Práce bez růžových brýlí je o samotě a stresu. Čtěte tipy těch, co o tom ví své

Strach a jiné temné noci podnikání

Psycholožka Susan Jeffers pojmenovala svůj bestseller o strachu, prvně vydaný v roce 1987, Feel the Fear and Do It Anyway. Česky vyšel pod trochu posunutým názvem Uvědom si svůj strach a překonej ho. Ať už je však třeba strach pocítit nebo uvědomit si, je podle knihy potřeba především nebrat strach jako překážku, která odradí od realizace záměru. Susan Jeffers ke strachu přistupuje koučovacím způsobem a doporučuje navzdory strachu dál rozšiřovat svou komfortní zónu a učit se nové věci. Více k tématu strachu při startu byznysu se dočtete v článku Strach je největším bubákem začínajících podnikatelů. Jak se ho zbavit?

Přesto jsou v byznyse i těžké chvíle. S psychoterapeutem a spisovatelem Thomasem Moorem je možné je nazvat temné noci duše. Období, kdy si člověk doslova hrábne na dno. Thomas Moore takové životní momenty, může to být krize, strach, samota a osamělost, opuštěnost a další, ale oceňuje, protože nakonec vedou k vnitřnímu růstu a rozvoji.

Máma ví své o osamění mezi lidmi

Samota nebo osamocení se přitom může dostavit i mezi lidmi. A s ní související stres. Takovou zkušenost sdílí herečka, performerka a choreografka Halka Třešňáková. Pod její zkušenost by se možná podepsaly i další maminky, které se starají o malé děti a zároveň podnikají a pracují. Halky pracovní život umělkyně na volné noze totiž zásadně změnilo její malé dítě. Syn jí přehodil priority a přinesl potřebu jinak si organizovat čas. Zkouší teď v divadle a říká: Když jsou na zkouškách prostoje a lidé se baví o ničem, jsem nevrlá, že se ztrácí čas. Vím totiž, že mám doma hlídání, které mě stojí víc peněz než vydělám. Je pak pro mne těžké s kolegy sdílet jejich lehkost a uvolněnost. Zažívá proto stres a pocit osamělosti, když pracuje v kolektivu, kde je její životní situace ojedinělá a nikdo další s malými dětmi tam není. Stejně tak po zkouškách nebo premiérách teď Halka raději prchá domů. Není čas zůstávat a jít s lidmi pařit. To způsobuje další izolaci. Druhý den mi zase vadí, když ostatní přijdou po večírku na zkoušku pozdě, dodává.

Pro mámu s malým dítětem je podle ní v oboru také hodně náročná nutná domácí příprava. Když se věnuje pohybovému divadlu, nemusí se učit text, nebo ne v tak velké míře. Teď ale zkouší v klasičtějším divadle, kde se domácí příprava, učení textu, předpokládá. A v divadle se neřeší, jaký život člověk vede mimo práci. Nikoho nezajímá, jestli máte čas naučit se text narychlo do druhého dne, když máte doma malé dítě, popisuje Halka své povolání s tím, že vůbec nechápe, jak někdo může pracovat z domova, soustředit se na práci a k tomu mít za zády malé děti.

Pomohly by pracovní kolektivy tolerantní k dětem

A koronavirus s karanténou, nouzovým stavem a zákazem kulturních akcí situaci podle ní ještě zhoršil. Permanentně byla doma se synem, pro kterého je teď těžší zůstávat bez mámy, která se vrátila k práci. Co by tedy podle Halky pracujícím maminkám pomohlo? Tolerance, tvrdí. Hodně by pomohlo, kdyby pracovní kolektivy tolerovaly děti a mohla bych mít syna v práci chvíli s sebou. V tomhle je tolerantnější pohybové divadlo. Možná proto, že se tam tolik nemluví, víc času se věnuje fyzickému tréninku a děti tak nikoho neruší, dodává.

Samota je i součást profese, někteří si ji užívají

Také fotografka Lenka Pekárková mluví o tom, že si pocit osamění musela ve své profesi vyřešit. Ač jsem byla stále mezi lidmi, byla jsem dost sama. A to jsem celkem společenský typ, všude si pokecám, klidně i v autobuse s někým, koho vůbec neznám. Ale ty hodiny v týdnu u počítače a o víkendech na akcích, třeba na svatbách nebo velkých společenských akcích, zatímco kamarádi byli někde v partě na kole nebo na vodě… Měla jsem úplně obrácený rytmus než ostatní lidi, popisuje jistou formu sociální izolace, na kterou ve své práci narazila. To, jak osamělá se může cítit mezi tolika lidmi, ji zprvu hodně překvapilo. Jak ale dodává, nezbylo jí nic jiného, než si na tuhle „relativní samotu“ jako součást své práce zvyknout.

Pomohla jí v tom vnitřní motivace a cíle, které si dala, a také se naučila větší koncentraci na práci a schopnost být sama se sebou. Kontakt s kamarády jsem pak kompenzovala třeba tím, že jsme si častěji telefonovali a objevila jsem i výhody Facebooku. A také jsem si začala s některými lidmi v práci budovat trochu osobnější, přátelštější a méně povrchní vztahy, které jsem si i po letech udržela, vysvětluje Lenka svá řešení. K tématu čtěte také článek Víme, kde a jak zvýšit produktivitu práce a navázat nové kontakty.

Na druhou stranu, zkušenosti se samotou nejsou rozhodně nijak černobílé a jen negativní. Vše závisí právě také na osobním naturelu. Já jsem samotu přímo vyhledal a práci si k ní přizpůsobil. A je to úplně nejlepší, přiznává naopak tanečník, choreograf a lektor Milan Odstrčil, který má za sebou patnáctiletou kariéru v současném tanci a teď se z Litně kousek od Karlštejna věnuje renovaci a opravám nábytku i dalším repasím v domech a bytech.

Špatný spánek? Možná jste ve stresu

Stres je plíživý, člověk adaptabilní, pro každého tak nemusí být snadné poznat včas signály stresu. Dobrým rozpoznávacím faktorem je to, zda dobře spíme. Ve chvíli, kdy se naruší naše schopnost odpočívat, vypnout, znamená to, že jsme v určité nerovnováze, upozorňuje učitelka jógy na volné noze Magdaléna Nguyen, co může na stres poukázat. To samé podle ní platí třeba i pro vylučování. Pokud jsme ve stresu, nejsme schopni přijímat a zároveň trávit, zpracovávat každodenní situace, pocity a emoce. To samé platí pro náš trávicí systém, vysvětluje s tím, že u žen nerovnováha v organismu, kterou stres způsobuje, ovlivňuje i menstruaci.

Co tedy může být při stresu první pomocí? Zastavit se, doporučuje Magdaléna. Když to totiž člověk neudělá sám, udělá to za něj, jak dodává, něco jiného. Ať už je to nemoc, zranění, nebo dokonce vyhoření. Co dělat se stresem, pokud ho řeší vaši zaměstnanci? Více se dozvíte v článku Ničí vaše zaměstnance pracovní stres? Zjistěte, zda vyměnit je nebo radši vedení.

Být se sebou pravidelně, jako když si čistíte zuby

A nabízí také tipy na to, co může být proti stresu prevencí: Denně si dopřát čas být skutečně jen sami se sebou a uvnitř sebe. Na začátku stačí minuta, pak tři minuty, pět minut. Je jedno, zda tento čas budeme nazývat meditací, rozjímáním, úklidem, psychohygienou, říká. Upozorňuje, že je pro lidi normální a přirozené, že si minimálně dvakrát denně čistí zuby, ale často nejsou schopní najít si čas a prostor na to, aby se na tři až pět minut denně posadili, opustili vnější prostor a napojili se na ten svůj, vnitřní. Jenže jedině ve svém vnitřním prostoru máme možnost poznat, jak se skutečně cítíme, dodává.