Zdanění dohod o provedení práce se liší od zdanění jiných příjmů ze závislé činnosti. Nastal čas na zvážení, zda zaplacenou srážkovou daň bude poplatník považovat za konečnou, nebo si ji vyúčtuje, což mu v řadě případů přinese příjemný přeplatek na dani. K tomu vedou dvě cesty, a to daňové přiznání, ale také dodatečný podpis tiskopisu Prohlášení k dani u posledního zaměstnavatele.
O způsobu zdanění rozhoduje podpis Prohlášení
Každý zaměstnanec má právo, nikoli povinnost podepsat tiskopis Prohlášení k dani (takzvaný růžový tiskopis). Tím si může u svého zaměstnavatele uplatnit slevy na dani. Pro stejné zdaňovací období (jeden kalendářní měsíc) lze mít podepsáno Prohlášení jen u jednoho z případných souběžných zaměstnavatelů. Zaměstnavatel poté při zúčtování mzdy srazí zálohu na daň, uplatní slevy na dani, případně i vyplatí daňový bonus. Toto platí i pro dohodu o provedení práce bez ohledu na výši měsíční odměny. Jakmile zaměstnanec podepíše Prohlášení k dani, srazí se zálohová daň a je možné uplatnit slevy.
Na rozdíl od postupu při nepodepsaném Prohlášení k dani. Zde se u všech příjmů (s výjimkou dohody o provedení práce s odměnou do 10 000 korun měsíčně) uplatní rovněž zálohová daň, ovšem bez možnosti uplatnění slev na dani.
Čtěte také:
- Slevy na dani od roku 2016
- Nezdanitelné části základu daně 2016
- Jak na uplatnění daňového zvýhodnění. Nové výklady a postupy
Nepodepsané Prohlášení k dani:
1. Dohoda o provedení práce do 10 000 korun měsíčně (včetně)
Základem daně je souhrn odměn vyplacených v jednom kalendářním měsíci jedním zaměstnavatelem (při více uzavřených dohodách o provedení práce). Zaměstnavatel z takového příjmu srazí konečnou srážkovou 15% daň. Výsledná daň se zaokrouhlí na celé koruny směrem dolů (ve prospěch zaměstnance).
2. Dohoda o provedení práce nad 10 000 korun (10 001 a výše)
Základ daně je v tomto případě zvýšen o odvod sociálního a zdravotního pojištění, které se u dohod o provedení práce odvádí právě při překročení částky měsíční odměny 10 000 korun (tj. základem daně je superhrubá mzda). Zaměstnavatel sráží vždy měsíční daňovou zálohu. Pokud v daném kalendářním měsíci pobírá zaměstnanec další příjmy u stejného či jiného zaměstnavatele, které jsou zdaněny zálohovou daní, jedná se o souběžné příjmy. Je povinen na konci zdaňovacího období podat daňové přiznání.
Srážková daň a její vyúčtování
Na konci zdaňovacího období má zaměstnanec v podstatě tři možnosti, jak s konečnou srážkovou daní naložit. Záleží pouze na jeho rozhodnutí.
- Zaměstnanec považuje sraženou srážkovou daň za daň konečnou. V takovém případě není povinen příjmy zahrnout do daňového přiznání. Nikde je dále neuvádí. Tuto variantu volí častěji poplatníci s vyššími příjmy. Kde jsou příjmy nižší a je možné využít zahrnutím příjmů zdaněných srážkovou daní nevyužité slevy na dani či snížit základ daně o nezdanitelné části základu daně, doporučuje se podání daňového přiznání či dodatečný podpis prohlášení k dani u posledního zaměstnavatele. Rozhodně se může vyplatit zaměstnaným důchodcům, studentům, osobám na mateřské či rodičovské nebo osobám s nižšími či nepravidelnými příjmy.
- Zaměstnanec podá daňové přiznání. Vlivem uplatnění slev na dani a nezdanitelných částí základu daně bude výsledkem zahrnutí příjmů zdaněných srážkovou daní v daňovém přiznání v řadě případů přeplatek. O ten si poplatník jednoduše požádá v poslední části daňového přiznání. Jen se rozhodne, zda hodlá přeplatek zaslat na bankovní účet nebo poštovní složenkou na uvedenou adresu. Příjmy zdaněné srážkovou daní se uvádí spolu s ostatními příjmy ze závislé činnosti na řádek 31 a sraženou daň na řádek 87a daňového přiznání. Za účelem zahrnutí příjmů zdaněných srážkovou daní je třeba si vyžádat od zaměstnavatele potvrzení o zdanitelných příjmech. Zaměstnavatel musí toto potvrzení vydat do 10 dnů od žádosti zaměstnance. Pro tento účel je vydán speciální tiskopis, a to: „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě dohod o provedení práce podle § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů, a o sražené dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně“. Od roku 2015 došlo v této oblasti k významné změně. Pokud se zaměstnanec pro variantu daňového přiznání rozhodne, musí zde uvést všechny své příjmy z dohod o provedení práce zdaněné srážkovou daní. Dříve si mohl vybrat, zda uvede všechny nebo jen vybrané z nich.
- Zaměstnanec dodatečně podepíše Prohlášení k dani. Prohlášení k dani je možné dodatečně podepsat do 15. února následujícího kalendářního roku. Podmínkou je, že poplatník neměl na uvedené zdaňovací období podepsáno Prohlášení k dani u jiného plátce mzdy. Je třeba si uvědomit, že dodatečný podpis prohlášení ovlivní příjmy zdaněné srážkovou daní pouze u tohoto posledního plátce mzdy, příjmy zdaněné srážkovou daní od jiných plátců mzdy do ročního zúčtování zahrnout nelze (to je možné pouze v rámci daňového přiznání).
Dodatečný podpis prohlášení a postup zaměstnavatele
Zaměstnavatel provede roční zúčtování zaměstnanci, který u něj nejpozději do 15. února následujícího kalendářního roku dodatečně podepsal Prohlášení k dani a požádal o provedení ročního zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Poplatník dodatečně podepíše Prohlášení jen za dobu, kdy u něj práci např. na dohodu o provedení práce vykonával. Příjmy ze závislé činnosti od jiných plátců, u nichž je daň vybírána zvláštní sazbou ve výši 15 %, však nadále nevstupují do celoročního základu daně a daňová povinnost poplatníka je zde již vypořádána.
Způsobů, jak získat zpět zaplacenou srážkovou daň je několik.
V případě dodatečného podpisu (zpětného) Prohlášení k dani se podpis vztahuje nejen na měsíce, ve kterých byla sražena záloha na daň, ale i na měsíce, v nichž byla sražena daň srážková. Pokud by si ale zaměstnanec přál dodatečně podepsat „Prohlášení k dani“ jen za měsíce, ve kterých mu byla vypočtena a sražena zálohová daň, musí to v Prohlášení k dani vyznačit. Stále platí, že daňové prohlášení může být za stejné období (stejný kalendářní měsíc) podepsáno pouze u jednoho plátce mzdy.
Zaměstnavatel promítne úhrnnou částku daně, k níž se váže „dodatečné“ Prohlášení k dani, do tiskopisu Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických osob na straně 2 ve sloupci č. 6. Jedná se o částku obsaženou již ve sloupci č. 1, která byla původně sražena v souladu s § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů jako srážková daň, ale dodatečným podpisem v Prohlášení k dani je na ni pak pohlíženo jako na daňovou zálohu. Ve Vyúčtování na straně 3 v řádku 1. zmíněná částka snižuje celkovou sumu sražené daně vybírané zvláštní sazbou včetně příslušenství, která měla být správně za příslušné zdaňovací období zaměstnavatelem odvedena. Plátce již nic dalšího neprovádí, nic nepřeúčtovává, nedochází k žádnému formálnímu předanění příjmu na daň zálohovou.
ČLÁNKY DO MAILU