Pracovnělékařské posudky a nové podmínky pro rok 2018

Jedná se samozřejmě o novelu zákona o specifických zdravotních službách a o novelu vyhlášky o pracovnělékařských službách.

Povinnost pracovnělékařské prohlídky popisuje ustanovení § 59 zákona o specifických zdravotních službách. Prohlídku musí absolvovat zaměstnanec vždy před vznikem pracovního poměru, poměru obdobnému pracovněprávnímu a v některých případech i před vznikem dohody konané mimo pracovní poměr. Důležitý je pojem vznik pracovního poměru, dříve bylo nutné prohlídku absolvovat ne před vznikem pracovního poměru, ale před jeho uzavřením.

Čtěte více: Vstupní prohlídky a pracovnělékařské posudky v roce 2018

Vznik pracovního poměru

Pracovní poměr vzniká dnem sjednaným jako den nástupu do práce, a to i v případě, že zaměstnanec tento den do práce nenastoupí. Prohlídku je tedy nutné provést přede dnem nástupu do zaměstnání. Musí být ovšem právně účinná. Nenabývá právní účinky dnem předání posudku, ale uplynutím lhůty pro podání návrhu na přezkoumání, která činí 10 pracovních dní. Novela zákona o specifických zdravotních službách přinesla možnost se této lhůty vzdát. Zaměstnanec i zaměstnavatel tak učiní písemným prohlášením, že se vzdávají práva na přezkoumání lékařského posudku (bude součástí zdravotnické dokumentace). Posudek nabude účinnosti následující pracovní den. Teprve tento den může zaměstnanec nastoupit do práce.

Do žádosti o provedení pracovnělékařské prohlídky je možné doplnit například větu: Vzdáváme se práva na přezkoumání lékařského posudku, bude-li jeho posudkový závěr znít, že posuzovaná osoba je způsobilá nebo způsobilá se stejnou podmínkou, kterou obsahoval již předchozí lékařský posudek. Stejnou žádost je tak možné použít i pro periodické prohlídky, kde se zaměstnanec i zaměstnavatel vzdají práva na přezkoumání, pouze pokud nedošlo ke změně zdravotního stavu zaměstnance.

Čtěte také: Vstupní lékařská prohlídka podle nových pravidel

Bez vstupní prohlídky je zaměstnanec nezpůsobilý

Osoba ucházející se o zaměstnání se považuje za zdravotně nezpůsobilou k výkonu práce, k níž má být zařazena, pokud se nepodrobí vstupní prohlídce podle § 59 zákona o specifických zdravotních službách. Takové osobě nesmí být práce v souladu se zákonem o specifických zdravotních službách vůbec přidělena. Podle § 103 odst. 1 písm. a zákoníku práce je zaměstnavatel povinen nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti.

Náležitosti pracovnělékařského posudku

Lékařský posudek musí obsahovat údaje podle právního předpisu, který upravuje náležitosti a obsah zdravotnické dokumentace. Mimo to má v souladu s prováděcí vyhláškou k pracovnělékařským službám obsahovat: 

• identifikační údaje zaměstnavatele: obchodní firmu nebo název a adresu sídla podnikatele, adresu místa podnikání, jméno, popřípadě jména, příjmení, adresu místa trvalého pobytu,
• pořadové číslo nebo jiné evidenční označení posudku, 
• účel vydání posudku (druh provedení prohlídky),
• údaje o pracovním zařazení posuzované osoby, druhu práce, režimu práce a zdravotních a bezpečnostních rizicích práce, za kterých je vykonávána, a míře těchto rizik,
• posudkový závěr,
• termín provedení mimořádné prohlídky (jestliže je k ní důvod),
• součástí posudku je také poučení o možnosti podat podle § 46 zákona o specifických zdravotních službách do 10 pracovních dnů návrh na jeho přezkoumání poskytovateli, který posudek vydal. Je rovněž možné se práva na přezkoumání vzdát. V takovém případě nastávají právní účinky prvním pracovním dnem následujícím po dni, kdy tak písemně nebo ústně do protokolu učinila poslední z oprávněných osob,
• datum vydání posudku.

Podkladem pro lékařský posudek je výsledek lékařské prohlídky a dalších potřebných odborných vyšetření. Lékař (poskytovatel pracovnělékařské péče) by měl mít ve své dokumentaci tři doklady:

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví

PhDr. Dagmar Kučerová

mzdový poradce

Položit dotaz

• žádost zaměstnavatele s popisem práce,
• výpis od registrujícího lékaře,
• svůj posudek.

Rovněž by měl být schopen prokázat, kdy a komu byl posudek doručen. Posudek se doručuje ve dvou vyhotoveních: zaměstnanci (uchazeči) a zaměstnavateli, a to:

• osobně (zaměstnanec či uchazeč potvrdí podpisem s datem převzetí, za zaměstnavatele je oprávněna převzít posudek jím pověřená osoba, např. uchazeč o zaměstnání. Uvádí se číslo dokladu totožnosti a datum převzetí – pověření k převzetí je vhodné připsat do žádosti o lékařský posudek),
• poštou (podmínkou je zaslání s doručenkou),
• elektronickým doručením se zaručeným elektronickým podpisem do datové schránky (samozřejmě v případě zaměstnavatele, zaměstnanci datovou schránku většinou nemají).

Počítání lhůt pro provedení další pracovnělékařské prohlídky

Zaměstnavatel posílá zaměstnance na periodické prohlídky v intervalech daných vyhláškou, případně jiným právním předpisem. Nesmí jejich frekvenci zkracovat, v případě potřeby se provede mimořádná prohlídka. Periodickou prohlídku posuzované osoby lze provést nejdříve 90 dnů před koncem platnosti dosavadního lékařského posudku. Nový posudek se použije až po ukončení platnosti původního posudku. To platní nejen pro navazující periodické prohlídky, ale také pro vstupní prohlídku, na kterou navazuje prohlídka periodická. Lhůty pro prohlídky tím nejsou zkracovány. Toto pravidlo se však nepoužije, pokud zaměstnanec dle posudku dlouhodobě pozbyl způsobilost vykonávat dosavadní práci nebo je nově způsobilý s podmínkou.

Čtěte také: Nové nemocenské dávky z pohledu mzdového účetnictví

Novela vyhlášky o pracovnělékařských službách používá pro prohlídky pojem „lhůta“. Právní účinky posudku nastávají podle § 44 odst. 4 písm. b) zákona o specifických zdravotních službách zásadně dnem, kdy končí platnost předcházejícího posudku (nezáleží na tom, zda se jedná o sobotu, neděli nebo svátek). Posudek tedy nabývá a končí platnost stejným dnem. Rozhodující je vždy datum vydání posudku, ne datum provedení prohlídky.

Pokud jsou v příloze k vyhlášce nebo jinými právními předpisy stanoveny rozdílné lhůty pro posouzení zdravotní způsobilosti zaměstnance, provedou se při prohlídce taková vyšetření, která jsou nezbytná s ohledem na důvod prohlídky. Například zaměstnanec, který má s ohledem na kategorii práce stanoveny prohlídky nejdéle jednou za 4 roky, ale pracuje pravidelně v noci, půjde na prohlídku ve dvouletých intervalech, ale obsah jednotlivých prohlídek se bude lišit.