Plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením v praxi

Povinnost mohou dle zákona o zaměstnanosti splnit nejen jejich zaměstnáváním, ale také  odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů, se kterými Úřad práce uzavřel dohodu o uznání zaměstnavatele podle § 78 zákona o zaměstnanosti (dříve tzv. chráněné dílny), případně odvést patřičnou finanční částku do státního rozpočtu. Obvykle však jde o kombinaci uvedených možností. Nesplnění povinnosti vypočítat plnění, vyplnit příslušný tiskopis a včas odvést do státního rozpočtu je považováno za porušení zákona s nemalou pokutou. Za nezaměstnávání zdravotně postižených osob může být vyměřena pokuta až do výše 1 000 000 korun, za neplnění oznamovacích povinností (např. nepodání předepsaného tiskopisu) až do výše 100 000 korun. Kontrola zaměstnávání osob se zdravotním postižením a náhradního plnění náleží inspektorátům práce i příslušným úřadům práce. Odvody za neplnění do státního rozpočtu včetně sankcí vymáhají celní úřady.

Osoby se zdravotním postižením

Mezi osoby se zdravotním postižením se řadí:

• osoby ve třetím stupni invalidity (osoby s těžším zdravotním postižením),
• osoby v prvním a druhém stupni invalidity,
• osoby zdravotně znevýhodněné,
• osoby, které sice byly posouzeny, že již nejsou invalidní, ale započítávají se ještě 12 měsíců ode dne posouzení, že již invalidní nejsou (příklad: zaměstnanec byl posouzen, že od 25. září 2018 není invalidní. Zaměstnavatel si může započítat plnění povinného podílu i v roce 2019 od 1. ledna do 24. září.)

Nárok na invaliditu (zdravotní znevýhodnění) se dokládá posudkem, potvrzením, případně rozhodnutím. Posuzuje se ode dne vzniku invalidity, bez ohledu na skutečnost, zda je nebo není nárok na invalidní důchod. Posudek musí být vydán dle právních předpisů ČR. Mezi osoby se zdravotním postižením je možné započítat i starobní důchodce zaměstnané v pracovním poměru, jestliže jsou nadále invalidní. V případě zaměstnávání cizinců nebo občanů z Evropské unie je třeba doložit doklad vydaný českým orgánem sociálního zabezpečení, v opačném případě je započítat nelze.

Ministerstvo práce a sociálních věcí kompletně změnilo vzhled internetových stránek. Změna se dotkla i náhradního plnění. Více v článku: Nový vzhled služeb pro zaměstnavatele a nové způsoby přihlašování

Povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením

Povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením (OZP) se vztahuje na všechny zaměstnavatele (s výjimkou příslušníků a vojáků z povolání ve služebním poměru, obecní policie, inspektorů báňských úřadů a výjezdových skupin poskytovatelů záchranné služby), kteří za sledované období zaměstnávají v průměrném přepočteném ročním počtu více než 25 zaměstnanců. Splněním povinnosti není jen skutečné zaměstnání, ale i takzvané náhradní plnění.

Povinnost může zaměstnavatel splnit:

• zaměstnáním 4 % OZP v pracovním poměru,
• odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů, se kterými úřad práce uzavřel dohodu o uznání zaměstnavatele podle § 78 zákona o zaměstnanosti,
• odvodem do státního rozpočtu,
• kombinací výše uvedeného.

Povinnost zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Při výpočtu povinnosti zaměstnání se vychází z průměrného přepočteného počtu zaměstnanců v pracovním poměru. Pro výpočet je důležitý počet odpracovaných hodin k ročnímu fondu pracovní doby bez svátků. Do výpočtu se zahrnují skutečně odpracované hodiny, přesčasy, hodiny čerpané dovolené (ne proplacené), překážky v práci (překážky na straně zaměstnavatele a osobní překážky na straně zaměstnance, za které náleží mzda nebo plat podle nařízení vlády č. 590/2006 Sb.), pracovní neschopnost (včetně třídenní karenční doby), za kterou je poskytována náhrada mzdy a nemocenské, doba (krátkodobého) ošetřovného. Nezapočítává se naopak případná proplacená řádná dovolená, mateřská dovolená, rodičovská dovolená, otcovská, dlouhodobé ošetřovné, neplacené volno a doba pracovní neschopnosti, za kterou není poskytováno nemocenské od ČSSZ. Podrobný postup je uveden v pokynech k tiskopisu oznámení, v zákoně o zaměstnanosti nebo ve vyhlášce č. 518/2004, kterou se provádí zákon o zaměstnanosti.

Celkovou stanovenou týdenní pracovní dobou bez svátků se dle komentáře MPSV k náhradnímu plnění rozumí fond pracovní doby bez svátků, stanovený u zaměstnavatele nebo vyplývající z obecně závazných právních předpisů.

• Jestliže zaměstnavatel zaměstnává zaměstnance v různých pracovních režimech (např. jednosměnný a směnný provoz), zjišťuje se průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců v každém pracovním režimu samostatně a součet průměrných přepočtených počtů z jednotlivých pracovních režimů, který se provádí na dvě platná desetinná místa, tvoří celkový roční přepočtený počet zaměstnanců zaměstnavatele.
• K individuálním úpravám pracovní doby se nepřihlíží, použije se při nich celkový roční fond pracovní doby, odpovídající fondu pracovní doby zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu v příslušném pracovním režimu. Při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby a u domáckých zaměstnanců se vychází z nominálního fondu pracovní doby.

• V případě zkrácení stanovené týdenní pracovní doby kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem (bez snižování mzdy) zaměstnavatel zjišťuje fond pracovní doby dle počtu pracovních dnů v kalendářním roce. Kolektivní smlouvu nebo vnitřní předpis doloží při kontrole. Zkrácení stanovené týdenní pracovní doby nemůže být uplatněno organizační složkou státu.
• U zaměstnance, který v průběhu měsíce přestal být osobou se zdravotním postižením (OZP) a stal se osobou bez zdravotního postižení, se do odpracovaných a neodpracovaných hodin OZP započítávají pouze ty hodiny, které se vztahují k době, kdy byl OZP.

Příklady zápočtu odpracovaných hodin z praxe

1 Odpracovaný svátek – běžná směna a přesčas

Zaměstnankyně pracuje 40 hodin týdně (rovnoměrně rozvržená pracovní doba). V průběhu roku jí směna několikrát připadla na svátek, který odpracovala. Může být v této situaci započítáno více než 1,0 přepočteného zaměstnance? 

Pro server Podnikatel.cz se k situaci vyjádřil Stanislav Navrátil z Krajské pobočky Úřadu práce ČR v Pardubicích. Podle ustanovení § 15 vyhlášky č. 518/2004, kterou se provádí zákon o zaměstnanosti se průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců zjišťuje jako podíl celkového počtu skutečně odpracovaných hodin těmito zaměstnanci v daném kalendářním roce, zvýšeného o neodpracované hodiny... a celkové stanovené týdenní pracovní doby bez svátků připadající v daném kalendářním roce na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu. Hodiny odpracované ve svátek jsou hodinami skutečně odpracovanými, započítávají se jako každé jiné odpracované hodiny. Ve finále se  skutečně může stát, že jeden zaměstnanec naplní více než 1,0 průměrného přepočteného zaměstnance. Pokud by modelový zaměstnanec v roce 2019 odpracoval všech 10 svátků připadajících na pracovní dny, může mít odpracováno 2088 hodin při fondu 2008 hodin (2088/2008 = ‭1,039840637450199‬, přesně 1,03 přepočteného zaměstnance. 

Ovšem odpracovaný svátek může být také přesčasem (tj. směna navíc, není čerpáno náhradní volno). I zde zaměstnanec naplní více než 1,0 průměrného přepočteného zaměstnance. Logicky může přesčasovou prací naplnit maximálně 1,20 průměrného přepočteného zaměstnance (tj. 2424/2008). Tento případ by nastal při odpracování maximálně přípustných 416 hodin práce přesčas.

2. Neodpracovaný svátek

Mzdový program započítává do počtu odpracovaných hodin u zaměstnanců v dočasné pracovní neschopnosti i hodiny za svátky připadající na daný měsíc. Je tento postup správný? 

V ustanovení § 15 odst. 2 vyhlášky 518/2004 Sb. se skutečně píše, že průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zjišťuje jako podíl celkového počtu skutečně odpracovaných hodin těmito zaměstnanci v daném kalendářním roce, zvýšeného o neodpracované hodiny a) v důsledku dočasné pracovní neschopnosti, za kterou je poskytováno nemocenské ...... a celkové stanovené týdenní pracovní doby bez svátků … 

Jak upozorňuje oslovený odborník, zde je třeba zdůraznit slovní spojení „neodpracované hodiny“. Zaměstnanci není co navyšovat, protože běžně ve svátek nepracuje. Připočtení neodpracovaných hodin v době svátku u zaměstnanců v dočasné pracovní neschopnosti v kontrolní praxi neakceptujeme. Každý zaměstnanec (s výjimkou anomálií, např. nerovnoměrně rozvržená pracovní doba, přesčasová práce o sobotách a nedělích atd.) by měl mít v roce 2019 max. 251 pracovních dnů, resp. 2008 hod,uzavírá Stanislav Navrátil. 

Fond pracovní doby a výpočet povinnosti zaměstnávat OZP

• pracovní doba 8 hod. (40 hodin týdně) = 2008 hodin
• pracovní doba 7,5 hod. (37,5 hodin týdně) = 1882,5 hodin
• pracovní doba 7,75 hod. (38,75 hodin týdně) = 1945,25 hodin

Příklad:

V roce 2019 odpracovali zaměstnanci 267 556 hodin při osmihodinové pracovní době. Fond pracovní doby je 2008 hodin.

Zaměstnavatel má povinnost zaměstnávat 5,32 OZP. Výpočet: (267 556 / 2008) x 4 % = 5,32.

Odebírání výrobků nebo služeb

Svou povinnost může zaměstnavatel splnit i jiným způsobem. A to odebráním výrobků, služeb nebo realizováním zakázek od firem, které zaměstnávají více než 50 % osob se zdravotním postižením a uzavřely s úřadem práce dohodu o uznání na chráněném trhu práce (dohoda se uzavírá na tři roky, může být úřadem práce vypovězena, ale také prodloužena na neurčito). Od roku 2018 totiž musí mít dodavatelé status „zaměstnavatele na chráněném trhu práce“. Tuto skutečnost může zaměstnavatel snadno zjistit například na internetu, a to v katalogu poskytovatelů náhradního plnění na stránkách ministerstva práce a sociálních věcí. Poskytnout náhradní plnění mohou i OSVČ, které sice nejsou zaměstnavateli, ale samy patří mezi osoby se zdravotním postižením. Čtěte také: Rok 2020 a výběr nejdůležitějších novinek pro zaměstnavatele

Příklad:

Zaměstnavatel z prvního příkladu odebral od zaměstnavatele splňujícího podmínku (více než 50 % OZP) služby v hodnotě 495 000 Kč (bez DPH).

Výpočet: 495 000 / (7×33 429) = 2,11.

Podmínkou je, aby dodavatel plnění zaměstnával v předchozím kalendářním čtvrtletí alespoň 2,11 přepočteného zaměstnance. K tomu slouží oddělená evidence, ve které dodavatel eviduje přepočtený stav zaměstnanců, poskytnuté náhradní plnění a vydaná potvrzení pro tyto účely. Každé poskytnuté náhradní plnění musí být navíc zaevidováno v elektronické evidenci náhradního plnění. Plnění do evidence zadává výhradně dodavatel, a to do 30 dnů od zaplacení. Odběratel plnění pouze potvrzuje správnost zadaného plnění.

Odběratel by si měl pro správný zápočet náhradního plnění odběrem výrobků nebo služeb vyexportovat data od jednotlivých dodavatelů, provést výpočet a porovnat u každého dodavatele v evidenci čtvrtletní přepočtený počet osob se zdravotním postižením zvlášť (započítá se nejvyšší počet zjištěný ve sledovaném roce v předcházejících kalendářních čtvrtletích před posledním zdanitelným plněním).

Odběratel z našeho příkladu odebíral po celý kalendářní rok od konkrétního dodavatele. Naposled ve IV. kalendářním čtvrtletí roku 2019. V evidenci náhradního plnění u tohoto dodavatele je potřeba vygenerovat 4 kalendářní čtvrtletí předcházející čtvrtletí, kdy se uskutečnil poslední odběr. Zde se jedná se o III. čtvrtletí roku 2019 (2,05 OZP), II. čtvrtletí roku 2019 (2,07 OZP), I. čtvrtletí roku 2019 (1,08 OZP) a IV. čtvrtletí roku 2018 (2,09 OZP).

Zaměstnavatel si nezapočítá vypočtených 2,11 OZP, ale jen 2,09 OZP. Z původních vypočtených 5,32 OZP zbývá po zápočtu 2,09 náhradního plnění zaměstnat 3,23 zaměstnance.

Pokud by zaměstnavatel odebíral například pouze ve II. a III. čtvrtletí sledovaného kalendářního roku, posuzoval by se nejvyšší čtvrtletní přepočtený počet zaměstnanců dodavatele v I.a II. kalendářním čtvrtletí.

Odvod do státního rozpočtu

Při plnění odvodem do státního rozpočtu se počítá, stejně jako v předchozích příkladech, na dvě platná desetinná místa, zaokrouhluje se na celé koruny nahoru až výsledná částka.

Zaměstnavatel musí vypočítat a eventuálně odvést příslušnou částku ve stanoveném termínu do státního rozpočtu. To provede vyplněním tiskopisu Ohlášení o plnění povinného podílu za rok 2019 nejpozději 15. února 2020. Vypočtená částka má být v uvedeném termínu ne zaslána, ale již připsána na účet příjemce, tj. příslušné krajské pobočky úřadu práce. O aktuálních změnách více: Změny v náhradním plnění zaměstnáváním osob se zdravotním postižením

Formulář Ohlášení o plnění povinného podílu OZP na celkovém počtu zaměstnanců je možné vytisknout a vyplnit, případně vyplnit na PC a následně vytisknout nebo na PC vyplněný rovnou odeslat úřadu práce prostřednictvím datové schránky. Formulář je k dispozici na internetové adrese ministerstva práce a sociálních věcí.

• Ohlášení plnění povinného podílu
• Čísla účtů krajských poboček úřadů práce
• Elektronická evidence náhradního plnění 
• Katalog poskytovatelů náhradního plnění

Kombinace plnění povinnosti zaměstnávat OZP

Pro ukázku kombinace plnění povinnosti zaměstnávat osoby se zdravotním postižením a výpočtu zbývajícího odvodu do státního rozpočtu opět využijeme zaměstnavatele z předchozích dvou příkladů.

Rekapitulace:

V roce 2019 odpracovali zaměstnanci 267 556 hodin při osmihodinové pracovní době. Fond pracovní doby je 2008 hodin. Zaměstnavatel má povinnost zaměstnávat 5,32 OZP.

Výpočet: (267 556 / 2008) x 4 % = 5,32.

Zaměstnavatel odebral od zaměstnavatele s účinnou dohodou splňující podmínku (více než 50 % OZP) služby v hodnotě 475 000 Kč (bez DPH). Výpočet: 495 000 / (7 × 33 429) = 2,11. Podle čtvrtletního přepočteného počtu zaměstnanců dodavatele však lze započítat nejvýše 2,09 OZP.

Zaměstnavatel v uvedeném období zaměstnával zaměstnance v prvním stupni invalidity a po část roku zaměstnance v třetím stupni invalidity (třetí stupeň invalidity se započítává pro účely povinného podílu 3×).

Zaměstnanec v prvním stupni v roce 2018 odpracoval 1836 hodin a zaměstnanec ve třetím stupni invalidity 1358 hodin. Při výpočtu se počítá na dvě platná desetinná místa.

Výpočet:

• 1. zaměstnanec: 1836 / 2008 = 0,91
• 2. zaměstnanec: (1358 / 2008) x 3 = 2,02

Nyní je třeba dopočítat odvod do státního rozpočtu. Od vypočtené povinnosti zaměstnávání OZP odečteme zaměstnance OZP a náhradní plnění.

Výpočet: 5,32 – 2,09 – 0,91 – 2,02 = 0,3

Zbývá tedy podíl 0,5 zaměstnance. Pro odvod do státního rozpočtu je stanoven 2,5násobek průměrné mzdy za I. až III. čtvrtletí sledovaného roku.

Výpočet: 0,3 x (33 429 × 2,5) = 25 072 Kč (zaokrouhluje se na celé koruny nahoru).

Tuto částku je třeba ve stanoveném termínu odvést do státního rozpočtu.

Zaměstnavatelé, kteří svou povinnost zaměstnávat OZP splní zaměstnáváním těchto osob, případně náhradním plněním, samozřejmě již nemusí do státního rozpočtu nic odvádět. Případné „přeplnění“ propadá. Do dalšího kalendářního roku bohužel převádět nelze. Oznámení se zasílá i v případě, kdy je podíl splněn zaměstnáváním či odebráním výrobků a do státního rozpočtu se již nic neodvádí.