O 7 % se loni zvedl počet požárů ve firmách. Hašeno muselo být 567 požárů, které napáchaly škodu za více než 725 milionů korun. Tolik údaj z ročenky Hasičského záchranného sboru ČR. Odborníci to považují za varovný trend. A důvod nárůstu takových případů má podle nich jeden závažný společný jmenovatel: Firmy zanedbávají požární ochranu a ohrožují tak lidi i své provozy. K požárům dochází nejčastěji při stavebních úpravách, kvůli nedbalosti při práci, v důsledku nedodržování zákonných norem, ale také šetřením na nesprávných místech.
Častým problémem ve firmách je provádění stavebních úprav bez zpracované dokumentace a požárně bezpečnostního řešení stavby. To vede například ke zbourání dělících konstrukcí, které mají bránit šíření požáru, a tím dochází k nebezpečnému narušení požárních úseků. Často pak firmy provádějí činnost v prostorách, které pro ni dosud nebyly zkolaudovány, nebo jsou z provozních důvodů pro výrobu nevhodné,
říká Milan Pavelčík, inspektor společnosti Bureau Veritas.
Jeden z takových případů požáru se letos odehrál na Kladensku, kde hořelo při přestavbě prostor pro chlazené suroviny jisté potravinářské firmy. Subdodavatelská stavební společnost podcenila protipožární zabezpečení a došlo ke vznícení izolací a rozšíření požáru. Naštěstí pouze v rekonstruované budově, kde neprobíhala výroba, a tak nedošlo k poranění osob. Nicméně škody na majetku byly vyčísleny v milionech. Jde o typický příklad zapříčiněný nedbalostí.
Povinnosti máme všichni, každý ale jiné
Dodržování pravidel a povinností požární bezpečnosti se vyplácí.
Právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby musí plnit povinnosti vyplývající ze zákona požární ochrany. Tyto povinnosti jsou u každého subjektu různé a vychází z předpokladu začlenění činnosti podle míry nebezpečí. Většina nedostatků, které jsou pak příčinami požárů, vychází z nedostatečného posouzení míry rizik, nebezpečí a špatného začlenění činnosti. Nejčastěji zjišťovanými závažnými porušeními zákona o požární ochraně jsou závady na únikových cestách, to znamená jejich neudržování v takovém stavu, aby byla zajištěna bezpečná evakuace. Dále jsou často provozována požárně bezpečnostní zařízení bez dokladů o jejich provozuschopnosti, která musí být dokladována každoročně,
vyjmenovává některé příklady Michaela Franclová z Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR. Problematické bývá podle hasičů také bezpečné zajištění mimořádných svářečských prací, u kterých vzniká ročně asi 360 požárů s vysokými materiálními škodami.
Dále čtěte: Hoří! Vědí vaši zaměstnanci co dělat?
Ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně stanoví povinnost právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám zabezpečovat plnění povinností vyplývajících pro ně z tohoto zákona, předpisů vydaných na jeho základě nebo z jiných předpisů upravujících povinnosti na úseku požární ochrany. Takovým předpisem je například vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).
Povinnosti jsou odstupňovány podle míry požárního nebezpečí provozovaných činností. Ty se člení do následujících kategorií:
1. bez zvýšeného požárního nebezpečí, povinnosti jsou uvedeny zejména § 5 a § 7 zákona o požární ochraně
2. se zvýšeným požárním nebezpečím, povinnosti jsou uvedeny zejména § 5, § 6, § 7, § 13, § 15, § 16 a § 16a zákona o požární ochraně,
3. s vysokým požárním nebezpečím, k výše uvedeným paragrafům nutné přiřadit § 6a zákona o požární ochraně.
O zařazení do kategorie rozhoduje celá řada faktorů a věc musí posoudit kvalifikovaný odborník. Rozhodující může být výška budovy, podlaží, ve kterém je činnost provozována, nebo třeba počet zaměstnanců, skladované materiály a podobně. Aby podnikatel mohl správně plnit své povinnosti dané zákonem, musí vědět, jak jsou jeho činnosti z hlediska požární ochrany nebezpečné. Kritéria pro začlenění provozovaných činností do jednotlivých kategorií jsou definována v § 4 odst. 2 až 4 zákona o požární ochraně. To, že provádí činnosti bez požárního nebezpečí, ale neznamená, že žádné povinnosti v oblasti požární ochrany nemá. Živnostníci i firmy jsou povinni dodržovat nutné minimum:
– obstarávat ve stanoveném rozsahu a udržovat v provozuschopném stavu věcné prostředky požární ochrany (hasící přístroje, hydranty,…) a požárně bezpečnostní zařízení,
- dodržovat podmínky pro hašení požáru (přístupové komunikace, únikové cesty, přístup k energetickým uzávěrům,…),
- dodržovat technické podmínky a návody k zařízením a provozovaným činnostem,
- označovat místa stanovenými bezpečnostními a informativními značkami,
- umožnit Státnímu požárnímu dozoru provádění požárních kontrol,
- oznamovat hasičům každý požár při provozované činnosti,
- zákaz vypalování porostů,
- oznamovat hasičům předem spalování hořlavých látek na volném prostranství,
- pravidelně provádět preventivní požární prohlídky nejméně 1× ročně při činnostech, kde se na pracovišti vyskytují více jak 3 osoby v trvalém pracovním poměru
Firmy i podnikající fyzické osoby musí své povinnosti plnit ve všech prostorách, které užívají. Pokud jeden prostor sdílí více firem nebo živnostníků, plní povinnosti vyplývající z požárního zákona vlastník těchto prostor, není-li smlouvou mezi nimi sjednáno jinak,
připomíná Michaela Franclová.
Mohlo by vás zajímat:
ČLÁNKY DO MAILU