Dát peníze bokem a ušetřit tak na odvodech za zaměstnance. Reálně tak vyplatit a zdanit pouze minimální mzdu. I taková praxe stále panuje mezi některými podnikateli. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) však varuje, že podnikatelé si tak mohou svého zaměstnance znepřátelit. Důchod takového zaměstnance může být totiž v budoucnu neúměrně nízký a podnikatel by se tak mohl stát terčem udání, že dával zaměstnanci peníze ještě bokem, aby mu požadovanou mzdu dorovnal.
I když by se zaměstnanec takovým počínám sám vystavoval trestní odpovědnosti, může k takové situaci dojít. I s ohledem na to, že minimální mzda po pěti letech opět poroste a náklady podnikatelů se tak mohou u některých profesí zvyšovat.
Jak upozorňuje Česká správa sociálního zabezpečení, důchod se nyní skládá ze základní výměry, která teď činí 2230 korun měsíčně, a procentní výměry. Za každý rok pojištění náleží 1,5 % výpočtového základu. Pro stanovení výpočtového základu je třeba znát osobní vyměřovací základ. Čtěte více: Nový zákoník práce přináší významné změny. Víme, které
Ten tvoří měsíční průměr ročních příjmů, dosažených v rozhodném období (zpravidla od roku 1986 do kalendářního roku, který předcházející roku, kdy se důchod přiznává). Vyměřovací základ je vždy navýšený o koeficienty, které se stanovují pro každý kalendářní roka základě vládním nařízením vyhlášeného průměrného příjmu všech pojištěnců za jednotlivé kalendářní roky,
upřesnil Pavel Gejdoš, mluvčí ČSSZ.
Dopad černé mzdy na výši invalidního důchodu
Příklad č. 1:
Muž, narozený 13. 9. 1982, je od 1. 7. 2011 invalidní pro invaliditu třetího stupně. Získal celkem 46 let pojištění (včetně dopočtené doby). Od nástupu do zaměstnání v roce 2000 mu byla měsíčně zúčtovávána jen minimální mzda, dostával však tzv. černou mzdu 5000 Kč měsíčně. Výpočtový základ pro stanovení výše invalidního důchodu činí 8874 Kč. Výše procentní výměry invalidního důchodu činí 69 % z uvedené částky, tj. 6124 Kč. Invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně tohoto muže včetně základní výměry činí 8354 Kč měsíčně.
Příklad č. 2:
Stejnému muži jako v příkladu č. 1 nebyla vyplácena část odměny za práci „načerno“, ale celá částka ve výši minimální mzdy navýšené o 5000 Kč byla zúčtována. Výpočtový základ pro stanovení výše invalidního důchodu v takovém případě činí 15 326 Kč a procentní výměra důchodu 8486 Kč. Invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně včetně základní výměry v tomto případě činí 10 716 Kč.
Černá mzda tak pro poživatele invalidního důchodu uvedeného v příkladu č. 1 znamená o 2362 Kč nižší důchod, než kdyby mu zaměstnavatel celou mzdu vyplácel řádným způsobem.
Zdroj: ČSSZSociálka přichází s upozorněním v době, kdy se navíc zvažuje o zvýšení minimální mzdy. Že poroste, je po včerejším jednání tripartity již jisté. Zatím se však stále neví, o kolik.
Zatímco Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) navrhuje navýšení minimální mzdy až na 9200 korun, zástupci zaměstnavatelů si představují maximálně 8500 korun, nevylučují však nové jednání o výši opět v příštím roce.
I když se minimální mzda týká pouze jednoho procenta zaměstnanců, dopad by to mělo i na ostatní pracovníky. S minimální mzdou by totiž zároveň stouply i úrovně zaručené mzdy, respektive tarify pro jednotlivé skupiny profesí. A to se podnikatelům nelíbí, především s odkazem na současnou ekonomickou situaci, která spěje k další recesi: Tuzemské firmy si v této době nemohou zvýšení minimální mzdy dovolit. Rozumíme těmto požadavkům, ale v situaci, kdy je vývoj ekonomiky do budoucna velmi nejistý, by bylo zvýšení minimální mzdy nezodpovědné,
odmítavě komentoval návrh tripartity prezident Hospodářské komory ČR Petr Kužel.
Pokud by zvýšení minimální mzdy bylo nevyhnutelné, navrhují podnikatelé navýšení maximálně o tři procenta. Zároveň by se musel najít způsob, jak nezatížit malé a střední podniky, které zaměstnávají nekvalifikovanou sílu. Čtěte více: Tomio Okamura: Vyřešme problém nezaměstnaných jednodenní dražbou pracovníků
Výsledkem výrazného navýšení minimální mzdy by právě mohlo podle podnikatelů dojít k obcházení zákona ve formě švarcsystému, který je už teď v Česku v některých profesích běžnou praxí. Zároveň by se mohla rozšířit práce na černo, na kterou zase upozorňuje Česká správa sociálního zabezpečení. Čtěte více: Zatočí novela zákoníku práce se švarcsystémem? Zjistili jsme za vás
Přitom předkladatel návrhu na zvýšení minimální mzdy ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek žádné konkrétní představy o navýšení nepředstavil. Čeká, jak dopadne jednání v rámci tripartity. Její další jednání bylo odsunuto na 18. srpna, kdy by se měl posvětit i konečný návrh výše minimální mzdy pro rok 2012. Čtěte také: Podpora v nezaměstnanosti nově i pro studenty
Co je to minimální mzda
Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny za práci v pracovněprávním vztahu. Její základní právní úprava je stanovena zákoníkem práce. Výši základní sazby minimální mzdy, dalších sazeb minimální mzdy odstupňovaných podle míry vlivů omezujících pracovní uplatnění zaměstnance a podmínky pro poskytování minimální mzdy stanovuje nařízení vlády č. 567/2006 Sb.
Minimální mzda se vztahuje na všechny zaměstnance v pracovním poměru nebo právním vztahu založeném dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti). Nerozlišuje se, jde-li o pracovní poměr na dobu určitou či neurčitou nebo o souběžné pracovní poměry. Nárok na minimální mzdu vzniká v každém pracovním poměru nebo právním vztahu založeném dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr samostatně.
Úplné znění zákona: Minimální mzda a příplatky ke mzdě
Zdroj: MPSVFoto: www.isifa.com
ČLÁNKY DO MAILU