Zákoník práce vymezuje práci přesčas v § 78 a především v § 93. Práce přesčas je konána zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo se souhlasem zaměstnavatele nad rámec stanovené týdenní pracovní doby nebo nad rámec rozvrhu pracovních směn. Práci přesčas je možné konat jen výjimečně. Pokud bude zaměstnanec zůstávat na pracovišti ze své vůle po uplynutí pracovní doby, nejedná se o přesčasovou práci. Práci přesčas nelze konat bez vědomí zaměstnavatele.
Novinkou v Zákoníku práce je dohodnutá práce přesčas. Další dohodnutá práce přesčas § 93a se vztahuje na pracovníky ve zdravotnictví. Zákoník práce umožňuje lékařům, farmaceutům a dalším zdravotnickým pracovníkům, kteří pracují v nepřetržitém pracovním režimu, si se zaměstnavatelem sjednat další výkon práce nad rámec běžné pracovní doby. Zaměstnanec ve zdravotnictví nesmí být k výkonu další dohodnuté práce přesčas zaměstnavatelem nucen. Ostatních sektorů se nové ustanovení o další dohodnuté práci netýká.