a nekonzistentní. Zpráva RRTV vzbuzuje dojem, že všichni influenceři (např. youtoubeři, tiktokeři a další), kteří baví či informují širokou veřejnost a dělají to za účelem zisku, mají nyní registrační povinnost. Dle mého názoru by tomu tak být nemělo, a to především proto, že smyslem a účelem zákona nebyla povinnost registrace influencerů, nýbrž poskytovatelů služeb, které přímo konkurují televiznímu vysílání (jako např. Netflix, HBO Max, Disney+ apod.),
podotkl Matěj Grödl.
Daná tisková zpráva obsahuje jen základní a obecné vymezení. RRTV, jakožto příslušný správní orgán, by měla daleko podrobněji a srozumitelně vysvětlit široké veřejnosti zejména na koho se vztahuje a na koho nikoliv. Tedy podrobněji aplikovat konkrétní zákonná ustanovení a příslušná kritéria, a to nejlépe na praktických příkladech,
připojil se advokát Petr Molnár.
Podobně hovoří i Petr Kincl, partner advokátní kanceláře PwC Legal. Směrnice je implementovaná v zákoně správně. RRTV pouze ve své tiskové zprávě trochu nešťastně hovoří o „tvůrcích“, ve skutečnosti se ale nová povinnost registrace vztahuje na poskytovatele audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání, mezi nimiž mohou být i tvůrci. Ne každý tvůrce však musí být poskytovatelem mediálních služeb,
vysvětlil pro server Podnikatel.cz Petr Kincl.
Týká se směrnice i youtuberů? Právníci se neshodují
Ani právníci však nemají úplně stejný názor, koho všeho se má směrnice, respektive zákon, týkat. Podle zákona má audiovizuální mediální služba na vyžádání 8 pojmových znaků, kterými jsou veřejnost služby, možnost sledování služby na základě individuálního požadavku, možnost sledování služby v jakémkoliv okamžiku, převážně hospodářský charakter služby, konkurenční vztah k televiznímu vysílání, poskytování obsahu za účelem informování, vzdělání či zábavy, sestavení katalogu pořadů a redakční odpovědnost.
Podle Petra Molnára se tak zákon týká velkého množství podnikatelských subjektů, především profesionálů, kteří skrze zveřejňování videí dosahují zisku (resp. se o zisk snaží) a poskytují opakovaně své „pořady“ (tj. pohyblivá obrazová sekvence se zvukem nebo bez zvuku). Otázkou však zůstává, zda a vůči komu bude RRTV registrační povinnost skutečně vynucovat – logicky by to měli být především „velcí hráči na trhu“, kdo by primárně měli mít registrační povinnost,
dodal Molnár.
Naopak Matěj Grödl, advokát Grödl Law Office, se domnívá, že influenceři nesplňují jeden z pojmových znaků audiovizuální mediální služby na vyžádání, a to podmínku konkurenčního vztahu k televiznímu vysílání. Diskutabilní by u některých influencerů byla i podmínka sestavování katalogu pořadů, který umožňuje uživatelům výběr pořadů, a potažmo i redakční odpovědnost, jelikož influenceři velice často poskytují svůj obsah skrze velice striktně regulované platformy,
uvedl serveru Podnikatel.cz Matěj Grödl.
Pokud někdo provozuje své vysílání na vlastní doméně, ať už za paywallem nebo ne, registrovat by se měl. Pokud sdílí svá videa na stránkách či v aplikacích jiného provozovatele (např. Youtube, Spotify, Apple podcast atd.), má povinnost registrace daný provozovatel a nikoliv samotný tvůrce,
dodal Petr Kincl, partner advokátní kanceláře PwC Legal.
Advokátka Petra Dolejšová k tomu nicméně upozorňuje, že se legislativní pravidla influencerů, kteří mají svůj videopořad dostupný na nějaké platformě, mohou týkat. Pořad ale musí být seřazený v nějakém katalogu (tedy jako si volíme na Netflixu z přehledu filmů, tak podobě to musí mít i daný influencer), vizuálně a uživatelsky to musí být laděné do podobného stylu, jako to má třeba Voyo, HBO apod. Třeba takový Instagram je přece na první pohled (i užití) pro nás followery něco zcela jiného. Řadit pod tuto regulaci některé instainfluencery je bizarní výklad,
upozornila Petra Dolejšová s tím, že i influenceři na Youtube nebo na Forendors mohou pod směrnici spadat.
Záleží na výkladu zákona
Jak upřesnil serveru Podnikatel.cz Jindřich Vítek, zakladatel advokátní kanceláře Matzner & Vítek, primárně záleží na výkladu zákona. Pokud půjde o doslovný výklad, lze dovodit, že kdokoliv tvoří audiovizuální mediální obsah s výdělečným záměrem skrze sociální média, má povinnost se evidovat. Mírnější výklad pak spočívá v tom, že směrnice EU je primárně cílena na velké konkurenty velkých mediálních společností. V případě, že bude pojata nejpřísnější verze výkladu zákona, tak se evidovat musí každý, kdo tvoří audiovizuální obsah primárně za účelem zisku, bez ohledu na to, prostřednictvím kterého média svůj obsah zveřejňuje,
doplnil Jindřich Vítek.
Doslovné znění zákona o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání je samozřejmě poněkud vágní, takže z něho nelze zcela jednoznačně dovodit, jaký subjekt by měl být považován za poskytovatele audiovizuální mediální služby na vyžádání a jaký už nikoliv,
připojil se advokát Matěj Grödl.
S registrací ještě počkejte
Vzhledem k nejasnostem, koho všeho se zákon týká, experti radí s případnou registrací ještě počkat. Je to tedy o tom, aby lidé věděli, na koho ty povinnosti RRTV bude vztahovat a na koho ne. Protože má tendence ten zákon vykládat daleko šířeji, než jak je psaný. Zatím bych se tedy u RRTV neevidovala, dokud nebude jasný její výklad. Je to v tuto chvíli věštění z křišťálové koule, a to je v případě výkladu zákona vždycky špatně,
uzavřela Petra Dolejšová.
