Zákonné pojištění odpovědnosti se týká všech zaměstnavatelů. Nerozhoduje, zda se jedná o zaměstnavatele s jedním nebo pěti sty zaměstnanci. Pojištění nevzniká uzavřením pojistné smlouvy zaměstnavatele s pojišťovnou, ale automaticky přijetím prvního zaměstnance do pracovního poměru, včetně osob konajících práci na základě dohod o provedení práce či pracovní činnosti. Pojištění trvá do ukončení podnikatelské činnosti zaměstnavatele.
Čtěte také: Neplacení zákonného pojištění odpovědnosti se může vymstít
Povinné úrazové pojištění
Zaměstnavatel je pojištěn pro případ odškodnění zaměstnanců při pracovním úrazu a nemoci z povolání. Příslušná pojišťovna uhradí za zaměstnavatele škodu, která by obzvlášť v případě trvalých následků nebo náhrad pozůstalým při úmrtí zaměstnance, mohla přesahovat finanční možnosti drobného podnikatele.
Zákonné pojištění odpovědnosti provozují u nás v současnosti dvě pojišťovny: Kooperativa a Česká pojišťovna. U České pojišťovny jsou pojištěni zaměstnavatelé, kteří měli sjednáno pojištění do 31. 12. 1992, u Kooperativy všichni ostatní zaměstnavatelé.
Základem pro výpočet pojistného je souhrn vyměřovacích základů všech zaměstnanců za uplynulé kalendářní čtvrtletí, násobený sazbou uvedenou v příloze vyhlášky ministerstva financí č.125/1993 Sb., podmínky a sazby zákonného pojištění zaměstnavatelů za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Sazby pojistného činí 2,8 až 50,4 promile dle převažujícího předmětu činnosti zaměstnavatele klasifikovaného podle OKEČ, tj. odvětvové klasifikace ekonomických činností. Minimální výše čtvrtletního pojištění činí 100 Kč.
Čtěte také: Připravte se na změny v zákonném pojištění zaměstnanců od roku 2013
Úrazové pojištění a dohoda o provedení práce
Odměňování formou dohody o provedení práce zaznamenalo od roku 2012 významné změny. Ty se samozřejmě dotkly i povinnosti platby úrazového pojištění. Jak pro server Podnikatel.cz potvrdil Milan Káňa, mluvčí Kooperativy pojišťovny, u zaměstnance, který má sjednánu dohodu dohodu o provedení práce s odměnou do 10 000 korun měsíčně, se jeho odměna nezapočítává do základu pro výpočet pojistného na zákonné pojištění. Přesto má při vzniku pracovního úrazu právo na náhradu škody na zdraví (s některými výjimkami).
Naopak osob konajících práci na dohodu o provedení práce s odměnou 10 001 korun a výše se odvod úrazového pojištění týká, jelikož jsou účastny nemocenského a tím i důchodového pojištění.
Na pozoru by měli být zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají pouze osoby na dohody o provedení práce. I oni jsou povinni odvádět úrazové pojištění. A to i v případě, kdy zúčtovaná měsíční odměna nepřekročí desetitisícový limit. Nadále platí, že pokud zaměstnavatel zaměstnává pouze osoby na dohody o provedení práce s měsíční odměnou nepřevyšující 10 000 korun (bez ohledu na jejich počet), odvádí minimální pojistné ve výši 100 korun za čtvrtletí,
potvrdil Milan Káňa.
Rozdíly v nárocích na odškodnění
Zaměstnanec pracující na dohodu o provedení práce s měsíční odměnou do 10 000 korun (včetně) nepobírá nemocenskou, proto mu nevzniká nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti dle § 370 zákoníku práce. Podle § 385 zákoníku práce mu naopak vzniká nárok na doplatek rozdílu odměny, která mu ušla z důvodu vzniku pracovního úrazu. Uvedenému zaměstnanci nevzniká nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (rentu) a to s ohledem na § 386 zákoníku práce. Ostatní nároky mu přísluší ve stejném rozsahu, jako zaměstnanci v pracovním poměru založeném pracovní smlouvou či dohodou o pracovní činnosti,
dodal Milan Káňa za Kooperativu.
Foto: www.isifa.com
ČLÁNKY DO MAILU