Každý podnikatel by měl znát rizika, která jsou pro jeho byznys závažná, a co mu hrozí v případě, když se s nimi setká. Češi tomu ale ještě dost dluží.
Zatímco představitelé zahraničních firem většinou risk manažery pojišťoven vítají s otevřenou náručí, protože mohou odhalit riziková místa jejich podnikání a navrhnout možná řešení, čeští manažeři naopak k rizikovým prohlídkám přistupují s určitým ostychem. Snad aby neodhalily něco závadného,
otevírá téma mluvčí Allianz pojišťovny Václav Bálek. Rizikovou analýzu přitom pojišťovny pro své klienty dělají bezplatně. A především se služba může vyplatit, protože vedle potenciálního snížení nákladů na pojištění se touto analýzou dá předejít vzniku samotných škod a s nimi spojených možných komplikací.
Kdo to tedy vlastně ti risk manažeři – přesněji rizikoví inženýři – jsou? Jsou to zaměstnanci pojišťoven profesně způsobilí pro vyhodnocení rizik vyplývajících z provozované činnosti klienta a rozsahu jeho pojistné ochrany, což je společně se stanovením maximálních možných škod pro potřeby zajištění rizika a zpracování zprávy pro klienta jejich hlavní úkol. Jejich působnost je tedy v oblasti prevence škod,
vysvětluje Eva Svobodová, mluvčí UNIQA pojišťovny.
Risk manažeři pojišťoven přináší zkušenosti v prevenci škod, které jsou těžko přenositelné a zpravidla se přímo mezi podnikateli nesdílejí. Zaměřují se zejména na prevenci škod na majetku a škod vzniklých z přerušení provozu. Jejich doménou naopak není oblast ochrany osob, života a zdraví, to zajišťují zejména státní instituce. Cílem není provést kontrolu shodnou s tou od státní správy. Risk manažeři skutečně nesledují to, co třeba státní požární dozor. Tito specialisté mají odhadnout rizikovost, popsat riziková místa a navrhnout doporučení ke snížení pravděpodobnosti nebo rozsahu možné budoucí majetkové škody.
Rizikoví inženýři se často zaměřují na střední a velké firmy s větší hodnotou pojišťovaného majetku podnikající v průmyslových odvětvích. Vedle petrochemie nebo energetiky to je i dřevovýroba, výroba nebo zpracování plastů, stavebnictví a podobně. Díky častým fyzickým prohlídkám u řady klientů ve výrobních i nevýrobních odvětvích dokážou zobecňovat v otázkách prevence škod souvisejících s budovami, s technickým zázemím, se školením a organizací pracovníků i řízením.
Zabývají se jak nejlepší praxí v daném oboru v prevenci škod, tak bezpečnostní kulturou firem. Řeší jednotlivé případy technických závad a nedostatků v projektech, technologii a údržbě. Spolupracují s externími znalci a likvidátory škod. V neposlední řadě se zaměřují na možné chyby managementu či pravděpodobnost lidských chyb.
Dále čtěte: Pojištění právní ochrany. Dobrá volba hlavně pro malou firmu
Riziku je lépe předcházet, vyjde to laciněji
Pro pojišťovnu rizikoví inženýři zpracovávají interní hodnocení klientů před podepsáním pojistných smluv i aktualizace rizikovosti v průběhu trvání už uzavřených pojistných smluv. Risk manažer dokáže odhalit slabá místa úměrně časovému rozsahu prohlídky a zkušenostem v dané oblasti. Ta odhaluje díky sdílení znalostí na českém i mezinárodním pojistném trhu. Část risk manažerů je obecně zaměřená, několik z nich jsou specialisty v oborech stavebnictví, energetika, chemie a procesní průmysl,
přibližuje Milan Káňa, mluvčí Kooperativy, která se na průmyslové pojištění zaměřuje už od svého založení.
Pojišťovny své klienty před návštěvou rizikového inženýra dopředu informují o předpokládaném rozsahu prohlídky i o dokumentaci, kterou by podnikatelé měli mít připravenou. Zpravidla stačí připravit k nahlédnutí dokumentaci týkající se požární ochrany, technické zprávy, dokumentaci k údržbě, případně revize. Při návštěvě je vhodná přítomnost technického specialisty firmy, který risk manažera provede celým areálem.
Risk manažer se totiž většinu času u klienta věnuje fyzické prohlídce budov i technologií. Pojišťovna je připravena ke konzultacím v oblasti prevence škod ještě před začátkem zásadních projektů – například stavby, rekonstrukce, změny technologií. Vhodné řešení, nejen pojistné krytí, ale i technické řešení, je v této fázi nalézáno snadněji,
připomíná Milan Káňa.
Je jasné, že není možné odhalit úplně všechna riziková místa. Výstupem návštěvy risk manažerů je ale hodnotící zpráva, v níž jsou stručně a výstižně pojmenována zjištěná rizika. Součástí je i návrh doporučení nebo opatření pro snižování zbytkového rizika, například doporučení týkající se zlepšení požární ochrany, způsoby zabezpečení proti krádežím, ochrany proti povodním, připravenost na havárie a podobně. Těmito doporučeními či opatřeními chce pojišťovna přispět ke zlepšení bezpečnostní kultury podniku a tím snížit pravděpodobnost vzniku škod na zdraví osob a majetku klienta,
říká za UNIQA pojišťovnu její mluvčí Eva Svobodová.
Mohlo by vás zajímat: Zákonné úrazové pojištění v otázkách a odpovědích
Bez pojistky přerušení provozu hazardujete
Když už se podnikatelé rozhodnou využít služeb risk manažerů, předpokládá se, že se ve spolupráci s nimi ujistí, že navržený program kompletně pokrývá reálné hrozby. Určitě by neměli bezdůvodně zužovat jejich rozsah. Že se tak často děje, to je vidět třeba na pojištění odpovědnosti. Ze statistik přitom jasně vyplývá, že výše odškodnění strmě stoupá. A to nejen u škod na majetku, ale především u újem na zdraví.
Mnoho lidí to podceňuje a sjednává si pojištění na limity v rozmezí 1 až 5 milionů korun, což ovšem může být nedostatečné. I pro ty nejmenší firmy doporučujeme limit minimálně ve výši 10 milionů, ale v závislosti na vykonávané činnosti to může být i mnohonásobně více,
upozorňuje Renata Čapková, mluvčí České podnikatelské pojišťovny.
V pravidelných intervalech je vhodné rozsah pojištění aktualizovat, a to zejména při investicích do majetku firmy nebo změně hodnoty pojišťovaných věcí. Častým problémem je to, že parametry uzavřených smluv neodpovídají skutečnosti. Pokud tedy podnikatelé díky risk manažerům poznají svá rizika, měli by se zaměřit na správné nastavení pojistných částek a limitů. Ty musí být nastaveny tak, aby se z plnění dalo vše uvést do původního stavu.
Často opomíjenou oblastí je vhodný rozsah pojištění přerušení provozu, a to jak následkem živelní události, tak škody na strojích a zařízení. Podnikatelé si neuvědomují, že než dojde k plnému obnovení provozu, může uplynout dlouhá doba, po kterou musí hradit náklady, které nepřestaly nabíhat. I po tuto dobu musí firma nadále hradit fixní náklady, jako jsou například pronájem, poplatky za energie, sociální pojištění zaměstnancům či zálohy na daně a navíc ještě další náklady související s co nejrychlejším obnovením provozu. Zároveň přitom přichází o běžně dosahovaný zisk,
říká Renata Čapková s tím, že pokud není sjednáno pojištění přerušení provozu, firma takové výdaje nemusí unést, dostává se do menších či větších problémů a mnohdy svou činnost musí ukončit.
Připomeňte si: Škodu způsobenou zaměstnancem musí vždy platit firma. Máme jasný příklad
Další firemní nebezpečí, jako je ztráta dobré pověsti firmy, ohrožení značky, riziko stažení výrobku z trhu kvůli závadě nebo odpovědnost za způsobené škody, si sice čeští podnikatelé uvědomují, ale ani to si nijak zvlášť nechrání. Podle Václava Bálka z Allianz pojišťovny je to ale důležité zvlášť poté, co začal platit nový občanský zákoník, který počítá s potenciálním vyšším odškodněním, které mohou poškození za škody z odpovědnosti požadovat. A nároky na náhradu nemajetkové újmy v souvislosti s poškozením zdraví má jak poškozený, tak jeho blízcí.
Zahraniční firmy podnikající v České republice se rizika ztráty dobré pověsti obávají mnohem více než ty domácí a tuzemští konkurenti by se u nich měli inspirovat. V dnešní informační společnosti digitálních sdělovacích prostředků a nových forem médií, jako jsou například sociální sítě, se lidé zapojují do komunikace aktivně a hlavně rychle. Právě rychlost rozšíření zpráv je velkým fenoménem, a tak během několika minut může zasáhnout negativní zpráva celý svět a poškodit dobré jméno firmy, nebo ji v krajním důsledku dokonce zlikvidovat,
varuje Václav Bálek.
ČLÁNKY DO MAILU