Práci hledají statisíce, ale řemeslníků je pořád málo

Český statistický úřad (ČSÚ) a Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (MPSV) hlásí alarmující čísla. Míra nezaměstnanosti dovršila v srpnu 8,5 procent. Pro české hospodářství, které zakouší trable důsledkem celosvětové ekonomické krize, to není dobrá zpráva.

Tuzemské podniky se dlouhodobě potýkají s výrazným poklesem výroby a prodejů. Není proto překvapením, že se i nadále propouští. Podniky nemají jinou možnost, aby toto složité období přežily, vysvětluje růst míry nezaměstnanosti z červencových 8,4 procent David Šeich, předseda Unie malých a středních podniků ČR. Ekonomové mají podobný názor. Vývoj na českém trhu práce odráží razantní a velmi silné ochlazení ekonomiky, říká Kamila Fialová z Komerční banky.

Koncem srpna se úřady práce musely vyrovnat také s návalem nových absolventů, kterých bylo o 26 tisíc více jak ve srovnání s letošním červencem, tak i s loňským srpnem. Přesto se téměř 50 tisíc uchazečů o zaměstnání z evidence odhlásilo. Uplatnění v praxi našlo 64 procent z nich. Uvedené údaje ukazují na to, že se v srpnu zlepšila schopnost trhu práce absorbovat uchazeče o zaměstnání. Otázkou je, zda jde o jednorázový výkyv, nebo začátek pozitivního trendu svědčícího o tom, že i v české ekonomice začínají konečně být znát ‚zelené výhonky oživení‘, přemítá Pavel Mertlík, hlavní ekonom Raiffeisenbank. Čtěte také: Problém není rostoucí nezaměstnanost, ale úbytek volných míst

Ve srovnání s minulým rokem se však situace nejeví růžově vůbec. Za stejné období loni svou práci postrádalo 5,3 procent evidovaných uchazečů o zaměstnání, tj. o 3,1 procentních bodů méně. Letošní výsledek je tak nejhorším za posledních tři a půl roku a vrací se na úroveň před rokem 2005. Tehdy, stejně jako letos, bylo bez práce bezmála půl milionu lidí.

Nezaměstnanost poroste ještě dlouho

Narůstající nezaměstnanost s sebou nese několik negativních efektů. Zvyšuje výdaje na výplaty sociálních dávek a podpor v nezaměstnanosti. To se promítá v prohlubování schodku veřejných financí. Domácnosti z obavy nepříznivého vývoje celé ekonomiky a strachu o místo málo utrácí a šetří na horší časy. Podniky ztrácejí zákazníky. Aby se udržely při životě, snižují náklady. Nejčastěji právě dalším propouštěním zaměstnanců, protože mzdové položky stále patří na účtu podnikatele mezi ty nejvýznamnější.

Ekonomové se tak shodují na jednom. Lidí bez práce bude ještě víc. Míra nezaměstnanosti ještě řadu měsíců poroste, hrozí Mertlík. Obrat nepřijde dříve než v roce 2010, ozývá se z Komerční banky. Všechny tyto prognózy vychází z jednoho – zkušenost z historie totiž ukazuje, že míra nezaměstnanosti je ukazatelem, který reaguje na situaci na trhu s největším zpožděním.

Unie malých a středních podniků dokonce zachází ještě dále. Dříve či později můžeme očekávat překročení magické hranice deseti procent nezaměstnaných v ČR, prohlubuje současný pesimismus David Šeich. Kamila Fialová se ale nepřidává. Podle ní se míra nezaměstnanosti koncem roku vyšplhá „jen“ na 9,5 procenta.Čtěte také: Nezaměstnanost v Česku roste. V Evropě však není dramatická

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví

PhDr. Dagmar Kučerová

mzdový poradce

Položit dotaz

Nejvíce propouští sektor služeb

Mertlík z Raiffeisenbank odhaduje, že se nezaměstnaní budou v nejbližší době rekrutovat ze sféry maloobchodu a tržních služeb. Opětovný, byť dílčí pokles zaměstnanosti navíc zřejmě zažije i automobilový průmysl, a to jako vedlejší efekt ukončení programu šrotovného v Německu, dodává. Podobné prognózy vyslovují i odborníci z Komerční banky.

S vlastním průzkumem přichází i personální společnost Manpower Česká republika. Ta ve svém „Indexu trhu práce“ zveřejňuje, že se zaměstnavatelé chystají v posledním čtvrtletí tohoto roku spíše stavy svých pracovníků snižovat. Pocítí to zejména pražský region, kde jsou zaměstnavatelé mnohem pesimističtější než ve zbytku Čech či na Moravě. Neochotu přijímat nové zaměstnance vysvětluje generální ředitelka společnosti Jaroslava Rezlerová: Krize už postupně dopadla i na velké podniky sídlící v Praze.

Propouštění zasáhne všechny obory. Krušné časy čekají ale zejména podniky působící na poli ubytovacích a stravovacích služeb, kde se lidé mohou obávat o svá místa nejvíce. V těsném závěsu se drží doprava, skladování a logistika. Ani ve stavebnictví si pracovníci nemohou být svým místem jisti. Relativně vydechnout si mohou zaměstnanci ve zpracovatelském průmyslu, kde se trend snižování stavů značně zpomalil. Nejlépe jsou na tom zemědělci – nová místa sice nevytvoří, ale o práci také nikdo nepřijde. Čtěte také: Víte o povinnosti hlásit volná pracovní místa úřadům práce?

Obchodní zástupce se cení vysoko

Větší množství lidí na úřadech práce znamená, že se více ucházejí o pracovní pozice. Poslední údaje říkají, že se o jedno místo pere dvanáct nezaměstnaných. Přesto ale podle ředitelky Rezlerové nelze říci, že by si zaměstnavatelé mohli více vybírat. Sice se na jedno místo hlásí dvakrát až třikrát více uchazečů, ale o to méně odpovídají potřebné kvalifikaci, u­vádí.

Proto stále nejpoptávanější profesí zůstává stejně jako v loňském roce řemeslník. Velká sháňka je také po technicích a obchodních zástupcích. U těch se v současnosti oceňuje právě schopnost sehnat zákazníky. Takový zaměstnanec je pak pro firmu téměř pokladem. Dobré uplatnění podle průzkumu společnosti Manpower najdou také šéfkuchaři, řidiči a mechanici. Loni se pracně hledala také povolání jako například účetní a finanční personál, technický inženýr nebo dělník ve stavebnictví. Čtěte také: Podnikatel – povolání, které musí mít v Evropě prestiž