Povinné datovky pohromu nezpůsobily, OSVČ hlavních je nejvíce za posledních 12 let

Počet aktivních OSVČ se zvýšil

Ačkoli se během prvních měsíců letošního roku objevovaly informace o rekordních počtech ukončených živností, a to kvůli povinným datovým schránkám, statistiky ČSSZ ukazují, že šlo v drtivé většině o OSVČ, které měly přerušenou živnost. Co se týče aktivních OSVČ, jejich počet se totiž oproti loňsku opět zvýšil. Předpovědi, že povinné zřízení datových schránek pro OSVČ s IČO „pročeše“ řady i aktivních OSVČ, se tak nepotvrdily.

Přečtěte si také:

Otázky a odpovědi k datovým schránkám, OSVČ a elektronickým daňovým přiznáním

Jak ukazují data (ČSSZ), ke konci letošního března v Česku podnikalo 656 117 OSVČ hlavních, což je o 19 tisíc více než před rokem. Zároveň se jedná o nejvyšší počet za posledních 12 let, více OSVČ hlavních naposledy podnikalo na konci září 2011 (667 395 OSVČ hlavních).

Nárůst OSVČ vedlejších zpomalil

OSVČ vedlejších k letošnímu březnu 31. březnu působilo 447 515, oproti loňskému konci března jde o nárůst o 3 tisíce a zdá se, že jejich počet se blíží vrcholu. Za posledních 14 let se množství OSVČ vedlejších zvýšilo o skoro 200 tisíc. Celkově ke konci března 2023 v ČR podnikalo 1 103 632 OSVČ, což je o 22 tisíc více než před rokem.

Zdroj: ČSSZ

Ve čtvrtletním srovnání pak počet OSVČ hlavních oproti konci loňského roku vzrostl přibližně o 7 tisíc. Ačkoli jde o trend několika posledních let, jak ukazují dlouhodobá data, mezikvartální nárůst mezi začátkem roku a březnem je spíše výjimkou. Tradičně totiž platilo, že ke konci března byl počet OSVČ hlavních pravidelně nižší než k poslednímu dni v roce. Důvodů je hned několik. Pokud chce OSVČ ukončit nebo přerušit činnost, činí tak zpravidla ke konci roku. Zkušenosti ČSSZ také potvrzují, že výkyvy souvisí i se sezonní prací.

Co se týče kvartálního srovnání u OSVČ vedlejších, zde došlo k poklesu o 8 tisíc.

Kdo je OSVČ vedlejší

Z pohledu důchodového pojištění se považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce:

• vykonávala zaměstnání.
• měla nárok na výplatu invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod.
• měla nárok na rodičovský příspěvek nebo peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu, pokud tyto dávky náleží z nemocenského pojištění zaměstnanců, nebo osobně pečovala o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost), nebo stupni III (těžká závislost), anebo stupni IV (úplná závislost), pokud osoba, která je závislá na péči jiné osoby, je osobou blízkou, nebo žije s OSVČ ve společné domácnosti, není-li osobou blízkou.
• vykonávala vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání nebo civilní službu.
• byla nezaopatřeným dítětem.

Do jaké míry stojí za nárůstem švarcsystém?

Ačkoli ke konci března v Česku působilo nejvíce OSVČ hlavních za posledních 12 let, zůstává otázkou, zda za nárůstem nestojí částečně i tzv. švarcsystém. Už v minulých letech odborníci upozorňovali, že kvůli vysokým nákladům práce se pracovněprávní vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem často transformují do smluv mezi odběratelem konkrétní služby a jejím dodavatelem.

Podle Hospodářské komory ČR (HK ČR) to někdy má podobu jasného porušení zákoníku práce, jindy je to hůře prokazatelné obcházení zákona. Často je to ale i nejen formálně právně vyprecizovaná transformace vztahu, ale i z hlediska obsahové kvality zcela jiný vztah, kdy se obě zúčastněné strany vědomě a korektně čehosi zříkají, aby cosi jiného získaly. Sotva lze předpokládat, že by nejistoty spojené s pandemií zatraktivňovaly drobné podnikání. Řada OSVČ měla existenční problémy, které řešila čerpáním státního kompenzačního bonusu. Problémy měli a mají zaměstnavatelé, kteří v rámci úsporných opatření mohli namísto standardních zaměstnaneckých smluv a dohod přejít ke spolupráci s drobnými dodavateli v postavení OSVČ, uvedl serveru Podnikatel.cz Ladislav Minčič, ředitel Odboru legislativy, práva a analýz HK ČR.

Švarcsystému nahrály i úpravy paušální daně

Švarcsystému navíc nahrály i nedávné změny u paušální daně. Tu totiž nově mohou využít OSVČ s příjmy do 2 milionů korun. Vzhledem k tomu, že se po zvýšení limitu paušální daň vztahuje na OSVČ s velmi širokým rozpětím příjmů, není již všem stanovena paušální daň ve stejné výši, ale zavedla se 3 pásma paušálního režimu odvozená od výše a charakteru příjmů poplatníka. V každém pásmu poplatníci platí jinou výši paušálních záloh.

Jen přechod z výdajových paušálů na paušální daň může přinést OSVČ až přes sto tisíc korun ročně a při případném švarcsystému je rozdíl ještě vyšší. O tom, že můžou změny u paušální daně nahrát švarcsystému, jsou přesvědčeny i odbory.

Podle údajů, které serveru Podnikatel.cz poskytlo ministerstvo financí, vstoupilo letos nově do paušálního režimu 33 900 OSVČ a počet OSVČ, které platí paušální daň, tak vzrostl na 103 004. Drtivá většina z nich, 101 787 (99 %), je nicméně v nejnižším prvním pásmu. V druhém pásmu se nachází 1070 OSVČ a ve třetím pouze 147 OSVČ.

Přečtěte si také:

Vznikla sice tři pásma paušální daně, 99 % OSVČ je však v nejnižším prvním