PR se přes web nedělá. Na PR weby proto nespoléhejte

Máme skvělý produkt, nabízíme dobré služby, podílíme se na zajímavých projektech a jsme spjati s místní komunitou. Proč o tom kromě nás samotných nikdo neví? Povzdech nejednoho majitele firmy, který by o svém působení dal rád vědět dál. Velmi pravděpodobně ne z toho důvodu, že by nebyl neskromný, prostě a jednoduše chce zvýšit prodej. A to se bez náležité podpory nepovede, nebo to půjde příliš pomalu. Existuje mnoho cest, jak se dostat k lidem a přetvořit je na zákazníky. Jednou z nich je i šíření tiskových zpráv. A jedním z kanálů pro jejich šíření jsou takzvané PR weby. Vyplatí se je ale vůbec používat? Záleží na tom, co od nich očekáváme.

PR weby možná naženou body, ale zprávu do světa nerozšíří

Hned na začátek je potřeba předejít možnému nedorozumění. U článků a webů s označením PR se nejedná o zkratku označující PageRank, který Google přiřazuje ke každému URL a vyjadřuje věrohodnost a důležitost stránky. V tomto případě jde o PublicRelations, tedy vztahy s veřejností. Přesto ale bude řeč i o PageRank, případně S-rank.

Autor: www.isifa.com, podle licence: Rights Managed

Ilustrační obrázek.

PR weby jsou založeny na podobném principu, jako registrace do katalogů webových stránek. Neslouží ovšem k propagaci, ale hlavně pro získávání zpětných odkazů a vylepšování pozic ve vyhledávačích. PR články na PR webech mohou být skvělou formou linkbuildingu, díky nimž dokážete zlepšit pozice své stránky ve vyhledávačích, získat návštěvnost, ale také si můžete zvýšit PageRank nebo S-rank, pokud se budeme držet algoritmu vyvinutého českým Seznamem. Víc od nich ale nečekejte. Je nutné si uvědomit, že publikace článku na PR webu nikdy nemůže nahradit komunikaci s žurnalisty a rozeslání tiskových zpráv médiím. Naopak se dá říct, že žurnalisté nejsou hlavní cílovou skupinou PR webů. Oni dostávají každý den desítky zpráv přímo do svých mailboxů. Právě proto ale mají PR weby smysl. Garantují, že tisková zpráva zadavatele neskončí v koši novináře bez otevření, ale najde svoji cestu přímo na veřejnost a k čtenáři bez novináře, vysvětluje Niels Köhler z Pressweb.cz. Jinými slovy, dobrý PR web funguje jako pojistka, aby se obsah stvořený zadavatelem rozšířil co nejvíc. Bonusem je, pokud má takový web návštěvnost nebo silný PageRank, nejlépe samozřejmě obojí.

Je hned několik možností, kam se dá takový PR článek umístit. Vkládání do PR webů je většinou zdarma, ale najdou se i výjimky, kde si za vložení článku musíte zaplatit. Důležité je proto vybrat ten správný web. Rozhodujícími faktory musí být návštěvnost, PageRank nebo S-rank, cena za článek. Dále také počet externích odkazů, protože čím je na stránce více externích odkazů, tím je méně zajímavá. A velmi důležité je zaměření webu. To by mělo být se stejnou nebo podobnou tematikou jako vaše stránka.

Existují PR weby, například Protext provozovaný Českou tiskovou kanceláří, kde zveřejnění tiskové zprávy může mít smysl, protože se odsud dostane tam, kam má. Další PR weby slouží jen pro vkládání článků kvůli vytváření zpětných odkazů. Lidé, kteří do těchto bezcenných webů své články vkládají, si myslí, že jim to pomáhá v SEO. S PR to samozřejmě nemá vůbec nic společného, nahlíží na PR weby kriticky SEO konzultant Martin Kolčaba. Když už se tisková zpráva přes PR web nedostane k lidem, tedy potenciálním zákazníkům, může taková služba pomoci alespoň v budování zpětných odkazů. A každý zpětný odkaz je přece dobrý, ne? Ne. Dobrý odkaz je takový, který přivede skutečné návštěvníky a neslouží pro manipulaci s vyhledávači. Linkbuilding není o tom, mít za každou cenu co nejvíce odkazů. Důležité je mít odkazy kvalitní, byť jich bude méně, vysvětluje na svém blogu Martin Kolčaba.

Mohlo by vás zajímat: Prodáváte hodinky s vodotryskem? Ideální info do tiskové zprávy

Chybou by bylo i umístění stejného článku na mnoho PR webů. Ani to sílu odkazu nezvětší, spíš ji naopak oslabí, protože nepůjde o unikátní obsah. Tisková zpráva je prostředek hromadného šíření a jako takový je novináři používán – tedy „to mají všichni ostatní, kam bych spěchal“. Je to až poslední krok v pokusu o rozšíření určité informace. U tiskové zprávy chybí potřebná unikátnost, možnost být první. Načasování rozeslání nehraje roli, zásadní roli hraje to, jestli zaujmeme titulkem, poté prvním obsahem a zda dokážeme zaujmout něčím vhodným pro danou cílovou skupinu, tedy čtenáře daného titulu, upozorňuje Daniel Dočekal z JustIT.cz.

Ani rozšiřování zpráv na PR webech nejde dělat bezhlavě. Základním pravidlem je nekopírovat. Používejte různé tagy a štítky, které zprávy budou odlišovat, přepisujte nadpisy. Duplicita je v tomto případě zabijákem.

Není to laciné a efekt není zaručen

Některé PR weby jsou zdarma, jiné jsou zpoplatněny. Jde o běžný byznys, který nikdo nebude dělat jen tak pro vlastní potěšení. Předplacené služby fungují tak, že se zadavatel naloguje do uživatelského účtu a samostatně zadá články do systému. Administrátor články následně zkontroluje a publikuje. Standardně se texty publikují na webu a dál jsou šířeny pomocí RSS kanálů, sociálních sítí nebo Google News. Na přání klienta je pak možné rozesílat je i mediím a žurnalistům. Zprávy jsou přitom vždy propojeny s firemním profilem a kontaktem na zadavatele. Například na službě Pressweb.cz stojí jednorázové zveřejnění tiskové zprávy 500 korun bez DPH. Balíček neomezených služeb vychází na 1900 korun za měsíc.

Ze současné nabídky dává největší smysl služba České tiskové kanceláře Protext. Tisková zpráva je jejím prostřednictvím poskytnuta odběratelům zpravodajského servisu ČTK, tedy zejména médiím i jednotlivým novinářům, státní správě a firmám. Zprávy jsou také zasílány na přibližně 4000 adres zájemců o e-mail servis, jsou součástí aplikací ČTK pro chytré telefony a zpřístupněny veřejnosti na webu Protext.cz. Díky naší spolupráci s významnými světovými agenturami se tisková zpráva může objevit i v zahraničních zpravodajských sítích. Do 24 hodin tak můžeme tiskovou zprávou přímo oslovit odběratele agenturního zpravodajství prakticky po celém světě. Zprávu obdrží všechna hlavní média, mnoho dalších novinářů i zástupců firem ve vybrané zemi nebo oblasti. V některých státech je možné zacílit sdělení i na odborná média s různým zaměřením, říká Milena Schmidová, mluvčí České tiskové kanceláře.

Taková služba samozřejmě není nic laciného. Cena za jednorázové zveřejnění tiskové zprávy je 2500 korun bez DPH. V nabídce ČTK jsou ale i předplacené balíčky, pro představu balíček deseti zpráv stojí 18 000 korun. Výhodou je, že texty zůstávají uloženy v Infobance ČTK, takže k nim mají novináři přístup trvale.

Dále čtěte: Jak napsat PR článek? Poradíme vám

PR se přes web nedělá, budujte osobní kontakty

PR weby rozhodně zcela nezatracujte, ale mějte na paměti, že se jen málokdy vyplatí na ně cokoli dávat v případě, že o sobě chcete dát vědět. Jejich teoretickým smyslem je především budování zpětných odkazů pro SEO a zkratka PR v jejich názvu je vlastně jen klam, nejde totiž o Public Relations, ani jít nemůže, protože PR nefunguje tak, že jen někam masově umísťujeme texty, říká internetový publicista Daniel Dočekal.

Jak tedy tiskovou zprávu dostat do novin? Důležité je především vybrat médium související s obsahem tiskové zprávy a popřemýšlet o tom, jaký má sdělení přesah. Bude fungovat jen v rámci města, regionu, kraje nebo třeba celorepublikově? Nebo patří jen do odborného tisku? Následně je potřeba zjistit, jakým způsobem je obsah vydáván a navázat kontakt s novinářem, kterému chcete své sdělení poslat. Po úspěšné spolupráci je dobré tento vztah i nadále udržovat a mít tak v budoucnu opět tu možnost svou tiskovou zprávu prosadit. Pokud bude sdělení zajímavé a redakce zaujme, rády k vám vyšlou své lidi. Pokud ne, napište tiskovou zprávu sami. Odešlete ji do redakcí i s fotkami, odkazy na videa a dalšími přílohami nejpozději v den konání akce. Starší věci už se velmi pravděpodobně neuplatní. Pak samozřejmě počítejte s tím, že text bude redakčně upraven, protože i v médiích existují pravidla, přes které nejede vlak.