Předtím, než se sestaví účetní závěrka, musí být zaúčtovány všechny účetní operace, a to včetně uzávěrkových účetních případů. Ty jsou však pro každou účetní jednotku individuální, a to v závislosti na tom, o čem účetní jednotka v průběhu účetního období účtovala. Jednotlivé kroky účetní uzávěrky pak mohou být zakotveny v účetních směrnicích účetní jednotky.
Co se dozvíte v článku
Účetní uzávěrka
Uzávěrkové operace jsou typické tím, že se zpravidla účtují na konci účetního období. Zaúčtováním uzávěrkových operací bude dosaženo správnosti a úplnosti účetnictví a následně může být provedena účetní závěrka, která spočívá v uzavření účetních knih, tím i zjištění hospodářského výsledku účetního období.
Účetní závěrka
Účetní závěrka je vymezena v zákoně o účetnictví jako nedílný celek, který je tvořen rozvahou (bilancí), výkazem zisku a ztráty a přílohou, která vysvětluje a doplňuje informace k účetním výkazům. Některé účetní jednotky musí sestavovat také přehled o peněžních tocích (cash flow) a přehled o změnách vlastního kapitálu.
Účetní jednotky sestavují účetní závěrku k rozvahovému dni. Za rozvahový den je považován ten den, ke kterému se uzavírají účetní knihy. Pokud je účetní závěrka sestavována k poslednímu dni účetního období, jedná se o řádnou účetní závěrku. Ve všech ostatních případech se jedná o účetní závěrku mimořádnou.
Zákon o účetnictví však definuje ještě mezitímní účetní závěrku, která je charakteristická tím, že účetní jednotky, které mezitímní závěrku sestavují, nemusí uzavírat účetní knihy a inventarizace provádí jen pro účely vyjádření ocenění. „Účetní jednotky při oceňování ke konci rozvahového dne zahrnují jen zisky, které byly k rozvahovému dni dosaženy, a berou v úvahu všechna předvídatelná rizika a možné ztráty, které se týkají majetku a závazků, a jsou jim známé do okamžiku sestavení účetní závěrky, jakož i všechna snížení hodnoty bez ohledu na to, zda je výsledkem hospodaření účetního období zisk nebo ztráta.“
Inventarizace
Zákon o účetnictví ukládá účetním jednotkám povinnost provádět inventarizaci majetku a závazků. Inventarizací se tak zjišťuje skutečný stav veškerého majetku a závazků a ověřuje se, zda zjištěný stav odpovídá účetnímu stavu.
Inventarizaci musí účetní jednotky provádět k okamžiku, ke kterému sestavují účetní závěrku – tj. periodická inventarizace. U periodické inventarizace musí účetní jednotka stanovit den, ke kterému se skutečné stavy zjišťují. Tento den musí předcházet rozvahovému dni. Rozdíl, který nastane mezi dnem, ke kterému se provádí inventarizace, a rozvahovým dnem, lze upravit podle účetních záznamů prokazujících přírůstky a úbytky majetku a závazků v tomto období. Při periodické inventarizaci může být inventura zahájena nejdříve čtyři měsíce před rozvahovým dnem a ukončí nejpozději dva měsíce po rozvahovém dni.
Účetní jednotky však mohou v průběhu účetního období provádět i průběžnou inventarizaci. „Průběžnou inventarizaci mohou účetní jednotky provádět pouze u zásob, u nichž účtují podle druhů nebo podle míst jejich uložení nebo hmotně odpovědných osob, a dále u dlouhodobého hmotného movitého majetku, jenž vzhledem k funkci, kterou plní v účetní jednotce, je v soustavném pohybu a nemá stálé místo, kam náleží.“
Inventarizace musí být provedena alespoň jednou za účetní období. Při inventarizace zjišťují účetní jednotky skutečný stav a tento stav je zaznamenáván v inventurních spisech. Účetní jednotky jsou povinny prokázat provedení inventarizace u veškerého majetku a závazků po dobu 5 let po jejím provedení.
Skutečné stavy se zjišťují buď dokladovou, nebo fyzickou inventurou. Fyzická inventura se provádí u majetku, u kterého lze vizuálně zjistit jeho existenci, a to měřením, počítáním, vážením a dalšími způsoby. V ostatních případech se provádí inventura dokladová. Zjištěné inventarizační rozdíly se zaúčtují do toho období, za které se ověřuje stav majetku a závazků.
Uzávěrkové operace
V rámci uzávěrkových operací se provádí inventarizace majetku a závazků. Mezi nejčastější uzávěrkové operace patří:
- Odpisy majetku,
- Zaúčtování inventarizačních rozdílů,
- Zaúčtování opravných položek a rezerv,
- Zaúčtování časového rozlišení a dohadných položek,
- Zaúčtování kurzových rozdílů,
- Zaúčtování odložené a splatné daně.
Majetek
Pokud účetní jednotka vlastní majetek, je zapotřebí tento stav ověřit v evidenci majetku. Kontrole podléhá účetní stav majetku, jeho přírůstky a úbytky za účetní období a zaúčtování odpisů majetku. Pokud by byl v rámci fyzické inventury zjištěn rozdíl, bude se o tomto rozdílu účtovat. V rámci inventury majetku by se mělo také ověřovat, zda není zapotřebí tvořit rezervy k majetku, případně upravit jejich hodnotu prostřednictvím opravných položek.
Zásoby
V rámci inventarizace se ověřuje stav zásob. Inventura se provádí fyzicky, tj. počítáním, měřením, vážením a tak podobně. Případné zjištěné inventarizační rozdíly se zaúčtují. V rámci inventarizace zásob se také prověřuje případná potřeba tvorby opravných položek a rezerv nebo jejich rozpuštění, pokud důvody pro jejich tvorbu pominou.
Krátkodobý finanční majetek
V rámci inventarizace pokladny se provádí fyzická inventura klasickým počítáním. U bezhotovostních prostředků se provede inventura dokladová. Pokud by byla vedena pokladna nebo bankovní účet v cizí měně, musí k rozvahovému dni dojít k přecenění na českou korunu kurzem ČNB. Zjištěné kurzové rozdíly budou zúčtovány ve finančních nákladech nebo výnosech.
Závazky a pohledávky
Závazky a pohledávky se ověřují dokladovou inventurou. Inventurou se musí ověřovat výše závazků a pohledávek, jejich existence a případná pravděpodobnost úhrady. Pokud jsou závazky a pohledávky v cizí měně, musí se k rozvahovému dni přecenit kurzem ČNB a zaúčtovat kurzové rozdíly.
Pokud je u pohledávek pochybnost o jejich úhradě, může účetní jednotka tvořit opravné položky, případně pohledávku zcela odepsat. U závazků je zase zapotřebí hlídat případné dodanění závazků.
V rámci inventury závazků a pohledávek se však prověřují i další účty, jako jsou účty záloh, závazky a pohledávky vůči zdravotním pojišťovnám, finančnímu úřadu, celním úřadům a další.
Účty časového rozlišení a dohadných položek
Účtování o nákladech a výnosech se řídí akruálním principem – tj. náklady a výnosy patří do toho období, se kterým věcně a časově souvisí. V rámci uzávěrkových operací je tak zapotřebí zaúčtovat všechny náklady a výnosy vztahující se k uzavíranému účetnímu období, případně vytvořit dohadné položky tam, kde není výše nákladů nebo výnosů známá.
Náklady a výnosy
V rámci inventarizace nákladů a výnosů je vhodné předběžně určit charakter nákladů a výnosů pro další úpravu hospodářského výsledku a následného stanovení správného základu daně. Proto je vhodné používat analytickou evidenci tak, aby bylo zřejmé, které účty jsou na první pohled například nedaňové – typicky náklady na reprezentaci. Daňové posouzení nákladů a výnosů je však řešeno až v rámci daňového přiznání, na sestavení účetní závěrky nemá vliv.
Události po rozvahovém dni
V praxi běžně nastávající situace, které se udály po rozvahovém dni, ale mohly by ovlivnit rozhodování uživatelů účetních výkazů uzavřeného účetního období. V případě, že takové události nastanou, je povinností účetní jednotky se o těchto událostech zmínit.
Zákon o účetnictví přímo stanoví, že: „V účetnictví běžného účetního období musí být k rozvahovému dni zohledněn dopad událostí, které nastaly do konce rozvahového dne, i když se informace o těchto událostech staly účetní jednotce známými až mezi rozvahovým dnem a okamžikem sestavení účetní závěrky“. V případě, že takové události nastanou a jsou významné, je účetní jednotka povinna tyto události popsat v příloze k účetní závěrce a definovat jejich ekonomické dopady.
ČLÁNKY DO MAILU