K 1. lednu 2023 byla novelizovaná vyhláška o pracovnělékařských službách č. 79/2013 Sb. Přinesla do oblasti pracovnělékařských služeb významné změny. Především do oblasti prohlídek.
Co se dozvíte v článku
Pracovnělékařskými prohlídkami jsou vstupní prohlídka, prohlídka periodická a prohlídka mimořádná, které se provádějí za účelem posouzení zdravotní způsobilosti ve vztahu k práci, dále výstupní prohlídka a lékařská prohlídka po skončení rizikové práce (tzv. následná prohlídka).
Vstupní prohlídka
Účelem vstupní prohlídky je zajištění, aby k výkonu práce v podmínkách se známou zdravotní náročností nebyla zařazena osoba ucházející se o zaměstnání, jejíž zdravotní způsobilost neodpovídá zařazení k předpokládané práci. Provádí se i při zařazení zaměstnance na jinou práci, pokud se jedná o práci vykonávanou za odlišných podmínek, než ke kterým byla zdravotní způsobilost zaměstnance posouzena. Odlišnými podmínkami se rozumí navýšení rizikových faktorů minimálně o jeden, bez ohledu na to, zda změna podmínek povede ke změně výsledné kategorie práce.
Zaměstnavatel zajistí vstupní prohlídku před vznikem:
- pracovního poměru (zde je prohlídka povinná vždy),
- dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, jestliže má být osoba ucházející se o zaměstnání zařazena k práci, která je podle zákona o ochraně veřejného zdraví prací rizikovou nebo je součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny jinými právními předpisy. Zaměstnavatel může vstupní prohlídku vyžadovat též, pokud má pochybnosti o zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o práci, která není prací rizikovou a která má být vykonávána na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti,
- vztahu obdobném vztahu pracovněprávnímu (platí např. pro služební poměry, soudce, úředníky atd.).
Návrh novely vyhlášky původně kalkuloval se vstupními lékařskými prohlídkami u kategorie první a druhé podle zákona o ochraně veřejného zdraví pouze na základě dobrovolnosti (vyžádané uchazečem o zaměstnání či zaměstnavatelem). Navržená úprava však byla zkritizována v rámci připomínkového řízení. Důvodů bylo hned několik. Zákon o specifických zdravotních službách stanoví zaměstnavateli povinnost zajistit vstupní lékařskou prohlídku. Prováděcí právní předpis, kterým je vyhláška o pracovnělékařských službách, nemůže jako právní předpis nižší právní síly zaměstnavatele této povinnosti zprostit. Takový postup by byl protiústavní. V případě pracovního poměru musí být prohlídka provedena vždy a vyhláška na tom nemůže nic změnit. Proto se z navrhovaných změn v oblasti vstupních prohlídek upustilo, a to minimálně do doby provedení novelizace zákona o specifických zdravotních službách.
Periodická prohlídka
Jde o zjištění včasné změny zdravotního stavu v souvislosti s náročností práce nebo stárnutím organismu, kdy by další výkon práce vedl k poškození zdraví. Provádí se v následujících intervalech podle zařazení zaměstnanců do kategorií:
- v kategorii první (pokud to zaměstnavatel nebo zaměstnanec vyžadují) nejdéle jednou za 6 let, ovšem po dovršení 50 let věku nejdéle jednou za 4 roky,
- v kategorii druhé (pokud to zaměstnavatel nebo zaměstnanec vyžadují) nejdéle jednou za 4 roky, po dovršení 50 let věku jednou za 2 roky,
- v kategorii druhé rizikové a kategorii třetí jednou za 2 roky,
- v kategorii čtvrté jednou za 1 rok.
Periodická prohlídka u zaměstnanců vykonávajících práci nebo činnost, jejichž součástí je profesní riziko, pokud není výše stanovena kratší lhůta, se provádí jednou za 4 roky, po dovršení 50 let věku jednou za 2 roky. Jestliže je jiným právním předpisem nebo v příloze k vyhlášce stanoveno jinak, výše uvedené intervaly se nepoužijí. V příloze k vyhlášce je takto stanovena například frekvence prohlídek zaměstnanců pravidelně pracujících v noci, a to jednou za dva roky.
Periodické prohlídky se provádějí i v případě prací stejného druhu vykonávaných na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, pokud jde o práce v profesním riziku nebo konané podle jiného právního předpisu nebo pokud provádění těchto prohlídek zaměstnanec či zaměstnavatel vyžaduje.
Největší změnou je právě provádění periodických prohlídek „na bázi dobrovolnosti“ v případě „čisté“ kategorie první a druhé. Pravidla pro jejich provedení je vhodné u zaměstnavatele ošetřit interním předpisem. Jestliže bude periodická prohlídka provedena na žádost zaměstnance, uvede zaměstnavatel tuto skutečnost do žádosti o provedení prohlídky (jde o důvod k provedení periodické prohlídky).
Mimořádná prohlídka
Prohlídka se uskuteční za účelem zjištění zdravotního stavu zaměstnance v případě důvodného předpokladu, že došlo ke ztrátě nebo změně zdravotní způsobilosti k práci nebo pokud dojde ke zvýšení míry rizika již dříve zohledněného rizikového faktoru pracovních podmínek (může se provést také na podnět lékaře, zaměstnavatele nebo zaměstnance).
Mimořádná prohlídka se provádí, pokud
- a) ji nařídil orgán ochrany veřejného zdraví podle zákona o ochraně veřejného zdraví nebo tak stanoví zákon upravující využívání jaderné energie a ionizujícího záření,
- b) to v daném období vyžaduje zdravotní náročnost konkrétních pracovních podmínek,
- c) došlo ke zhoršení pracovních podmínek ve smyslu zvýšení míry rizika u rizikového faktoru, k němuž již byla posuzována zdravotní způsobilost zaměstnance,
- d) bylo nejméně dvakrát zjištěno překročení limitní hodnoty ukazatelů biologického expozičního testu, popřípadě na základě závěrů jiných vyšetření nebo měření prováděných za účelem sledování zátěže organizmu působením rizikových faktorů pracovních podmínek,
- e) byla při pracovnělékařské prohlídce zjištěna taková změna zdravotního stavu zaměstnance, která předpokládá změnu zdravotní způsobilosti k práci v době kratší, než je lhůta pro provedení periodické prohlídky, nebo
- f) byl výkon práce přerušen za1. z důvodu nemoci po dobu delší než 8 týdnů (s výjimkou výkonu práce v kategorii první podle zákona o ochraně veřejného zdraví) a nejde-li o práci nebo činnost, jejíž součástí je profesní riziko nebo nestanoví-li jiný právní předpis jinak, za 2. v důsledku úrazu s těžkými následky, nemoci spojené s bezvědomím nebo jiné těžké újmy na zdraví, nebo za 3. z jiných důvodů na dobu delší než 6 měsíců (nejedná-li se o přerušení výkonu práce z důvodu čerpání mateřské nebo rodičovské dovolené – doplněno aktuální novelou vyhlášky).
Mimořádná prohlídka po ukončení přerušení výkonu práce se provede do 5 pracovních dnů ode dne nového započetí výkonu dosavadní práce. Podle výše uvedeného písm. e) nebo písm. f) bodu 3 nebo na základě žádosti zaměstnance či podnětu zaměstnavatele se zdravotní stav posuzované osoby posuzuje na základě základního a dalších odborných vyšetření podle § 7 odst. 2 vyhlášky o pracovnělékařských službách a výpisu ze zdravotnické dokumentace registrujícího poskytovatele (dále jen „mimořádná prohlídka v úplném rozsahu“).
Novelou vyhlášky se přesněji rozlišují mimořádné prohlídky v úplném rozsahu (mají stejné důsledky jako periodické prohlídky a stanoví se nová lhůta pro její další provedení) a prohlídky v neúplném rozsahu. V případě písm. e) nebo písm. f) bodu 3 nebo prohlídky na žádost zaměstnavatele či z podnětu zaměstnance se jedná o provedení mimořádné prohlídky v úplném rozsahu.
Výstupní prohlídka
Prohlídkou se zjišťuje zdravotní stav zaměstnance po ukončení práce s důrazem na zjištění takových změn, u kterých lze předpokládat souvislost s vykonávanou prací. Nevydává se posudek, ale pouze potvrzení zaměstnavateli o provedení výstupní prohlídky.
Výstupní lékařská prohlídka se provede při ukončení pracovněprávního nebo obdobného vztahu, pokud zaměstnanec vykonával práci zařazenou podle zákona o ochraně veřejného zdraví v kategorii druhé rizikové, třetí nebo čtvrté, dále jestliže u zaměstnance byla uznána nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání nebo zaměstnanec utrpěl pracovní úraz a v příčinné souvislosti s ním byla uznána nejméně dvakrát dočasná pracovní neschopnost, popřípadě bylo provedeno nové bodové ohodnocení bolesti nebo ztížení společenského uplatnění. Dále před převedením zaměstnance na jinou práci nebo před změnou druhu práce, pokud jde o ukončení práce rizikové nebo pokud tak stanoví jiný právní předpis. Provede se také na žádost zaměstnavatele.
Drobné změny v provádění výstupní prohlídky jsou zvýrazněny tučně.
Následná prohlídka
Při následné prohlídce po skončení rizikové práce podle zákona o ochraně veřejného zdraví se jedná o zjištění důsledků, které se mohou projevit s časovým odstupem po ukončení práce, a to za účelem včasného zajištění potřebných zdravotních služeb, popřípadě odškodnění. Na základě provedení následné prohlídky se nevydává lékařský posudek. Provádí se podle přílohy k vyhlášce nebo pokud tak stanoví příslušný orgán ochrany veřejného zdraví či jiný právní předpis.
U následné prohlídky se od roku 2023 nic nemění.
