V roce 2017 ukončilo svoji činnost celkem 1082 prodejen o velikosti do 400 m². Z toho je 759 nejmenších obchodů o prodejní ploše do 50 m². Ve srovnání s rokem předešlým je to o poznání více. V roce 2016 v této kategorii zaniklo 396 prodejen. Na čísla upozorňuje Asociace českého tradičního obchodu (AČTO).
Naopak velké prodejny nad 400 m² posílily, a to o 39 maloobchodních jednotek. AČTO poukazuje na to, že zatímco nejmenší venkovské obchody zanikají, rostou nové supermarkety.
Mohlo by vás zaujmout: Otevírá se stále více farmářských obchodů. Čím jsou tak zajímavé?
Otevření nového supermarketu je hrozbou pro malého obchodníka v okruhu i dvaceti kilometrů. Zatímco občanská vybavenost venkova, ale i malých měst zmírá a řada lidí na venkově nemá kde nakoupit, pokračují zahraniční řetězce v neřízené a bezohledné expanzi,
říká Zdeněk Juračka, předseda Asociace českého tradičního obchodu.
Mezi města, kde dochází k nesmyslné kumulaci prodejen, především tedy zahraničních řetězců, patří podle něj Jaroměř. Jako příklad lze uvést dvanácti tisícovou východočeskou Jaroměř, kde nedaleko od sebe stojí hned pět velkých prodejen zahraničních řetězců. Dopad na menší prodejny v okolí, v kombinaci s nekalými praktikami, např. hojným využíváním podhodnocování cen v letákových akcích, tzv. podnákupních cen, je zřejmý,
demonstruje na příkladu Juračka.
Psali jsme dříve: Tisíce obchodů s potravinami mají namále. Skončit mohou už za pár měsíců
Jednou z možností, jak podobným situacím předejít a vyjít drobným obchodníkům alespoň trochu vstříc, navrhuje AČTO definovat za jasných podmínek provozování obchodu v nejmenších obcích jako službu ve veřejném zájmu a systém podpory venkovských prodejen. Druhou možností, jak rychle a efektivně pomoci zachovat občanskou vybavenost venkova, je navýšení rozpočtu obcí v rámci rozpočtového určení daní.