Zaměstnavatelů, kteří v roce 2020 zaměstnávali v průměru více než 25 zaměstnanců, se týká povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením. Povinnost mohou dle zákona o zaměstnanosti splnit nejen jejich zaměstnáváním, ale také odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů, se kterými úřad práce uzavřel dohodu o uznání zaměstnavatele podle § 78 zákona o zaměstnanosti (dříve tzv. chráněné dílny), případně odvést patřičnou finanční částku do státního rozpočtu. Obvykle však jde o kombinaci uvedených možností.
Co se dozvíte v článku
Nesplnění povinnosti vypočítat plnění, vyplnit příslušný tiskopis a včas odvést do státního rozpočtu je považováno za porušení zákona s nemalou pokutou. Za nezaměstnávání zdravotně postižených osob může být vyměřena pokuta až do výše 1 000 000 korun, za neplnění oznamovacích povinností (např. nepodání předepsaného tiskopisu) až do výše 100 000 korun. Kontrola zaměstnávání osob se zdravotním postižením a náhradního plnění náleží inspektorátům práce i příslušným úřadům práce. Odvody za neplnění do státního rozpočtu včetně sankcí vymáhají celní úřady.
Připravili jsme základní pravidla, ale i praktické rady, které budou zaměstnavatelé při výpočtu plnění za rok 2020 díky koronavirovým opatřením potřebovat.
Osoby se zdravotním postižením
Mezi osoby se zdravotním postižením se řadí:
- osoby ve třetím stupni invalidity (osoby s těžším zdravotním postižením),
- osoby v prvním a druhém stupni invalidity,
- osoby zdravotně znevýhodněné,
- osoby, které sice byly posouzeny, že již nejsou invalidní, ale započítávají se ještě 12 měsíců ode dne posouzení, že již invalidní nejsou (Příklad: zaměstnanec byl posouzen, že od 25. září 2019 není invalidní. Zaměstnavatel si může započítat plnění povinného podílu i v roce 2020 od 1. ledna do 24. září.)
Nárok na invaliditu (zdravotní znevýhodnění) se dokládá posudkem, potvrzením, případně rozhodnutím. Posuzuje se ode dne vzniku invalidity, bez ohledu na skutečnost, zda je nebo není nárok na invalidní důchod. Posudek musí být vydán dle právních předpisů ČR. Mezi osoby se zdravotním postižením je možné započítat i starobní důchodce zaměstnané v pracovním poměru, jestliže jsou nadále invalidní. V případě zaměstnávání cizinců nebo občanů z Evropské unie je třeba doložit doklad vydaný českým orgánem sociálního zabezpečení, v opačném případě je započítat nelze.
Povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením (OZP) se vztahuje na všechny zaměstnavatele (s výjimkou příslušníků a vojáků z povolání ve služebním poměru, obecní policie, inspektorů báňských úřadů a výjezdových skupin poskytovatelů záchranné služby), kteří za sledované období zaměstnávají v průměrném přepočteném ročním počtu více než 25 zaměstnanců. Splněním povinnosti není jen skutečné zaměstnání, ale i takzvané náhradní plnění.
Povinnost může zaměstnavatel splnit:
- zaměstnáním 4 % OZP v pracovním poměru,
- odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů, se kterými úřad práce uzavřel dohodu o uznání zaměstnavatele podle § 78 zákona o zaměstnanosti,
- odvodem do státního rozpočtu,
- kombinací výše uvedeného.
Průměrný přepočtený počet zaměstnanců
Při výpočtu povinnosti zaměstnání se vychází z průměrného přepočteného počtu zaměstnanců v pracovním poměru. Pro výpočet je důležitý počet odpracovaných hodin k ročnímu fondu pracovní doby bez svátků. Do výpočtu se zahrnují skutečně odpracované hodiny, přesčasy, hodiny čerpané dovolené (ne proplacené), překážky v práci (překážky na straně zaměstnavatele a osobní překážky na straně zaměstnance, za které náleží mzda nebo plat podle nařízení vlády č. 590/2006 Sb.), pracovní neschopnost, za kterou je poskytována náhrada mzdy a nemocenské, doba (krátkodobého) ošetřovného.
Nezapočítává se naopak případná proplacená řádná dovolená, mateřská dovolená, rodičovská dovolená, otcovská, dlouhodobé ošetřovné, neplacené volno a doba pracovní neschopnosti, za kterou není poskytováno nemocenské od ČSSZ. Podrobný postup je uveden v pokynech k tiskopisu oznámení, v zákoně o zaměstnanosti nebo ve vyhlášce č. 518/2004, kterou se provádí zákon o zaměstnanosti.
Podle zmíněné vyhlášky se tedy za odpracované hodiny považují i překážky v práci na straně zaměstnavatele dle § 207 až 209 zákoníku práce, které v roce 2020 nejeden zaměstnanec čerpal. Aktuální však bylo i čerpání karantény. O té se vyhláška vysloveně nezmiňuje. Nicméně Kateřina Beránková za Úřad práce ČR pro server Podnikatel.cz potvrdila, že prvních 14 dní karantény vyplácí zaměstnavatel zaměstnanci náhradu mzdy a jedná se tak o překážku na straně zaměstnance dle § 15 odst. 2 písm. d) zmíněné vyhlášky. Tato doba se do odpracovaných hodin počítá, avšak doba karantény, za kterou náleží nemocenské, již ne.
Celkovou stanovenou týdenní pracovní dobou bez svátků se dle komentáře MPSV k náhradnímu plnění rozumí fond pracovní doby bez svátků, stanovený u zaměstnavatele nebo vyplývající z obecně závazných právních předpisů.
- Jestliže zaměstnavatel zaměstnává zaměstnance v různých pracovních režimech (např. jednosměnný a směnný provoz), zjišťuje se průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců v každém pracovním režimu samostatně a součet průměrných přepočtených počtů z jednotlivých pracovních režimů, který se provádí na dvě platná desetinná místa, tvoří celkový roční přepočtený počet zaměstnanců zaměstnavatele.
- K individuálním úpravám pracovní doby se nepřihlíží, použije se při nich celkový roční fond pracovní doby, odpovídající fondu pracovní doby zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu v příslušném pracovním režimu. Při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby a u domáckých zaměstnanců se vychází z nominálního fondu pracovní doby.
Vysvětlení: Jedná se např. o tzv. krátké a dlouhé týdny. Pokud není stanovená týdenní pracovní doba uvedena v pracovní smlouvě, zaměstnavatel je dle § 31 zákoníku práce povinen seznámit fyzickou osobu s pracovními podmínkami a zároveň je dle § 37 zákoníku práce povinen informovat zaměstnance o obsahu pracovního poměru, kdy sděluje údaj o týdenní pracovní době a jejím rozvržení.
- V případě zkrácení stanovené týdenní pracovní doby kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem (bez snižování mzdy) zaměstnavatel zjišťuje fond pracovní doby dle počtu pracovních dnů v kalendářním roce. Kolektivní smlouvu nebo vnitřní předpis doloží při kontrole. Zkrácení stanovené týdenní pracovní doby nemůže být uplatněno organizační složkou státu.
- U zaměstnance, který v průběhu měsíce přestal být osobou se zdravotním postižením (OZP) a stal se osobou bez zdravotního postižení, se do odpracovaných a neodpracovaných hodin OZP započítávají pouze ty hodiny, které se vztahují k době, kdy byl OZP.
Již dříve jsme zveřejnili rovněž praktické příklady zápočtu odpracovaného a neodpracovaného svátku a jejich dopad do skutečného počtu odpracovaných hodin.
Výpočet povinnosti zaměstnávat OZP pro rok 2020
- pracovní doba 8 hod. (40 hodin týdně) = 2008 hodin
- pracovní doba 7,5 hod. (37,5 hodin týdně) = 1882,5 hodin
- pracovní doba 7,75 hod. (38,75 hodin týdně) = 1945,25 hodin
Příklad:
V roce 2020 odpracovali zaměstnanci 269 532 hodin při osmihodinové pracovní době. Fond pracovní doby je 2008 hodin.
Zaměstnavatel má povinnost zaměstnávat 5,36 OZP. Výpočet: (269 532 / 2008) x 4 % = 5,36.
Při všech průběžných výpočtech se počítá na dvě platná desetinná místa (příklad: xx,356 = xx,35).
Odebírání výrobků nebo služeb
Svou povinnost může zaměstnavatel splnit i jiným způsobem. A to odebráním výrobků, služeb nebo realizováním zakázek od firem, které zaměstnávají více než 50 % osob se zdravotním postižením a uzavřely s úřadem práce dohodu o uznání na chráněném trhu práce (dohoda se uzavírá na tři roky, může být úřadem práce vypovězena, ale také prodloužena na neurčito). Od roku 2018 totiž musí mít dodavatelé status „zaměstnavatele na chráněném trhu práce“. Tuto skutečnost může zaměstnavatel snadno zjistit například na internetu, a to v katalogu poskytovatelů náhradního plnění (ENP) na stránkách ministerstva práce a sociálních věcí. Poskytnout náhradní plnění mohou i OSVČ, které sice nejsou zaměstnavateli, ale samy patří mezi osoby se zdravotním postižením.
Evidence náhradního plnění obsahuje: identifikační údaje dodavatelů a odběratelů náhradního plnění, cenu dodaného náhradního plnění (bez DPH), kterou si mohou odběratelé započítat, datum dodání náhradního plnění, číslo dokladu, datum zaplacení, údaj o čtvrtletním přepočteném počtu osob se zdravotním postižením dodavatele a údaj o limitu náhradního plnění (s každou dodávkou náhradního plnění se snižuje). Tyto údaje vkládá do registru dodavatel, včetně maximálního možného limitu zápočtu. Tím je 28násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za I. až III. čtvrtletí roku 2019.
Pro výpočet u odběratele je však nezbytný údaj o vyhlášené průměrné mzdě v národním hospodářství za I. až III. čtvrtletí sledovaného roku. Což je rok 2020. Vyhlášená průměrná mzda pro účely zákona o zaměstnanosti činí 34 611 Kč. Cena výrobků nebo služeb odebraných od uvedených zaměstnavatelů se vydělí 7násobkem této částky (u plátců DPH se počítá bez DPH).
Příklad:
Zaměstnavatel z prvního příkladu odebral od zaměstnavatele splňujícího podmínky (více než 50 % OZP a aktivní dohoda s úřadem práce) služby v hodnotě 537 000 Kč (bez DPH).
Výpočet: 537 000 / (7×34 611) = 2,21.
Podmínkou je, aby dodavatel plnění zaměstnával v předchozím kalendářním čtvrtletí alespoň 2,21 přepočteného zaměstnance. K tomu slouží oddělená evidence, ve které dodavatel eviduje přepočtený stav zaměstnanců, poskytnuté náhradní plnění a vydaná potvrzení pro tyto účely. Každé poskytnuté náhradní plnění musí být navíc zaevidováno v elektronické evidenci náhradního plnění. Plnění do evidence zadává výhradně dodavatel, a to do 30 dnů od zaplacení. Odběratel plnění pouze potvrzuje správnost zadaného plnění.
Vyhláška č. 518/2004 Sb. § 18 odst. 2: Pokud odběrateli při výpočtu vyjde větší počet osob se zdravotním postižením než průměrný přepočtený počet zaměstnanců dodavatele, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, potvrzený za kalendářní čtvrtletí, může si zaměstnavatel do plnění povinného podílu za sledovaný kalendářní rok započítat osoby se zdravotním postižením jen v počtu, který byl v jednotlivých kalendářních čtvrtletích potvrzen jako nejvyšší. Kalendářním čtvrtletím pro tyto účely je kalendářní čtvrtletí předcházející zdanitelnému plnění za dodání výrobků nebo služeb nebo zadání zakázek.
Při odebírání výrobků nebo služeb od osoby samostatně výdělečně činné, která je osobou se zdravotním postižením a nezaměstnává žádné zaměstnance, nebo při zadávání zakázek této osobě, je možno započítat maximálně jednoho zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením.
Odběratel by si měl pro správný zápočet náhradního plnění odběrem výrobků nebo služeb vyexportovat data od jednotlivých dodavatelů, provést výpočet a porovnat u každého dodavatele v evidenci čtvrtletní přepočtený počet osob se zdravotním postižením zvlášť (započítá se nejvyšší počet zjištěný ve sledovaném roce v předcházejících kalendářních čtvrtletích před posledním zdanitelným plněním).
Odběratel z našeho příkladu odebíral po celý kalendářní rok od konkrétního dodavatele. Naposled ve IV. kalendářním čtvrtletí roku 2020. V evidenci náhradního plnění u tohoto dodavatele je potřeba vygenerovat 4 kalendářní čtvrtletí předcházející čtvrtletí, kdy se uskutečnil poslední odběr. Zde se jedná se o III. čtvrtletí roku 2020 (2,15 OZP), II. čtvrtletí roku 2020 (2,19 OZP), I. čtvrtletí roku 2020 (2,11 OZP) a IV. čtvrtletí roku 2019 (2,09 OZP).
Zaměstnavatel si nezapočítá vypočtených 2,21 OZP, ale jen 2,19 OZP. Z původních vypočtených 5,36 OZP zbývá po zápočtu 2,19 náhradního plnění zaměstnat 3,17 zaměstnance.
Pokud by zaměstnavatel odebíral například pouze ve II. a III. čtvrtletí sledovaného kalendářního roku, posuzoval by se nejvyšší čtvrtletní přepočtený počet zaměstnanců dodavatele v I. a II. kalendářním čtvrtletí.
Odvod do státního rozpočtu
Při plnění odvodem do státního rozpočtu se počítá, stejně jako v předchozích příkladech, na dvě platná desetinná místa, zaokrouhluje se na celé koruny nahoru až výsledná částka.
Zaměstnavatel musí vypočítat a eventuálně odvést příslušnou částku ve stanoveném termínu do státního rozpočtu. To provede vyplněním tiskopisu Ohlášení o plnění povinného podílu za rok 2020 nejpozději v pondělí 15. února 2021. Vypočtená částka má být v uvedeném termínu ne zaslána, ale již připsána na účet příjemce, tj. příslušné krajské pobočky úřadu práce.
Formulář Oznámení o plnění povinného podílu OZP na celkovém počtu zaměstnanců je možné vytisknout a vyplnit, případně vyplnit na PC a následně vytisknout nebo na PC vyplněný rovnou odeslat úřadu práce prostřednictvím datové schránky. Formulář je k dispozici na internetové adrese ministerstva práce a sociálních věcí.
- Oznámení o plnění povinného podílu
- Čísla účtů krajských poboček úřadů práce
- Elektronická evidence náhradního plnění
- Katalog poskytovatelů náhradního plnění
Kombinace plnění povinnosti
Pro ukázku kombinace plnění povinnosti zaměstnávat osoby se zdravotním postižením a výpočtu zbývajícího odvodu do státního rozpočtu opět využijeme zaměstnavatele z předchozích dvou příkladů.
Rekapitulace:
V roce 2020 odpracovali zaměstnanci 269 532 hodin při osmihodinové pracovní době. Fond pracovní doby je 2008 hodin. Zaměstnavatel má povinnost zaměstnávat 5,36 OZP.
Výpočet: (269 532/ 2008) x 4 % = 5,36.
Zaměstnavatel odebral od zaměstnavatele s účinnou dohodou splňující podmínku (více než 50 % OZP) služby v hodnotě 537 000 Kč (bez DPH). Výpočet: 537 000 / (7 × 34 611) = 2,21. Podle čtvrtletního přepočteného počtu zaměstnanců dodavatele však lze započítat nejvýše 2,19 OZP.
Zaměstnavatel v uvedeném období zaměstnával zaměstnance v prvním stupni invalidity a po část roku zaměstnance v třetím stupni invalidity (třetí stupeň invalidity se započítává pro účely povinného podílu 3×).
Zaměstnanec v prvním stupni v roce 2020 odpracoval 1836 hodin a zaměstnanec ve třetím stupni invalidity 1358 hodin. Při výpočtu se počítá na dvě platná desetinná místa.
Výpočet:
- 1. zaměstnanec: 1836 / 2008 = 0,91
- 2. zaměstnanec: (1358 / 2008) x 3 = 2,02
Nyní je třeba dopočítat odvod do státního rozpočtu. Od vypočtené povinnosti zaměstnávání OZP odečteme zaměstnance OZP a náhradní plnění.
Výpočet: 5,36 – 2,19 – 0,91 – 2,02 = 0,24
Zbývá tedy podíl 0,24 zaměstnance. Pro odvod do státního rozpočtu je stanoven 2,5násobek průměrné mzdy za I. až III. čtvrtletí sledovaného roku.
Výpočet: 0,24 x (34 611 × 2,5) = 20 767 Kč (zaokrouhluje se na celé koruny nahoru).
Tuto částku je třeba ve stanoveném termínu odvést do státního rozpočtu.
Zaměstnavatelé, kteří svou povinnost zaměstnávat OZP splní zaměstnáváním těchto osob, případně náhradním plněním, samozřejmě již nemusí do státního rozpočtu nic odvádět. Případné „přeplnění“ propadá. Do dalšího kalendářního roku bohužel převádět nelze. Oznámení se zasílá i v případě, kdy je podíl splněn zaměstnáváním či odebráním výrobků a do státního rozpočtu se již nic neodvádí.
ČLÁNKY DO MAILU