Česká republika vstupuje do další fáze boje proti softwarovým pirátům. Světový ochránce práv softwarového odvětví, BSA | Software Alliance, sdružující firmy, které investují miliardy dolarů do vývoje softwarových řešení a zasazují se o prosazování práv k duševnímu vlastnictví a ochranu autorských práv, u nás zavádí unikátní protipirátský program s finančními odměnami. Ten je už rozšířen v USA nebo Jihoafrické republice, v evropském regionu ho zatím znají Švédové, Britové a nově se k lovcům pirátů mohou připojit také Češi. BSA | Software Alliance si od svého programu slibuje odhalení případů pirátství zvláště ve firemním sektoru.
V České republice se nelegálně užívá 35 % softwaru a jeho komerční hodnota se pohybuje kolem 3,8 miliard korun. Nejvíce se kradou operační systémy a kancelářské aplikace Microsoftu, nejrůznější antivirové programy, software pro grafiky značky Adobe a projektanty Autodesk. V prostředí domácností jsou to pak hry. Míra pirátství je u nás sice nejnižší ze všech zemí střední a východní Evropy, ale například v USA je toto množství ještě o 10 % nižší. Myslíme si, že právě tento značný rozdíl vybízí k tomu, abychom podnikli nějaké další kroky v potírání pirátství. A začneme tam, kde je problém největší, tedy v malých a středních firmách,
říká Jan Hlaváč, mluvčí české pobočky BSA | Software Alliance.
Nelegálně se software podle protipirátské organizace BSA používá především v malých a středních firmách. A to v těch, které jsou úspěšné a nemají problém s penězi.
Že je nelegální softwarové vybavení využíváno především v malých a středních firmách, to dokázal loňský průzkum, který si organizace v českém prostředí udělala. Česká republika se v tomto nijak neodlišuje od zbytku světa. Důvodů, proč počítačové programy zneužívají právě malé a střední firmy, je několik. Mezi nejčastější patří snaha ušetřit a chaos. Řada firem začíná legálně. Nakoupí 10 licencí, ale časem se rozrostou a programy pak nainstaluje do dalších desítek počítačů. Správci o tom, že jednají protizákonně, vědí, ale ignorují to. Problém pirátství proto sledujeme především u úspěšných společností, které mají peníze na to, aby si v případě potřeby přikoupily nové licence,
vysvětluje Martin Voborník, právní zástupce BSA | Software Alliance. Malé a střední podniky na svůj problém také výrazně poukazují při každé nové protipirátské kampani, kdy pod jejím tlakem začínají častěji pořizovat licence a snaží se problém napravit. Osvěta se podle protipirátské organizace velmi osvědčuje.
Chceme jen bránit práva vlastníků a konkurenční prostředí
BSA | Software Alliance zdůrazňuje, že nechce malým a středním podnikatelům přitížit záměrně. Jdeme prostě tam, kde je problém největší. Náš program funguje na principu padni, komu padni. Stejně bude postupovat v případě, že bude nahlášeno pirátství v malém architektonickém atelieru, i tehdy, kdy bychom byli upozorněni na problém třeba v bance nebo pojišťovně,
upozorňuje Jan Hlaváč. Druhým segmentem, na který se lovci pirátů zaměří, budou rozpočtové organizace a státní sektor. Byť by státem zřízené orgány neměly software zneužívat už z principu, bohužel se tak děje. Potvrdil to loňský průzkum ve zdravotnictví. Na základě těchto indícií se BSA | Software Alliance domnívá, že v ostatních oborech to nebude o nic lepší.
Naopak ve velkých firmách je problém zneužívání softwaru minimální. Zvlášť mezinárodní korporace mají nastaveny vnitřní auditorské systémy. Pokud je u nich softwarové pirátství odhaleno, tak je velmi sofistikované a spíše už se v takových případech hovoří o korupčních praktikách a daňových únicích.
Ale zpátky k malým a středním firmám. BSA | Software Alliance registruje nejvíce případů pirátství ve firmách s deseti až sto zaměstnanci. Z odvětví převažují společnosti z oblasti administrativy, výroby, logistiky, inženýringu, designu a grafiky. To, že mají třeba jen několik zaměstnanců, nemusí znamenat, že nezneužívají drahé programy. Specializované firmy, například střihačská nebo architektonická studia, mohou pracovat se softwarovým vybavením za stovky tisíc korun. Pokud ho užívají nelegálně, nabourávají pak konkurenční prostředí. Firma, která postupuje podle zákona a poctivě si kupuje každou licenci, musí její cenu promítnout i do finálních cen svých služeb nebo výrobků. Černí uživatelé stejných programů k tomuto nuceni nejsou a proto si mohou dovolit nabídnout ceny nižší. Jedná se o nekalou konkurenci, a proto udání na zneužití softwaru velmi často přichází právě od solidních firem a podnikatelů.
Potírání softwarového pirátství je důležité také z hlediska celé ekonomiky. Je spočítáno, že nárůst legálního užívání softwaru o jeden procentní bod posílí ekonomiku v českých podmínkách o 5,6 miliardy korun. K tomu je důležité dodat, že se takto už několik let děje a softwarové pirátství je v České republice na ústupu. Každoročně se daří jeho míru srazit zhruba o 1 %.
Nová profese, profesionální lovec pirátů
Dnes je praxe taková, že 80 % všech udání je anonymních. Pouhé anonymní nahlášení k usvědčení viníka ale nestačí. Často pak chybí důkazy a věrohodná svědectví. Celá polovina všech nahlášených případů přichází od konkurence. Velkým motivem bývá také msta současných a zejména bývalých zaměstnanců zaměstnavateli. V případě, že mezi uvedenými stranami vznikne problém a ve firmě je užíván nelegální software, je více než pravděpodobné, že to zaměstnanec nahlásí. Dělá to tak 70 % z nich,
nastiňuje situaci Jan Hlaváč z české pobočky BSA | Software Alliance. Pouze 20 % zaměstnanců podle něj o zneužívání počítačových programů informuje z toho důvodu, že s tím pouze nesouhlasí. Toto se nám principiálně nelíbí. Přicházíme proto s finančními odměnami pro oznamovatele, kteří vystoupí z anonymity. Finanční motiv se nám zdá lepší, než akt pomsty,
dodává právník Martin Voborník.
Finanční odměny pro oznamovatele budou mít hned několik efektů. Například nabídnou možnost profesionalizovat se jako lovci pirátů desítkám lidí, kteří pravidelně nahlašují zneužívání licencí, ale dosud jim nikdo nebyl schopen nabídnout jakýkoli legální systém spolupráce. Tito lovci se stanou dlouhodobými partnery BSA | Software Alliance, a za to jim musí být poskytnuta náhrada. Oznamovatelé totiž musí vyvinout značné úsilí a budou se podílet na celém rozkrývání problému, což je často velmi zdlouhavý proces. Proto budou dostávat vždy 10 % z hodnoty náhrady škody z každého vyřešeného případu. Podle zkušeností ze zahraničí by taková odměna měla činit od 30 000 do 100 000 korun. Záleží na rozsahu a hodnotě zneužívaného softwaru.
Oznamovatelé se budou smluvně zavazovat ke spolupráci s BSA | Software Alliance, ale následně i s orgány činnými v trestním řízení a soudy. To byl až dosud velký problém. Lidé sice mnohdy nahlásí skutečně závažný případ, ale když se jim za půl roku ozve policie a žádá po nich svědectví, tak řeknou, že už je to nezajímá,
vysvětluje Martin Voborník. Nově budou oznamovatelé mít povinnost podílet se v případě potřeby na celém průběhu vyšetřování a vystoupit z anonymity. Pokud nebudou spolupracovat, odmítnou svědčit u soudu, nebo se dopustí lži, ztrácí na odměnu nárok. Smluvní podmínky také zaručí, že se nebudou objevovat falešná udání. Oznamovatel, který by takto někoho poškodil, by se pak sám vystavil stíhání. Hrozili by mu postihy jak v rámci trestního, tak civilního práva. Rozhodnutí, jak bude v jednotlivých případech postupováno, je na BSA | Software Alliance. Organizace sama o sobě ale nemá žádnou zásahovou jednotku a vlastní vyšetřování provádí policie. Případy pirátství se dají nahlašovat na webových adresách www.bsa.org nebo www.softwarelegalne.cz.
Firmy dostanou šanci na nápravu
Každá firma nebo podnikatel, kteří jsou prověřováni a je u nich zjištěno porušení licenčních podmínek, dostává čas na nápravu. Pokud se v tomto překlenovacím období podaří dát vše do pořádku a viník využije nabídnutého auditu, trestní oznámení na něj podáno nebude.
Tuzemští členové BSA | Software Alliance, například Acronis, Adobe, Apple, Microsoft, Siemens, Symantec nebo The MathWorks věří, že softwarové pirátství se za pár let stane minulostí. Jeho definitivnímu konci nahrává cloud computing. Systém centrálního využívání softwaru je ideálním řešením. Zneužití nelegálních kopií je u cloudu velmi obtížné a navíc firmy nemusí investovat stále nové a nové peníze do modernizace a nákupu nových licencí. Teď všichni majitelé práv duševního vlastnictví v softwarovém průmyslu čekají, zda cloud computing vyhraje technologickou evoluci,
uzavírá Jan Hlaváč.
ČLÁNKY DO MAILU