Při obchodování se zahraničím se musí rozlišovat, zda obchodujeme s jiným členským státem Evropské unie nebo zda se jedná o dodávku ze zemí mimo EU. Zákon o DPH neužívám v souvislosti s obchodem v rámci EU pojem import (dovoz), ten nahrazuje termínem „pořízení zboží z jiného členského státu“, export (vývoz) nahrazuje „dodání zboží do jiného členského státu“.
Pořízení zboží z jiného členského státu EU
Prodávajícím je podnik z členského státu EU, kupujícím je česká firma. Prodávající nebude toto zboží zdaňovat daní z přidané hodnoty, pokud mu český podnik sdělí své daňové identifikační číslo (DIČ). Kupující si sám vypočte DPH, takto vypočítanou daň uvádí jako DPH na výstupu. Podnik vlastně nahrazuje činnost celníka při dovozu. Dříve se totiž o vyčíslení daně postaral celní úřad, podnik dostal již dokumenty (JCD – jednotná celní deklarace – dnes se již nepoužívá), kde byla vyčíslena celní hodnota, clo a DPH. Dnes si ale český podnik provede tzv. přidanění sám. Čtěte více: Alternativa financování vývozu – Česká exportní banka
V případě, že má český podnik od prodávajícího k dispozici daňový doklad – ve většině případů fakturu, bude mít i nárok na odpočet daně.
V konečném důsledku do vypadá tak, že český podnik sám vypočítá daň na výstupu, provede přidanění a zároveň bude mít k dispozici daňový doklad od prodávajícího a bude mít nárok na odpočet daně, zúčtuje daň na vstupu. Daň na vstupu i na výstupu bude stejná, takže odvod daně finančnímu úřadu bude nulový. Nárok na odpočet DPH nemá český kupující v případě, že ještě neobdržel daňový doklad od prodávajícího z členského státu EU. V takovém případě by vznikla českému podniku povinnost odvést daň.
Povinnosti českého odběratele při pořízení zboží z jiného členského státu EU
- přidanění – přiznat daň na výstupu
- doplnit doklad vystavený zahraničním dodavatelem o základ daně a vypočítanou DPH
Pro účtování přidanění a případně i nároku na odpočet DPH se obvykle používá účtu 349 Spojovací účet k DPH nebo analytické evidence k účtu 343 DPH. Při nákupu v zemích EU bude závazky vyjádřeny v cizí měně. Zákon o účetnictví vyžaduje evidenci závazky v českých korunách, tak i v cizí měně.
Při přepočtu na českou měnu lze použít:
- denní kurz (kurz ČNB platný v den uskutečnění účetního případu)
- pevný kurz (kurz určený účetní jednotkou na vymezené období)
Při účtování závazků v cizí měně v důsledku změny kurzu české koruny k jiným měnám vznikají kurzové rozdíly. Kurzové rozdíly u zahraničních faktur vznikají:
- při úhradě faktury,
- u neuhrazených faktur při uzavírání účetní knih.
Kurzy měn na business serveru Podnikatel.cz
Kurzový rozdíl při úhradě faktury v cizí měně
Při vzniku závazku se přepočítá hodnota faktury kurzem platným v den vzniku účetního případu. Úhrada faktury proběhne později, kdy dojde zřejmě ke změně kurzu. Tak může vzniknout kurzový rozdíl, který může mít formu kurzové ztráty či kurzového zisku. Kurzové rozdíly ovlivňují hospodářský výsledek a jsou daňově účinné. Čtěte více: Jak se účetně vypořádat se změnou kurzu valut?
Kurzový rozdíl u neuhrazené faktury při uzavírání účetních knih
Kurzový rozdíl může vzniknout, pokud nebude faktura v cizí měně uhrazena do dne roční uzávěrky. Dochází k přepočtu kurzem devizového trhu stanoveného ČNB. Dojde k přecenění závazků.
Ukázka účtování – pořízení zboží z členského státu EU
Nakupujeme zboží v Německu 8. srpna 2008. Daňový doklad byl vystaven 21. 8. 2008. Faktura od německého dodavatele na 1000 EUR. Využívá se pevný kurz ve výši 23 Kč/1 EUR..Úhrada faktury z běžného účtu 5.9. 2008. Kurz 23,50 Kč/1 EUR
Účtování:
- Faktura 1000 EUR tj. 1000×23 23 000 Kč 131 / 321
- Přidanění 23 000 Kč x 19 % 4 370 Kč 349 / 343
- Nárok na odpočet DPH (daň. doklad) 4 370 Kč 343 / 349
- Úhrada faktury 1000 EUR x 23,50 23 500 Kč 321 / 221
- Kurzová ztráta (23 000 Kč – 23 500 Kč) 500 Kč 563 / 321
Použité účty:
- 131 Pořízení zboží
- 321 Dodavatelé
- 343 DPH
- 349 Spojovací účet k DPH
- 563 Kurzové ztráty
- 221 Bankovní účet
Český podnikatel musí přepočítat podle platného kurzu závazek na českou měnu. Z hodnoty faktury provede sám výpočet daně z přidané hodnoty na výstupu. Protože včas obdržel daňový doklad (nejpozději do 15. dne měsíce, který následuje po pořízení zboží ze zahraničí), má český podnik nárok na odpočet daně, zúčtuje tzv. DPH na vstupu. Protože se ke dni úhrady změnil kurz v neprospěch českého podnikatele, ten zaplatí více než očekával při nákupu, vzniká mu kurzová ztráta. Čtěte více: Po roce rekordů propad. Došel již koruně dech?
Obchodujete se zahraničím?
Dodání zboží do jiného členského státu
Pokud prodává český podnikatel do jiného členského státu EU, nebude dodávka zboží většinou obsahovat tuzemskou DPH. Dodávka bude osvobozena od DPH, pokud budou splněny podmínky Zákona o DPH:
- český podnik má k dispozici DIČ obchodního partnera z jiného členského státu,
- lze prokázat, že zboží bylo odesláno z tuzemska.
Povinnosti českého dodavatele při dodání zboží z jiného členského státu EU
- Vystavit daňový doklad do 15 dnů od data uskutečnění dodání zboží nebo přijetí platby, při úhradě předem.
- V daňovém dokladu uvést daňové identifikační číslo své i odběratele a to včetně kódu země. (§ 34 Zákon o dani z přidané hodnoty)
- Dodání je osvobozeno od DPH, základ daně (cena) bude uvedena bez DPH. Osvobozené plnění se uvede do daňového přiznání.
- Vyplní souhrnné hlášení k DPH.
Souhrnné hlášení upravuje § 102 Zákona o dani z přidané hodnoty. Souhrnné hlášení je povinen podat plátce DPH, který uskuteční dodání zboží do jiného členského státu osobě registrované k dani v jiném členském státě. Souhrnné hlášení se podává na tiskopisu vydávaném Ministerstvem financí. Formulář vám poskytne příslušný finanční úřad. Souhrnné hlášení se podává za každé čtvrtletí do 25dnů po skončení kalendářního čtvrtletí současně s daňovým přiznáním.
Stejně jako u přijatých faktur z členských státu EU, mohou vznikat kurzové rozdíly u pohledávek za odběrateli z členských států EU. U pohledávek vznikají kurzové zisky či ztráty při úhradě nebo k rozvahovému dni při účetní uzávěrce. Tyto kurzové rozdíly ovlivní základ daně z příjmů.
ČLÁNKY DO MAILU