Jestli v práci s lidmi nebo v práci podnikatelů se sebou existuje nějaká strategie, která už vyšla z módy, je to zaměření na lidské slabiny, nedostatky, na chyby a na problémy. A to v kontrastu s účinnou strategií, která se více soustředí na posilování kompetencí, rozvíjení silných stránek osobnosti a vyhledávání a využívání příležitostí – i v podnikatelském a firemním prostředí.
Silné stránky v úspěšné firmě
Dávno už nejde jen o dojmy nebo osobní introspekci, že se při zaměření na pozitivní stránky sebe sama i situací, jimž čelí, člověk cítí lépe, a dokonce pracuje s větší chutí. Je to oblast, kterou psychologové podrobují také seriozním výzkumům a podávají přesvědčivé výsledky. Některé z nich shrnuje Alena Slezáčková ve své monografii Průvodce pozitivní psychologií (vyd. Grada 2012). O silných stránkách tvrdí, že jejich rozpoznání a využívání nám dává pocit autentičnosti – pocit, že jsme sami sebou
. A dodává, že silné stránky jsou významným zdrojem vnitřní energie a motivace. Využití silných stránek také vede k úspěšným výkonům. Souvisí i s nižší mírou prožívaného stresu, lepším pracovním výkonem a delším trváním pracovního vztahu zaměstnance u konkrétní firmy. Což je v době, kdy firmy pociťují nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců, žádoucí.
Lidé, kteří v práci využívají svých silných stránek, jsou do práce více zaangažovaní,
píše Alena Slezáčková. Vyšší míra pracovního zaujetí souvisí také s ekonomickou úspěšností firmy. I vedoucí týmů, kteří se zaměřili na rozvoj silných stránek u svých zaměstnanců a na vlastní rozvoj, podle studií vykazovali vyšší efektivitu práce a lepší výsledky. Psychologové navíc zjistili, že kdo se snaží ve svém životě všestranně projevovat své silné stránky, vykazuje vyšší míru prožívaného štěstí a naopak menší míru deprese. Silné stránky se přitom dají analyzovat i seriozně vypracovanými testy.
Na silné stránky rozvíjené v pracovním prostředí lze nahlédnout i v širší perspektivě. K čemu je bohatství?
– ptá se americký psycholog a bestsellerista Martin Seligman. Věřím, že by mělo především sloužit k vytváření duševní pohody,
odpovídá ve své knize Vzkvétání (vyd. Jan Melvil Publishing 2014). Zní to jako začátek revoluce?
Kompetence pro naše století
Silné stránky osobnosti v pracovním kontextu jsou pevně propojené s tématem kompetencí. Ty se v úvahách o zaměstnancích 21. století skloňují do omrzení. Na pracovním trhu, který se vyznačuje rychlou změnou a flexibilitou, jsou kompetence tím, co lidem umožňuje přizpůsobit se změnám a uplatnit se v novém prostředí, nebo dokonce v novém oboru. Hovoří se o přenositelných kompetencích nebo dovednostech, které je možné rozvinout i v jiné oblasti, než v jaké si je člověk vystavěl, ale také v osobním životě. A to v průběhu celého života a kariéry.
Už před deseti lety vydaly Evropský parlament a Rada doporučení o klíčových schopnostech pro celoživotní učení. Zde vytipovaly osm klíčových schopností potřebných nejen pro pracovní život Evropanů: komunikace v mateřském jazyce, komunikace v cizích jazycích, matematická schopnost a základní schopnosti v oblasti vědy a technologií, schopnost práce s digitálními technologiemi, schopnost učit se, sociální a občanské schopnosti, smysl pro iniciativu a podnikavost a kulturní povědomí a vyjádření. Stále jsou aktuální.
Kompetenční model ve firemních základech
Ve firmách nabývá téma kompetencí například podoby kompetenčního modelu, který komplexně popisuje kompetence (tedy vše od vlastností, kvalifikací, zkušeností, přes znalosti, schopnosti, dovednosti, až k osobnostním charakteristikám) důležité k plnění úkolů souvisejících s jednotlivými pracovními pozicemi a pro úspěch celé firmy. Kompetenční model vyjasňuje, co musí zaměstnanec na konkrétní pozici umět, i to, jaké kompetence musí být pokryté v celé firmě, aby mohla s úspěchem naplňovat svůj záměr. Ukazuje, které kompetence je třeba rozvíjet a které třeba v organizaci naopak chybí. Databáze kompetencí je mimochodem také součástí Národní soustavy povolání a může posloužit jako inspirace.
Ke konceptu kompetenčního modelu se hlásí například výrobce ložisek ZKL Group. Kompetenční model manažera je podle webu firmy podkladem pro definici kompetencí na nižších úrovních organizační struktury a také z něj vycházejí další personální procesy, jako je – pro příklad – vzdělávání nebo hodnocení zaměstnanců.
Kompetenční model zkrátka dopodrobna a měřitelně vykresluje odpověď na otázku, jakého člověka a s jakými schopnostmi firma na tu kterou pozici vlastně potřebuje a předjímá, jak s ním nadále ve firmě pracovat. Když přitom společnost Trexima, která se zaměřuje na služby v oblasti lidských zdrojů, ve svém HR Monitoru v září roku 2014 zkoumala kompetenční modely ve firmách v Česku, zjistila, že je využívá jen 28 procent podniků. (Průzkum se tehdy zaměřoval na firmy nad stovku zaměstnanců, mimo oblast zemědělství a státní správy.)
Síly a kompetence na volné noze
Zdá se být evidentní, jaké místo má znalost silných stránek a kompetencí a jejich rozvíjení či posilování u samostatných podnikatelů, osob samostatně výdělečně činných, freelancerů či profesionálů na volné noze. Jedno z klíčových míst. Silné stránky a kompetence jsou tím, na čem zpravidla jejich byznys stojí a proč jsou přínosem pro své klienty. A tak je důležité silné stránky a kompetence precizně poznávat i na nich kontinuálně pracovat. Nově rozvinutá či zjištěná silná stránka nebo nová kompetence mohou být právě tím, co umožňuje zahlédnout a dřív než konkurenti zachytit nové podnikatelské příležitosti. A protože samostatné podnikání vyžaduje hodně širokou škálu kompetencí, je povědomí o vlastní síle zároveň zprávou o tom, jaké činnosti je lepší přenechat někomu jinému (a předejít tak případným potížím) nebo na čem je třeba více zapracovat.
Čtěte také: 7 rad pro boj se silnější konkurencí
Obdiv, prokazovaný úspěšným podnikatelům a současným i historickým hvězdám byznysu, jde většinou ruku v ruce s obdivem toho, jak přesně dokázali nahlédnout, rozluštit a především využít vlastní silné stránky a kompetence. Ale nejen je – samozřejmě i své velké vášně a odvážné sny.
ČLÁNKY DO MAILU