zdravím všechny,nikde jsem ale ve článku nenašla,že POKUD napíše tento lékař,že zaměstnanec je zdravotně nezpůsobilý nebo dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilosti-MUSÍ také k tomuto vyjádření napsat-Z JAKÉHO DUVODU toto napsal!Nebo ne?Spousta lékařů toto není(setkala jsem se s tím)
Nesmí napsat ani důvod, neboť by tím porušil několik právních předpisů. Pro zaměstnavatele není důležitý důvod, ale výsledek. Pokud mu jeho lékař pracovnělékařských služeb uvede, že jeho zaměstnanec pro vykonávanou práci pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost, je zaměstnavatel povinen se tímto posudkem řídit a je jedno, z jakého důvodu to bylo (důvodem je zdravotní stav zaměstnance ve vztahu k pracovním podmínkám a vykonávané práci).
Mýlíte se. Lékař označí příslušnou položku. Důvod nesmí uvést, neboť by tím porušil několik právních předpisů. Pro určení, zda má být použit § 52 písm. d) nebo písm. e) zákoníku práce není určující znění závěru pracovnělékařské prohlídky, ale skutkový stav, tzn., které podmínky jsou v konkrétním případě splněny.
vážený,pokud lékař označí JEN položku,zaměstnavatel NEVÍ,jestli mu má dát §52e) nebo d)-a samozřejmě,že se bude snažit mu dát e)-to aby mu nemusel dávat dvanáctiměsíční odstupné!Na webu se píše,že Nejvyšší soud uvedl,že z §50 odst.4 ZP vyplývá,že výpovědní důvod musí být vymezen tak aby jej nebylo možné vyměnit za jiný.V lékařském posudku proto MUSÍ být výslovně uvedeno co bylo příčinou pozbytí zdrav.způsobilosti zaměstnance konat dosavadní práci.V opačném případě zaměstnavatel nemůže podle Nejvyššího soudu rozlišit,zda je důvodem pro rozvázání prac.poměru prac.úraz,nemoc z povolání nebo jiný obecný zdrav.důvod-a nemůže tak dát platnou výpověď.Soud se také vyjádřil k povaze lék.posudku,který zaměstnavatel označil jen jako dobrozdání,které nemůže být platné.V tomto směru konstatoval,že lékařský posudek může být způsobilým podkladem pro výpověď jen tehdy,pokud z něj bez pochybností vyplývají okolnosti pro uplatnění výpovědi podle §52e)nebo d).Pokud nebyla příčina vzniku zdravotní nezpůs.zaměstnance v lék.posudku VÝSLOVNĚ VYJÁDŘENA- je taková výpověď neplatná.Nejvyšší soud svým rozhodnutím de facto rozšířil náležitosti,které by MĚLY BÝT uvedeny v lékařském posudku o důvodu pozbytí zdrav.způsobilosti.Měl by to být přímo poskytovatel prac.-lékařských služeb,kdo jednoznačně a bez jakýchkoliv pochybností URČÍ v lék.posudku Z JAKÉHO DUVODU se tak událo..............(citace z článku)
Mýlíte se, neboť motáte několik věcí dohromady. Na lékařském posudku bude uvedeno, že zaměstnanec dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost, nikoliv, že například z důvodu trvalého poškození ledviny v důsledku utrpěného pracovního úrazu. Zaměstnavatel rozhodne o tom, z jakého důvodu bude rozvázán pracovní poměr. To lékař rozhodnout nemůže!
V praxi zaměstnavatel bude ten, kdo zaměstnance k lékaři pošle a ten, kdo označí důvod pracovnělékařské prohlídky, například z důvodu utrpěného pracovního úrazu, a to dříve, než mu bude znám výsledek (na žádosti při odeslání k lékaři). Lékař pouze uvede (zaškrtne) výsledek prohlídky. Proti němu je možné se odvolat.
Co se týče judikátu Nejvyššího soudu, tak došlo k významnému zkomplikování celé problematiky, neboť lékařský posudek vydaný poskytovatelem pracovnělékařských služeb nepředstavuje posouzení zdravodtní způsobilosti zaměstnance k práci, které by bylo závazné pro zaměstnance a není směrodatné ani pro zaměstnavatele (rozhodnutí Cdo 1804/2015).
Samozřejmě,že to tam bude zaškrtnuto,ale zaměstnavatel si nemůže diktovat jaký § zaměstnanci dá-jelikož by se nikomu nechtěl vyplácet dvanáctiměsíční odstupné,tak raději napíší §52e).Zákon a podzákonové předpisy stanoví výčet náležitostí,které musí takový posudek obsahovat.Pokud by mě(po předložení zdravotní dokumentace s lékařským názorem,že mám trvalé následky způsobené prac.úrazem)lékař zaškrtl bez odůvodnění-jen že jsem zdravotně nezpůsobilá-a následně mi na to dal zaměstnavatel §52e) podala bych tomu lékaři návrh na přezkoumání(z důvodu nesouhlasu)a klidně se o § se zaměstnavatelem soudila(i v ZP je rozlišeno,podle kterého § se dává výpověď z důvodů následků po prac.úrazu a podle kterého např.z důvodů omezení po infarktu,rakovině....atd)Proto si myslím,že Nejvyšší soud dělá dobře,když rozhodl o tom,že lékaři této služby mají na určení důvodů právo a zaměstnavatel se tím má řídit.Pokud se vám to nelíbí,proč by to jinak v ZP bylo rozlišeno a proč by se jinak počítalo odstupné(je přeci jasné,že DOBROVOLNĚ se málokterý-spíš žádný zaměstnavatel neuchýlí k "pravdě,ale dá přednost tomu-co je pro něj výhodnější!"A vy-s vašimi názory-byste mu jen nahrával......
Již jednou jsem vám psal, že to všechno motáte dohromady. Pokusím se ještě jednou vám to objasnit. Tedy postupně.
Jaký důvod rozvázání pracovního poměru zaměstnavatel uvede je jeho právo (on v případě napadení jej bude obhajovat). Uvádí jej na základě skutkové podstaty, jež vyplývá z mnoha pramenů. Je-li k tomu důvodem následek pracovního úrazu, jedná se jistě o tzv. závažný pracovní úraz. S ním je spojeno mnoho různých šetření a dokumentace. Navíc zaměstnavatel si v tomto případě pro své rozhodnutí pravděpodobně vyžádal mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku, kde jako její důvod uvedl prodělání konkrétního pracovního úrazu a lékař si pro své rozhodnutí vyžádal potřebnou zdravotnickou dokumentaci.
Nejvyšší soud, jak již jsem uvedl, stanovil, že lékařský posudek vydaný poskytovatelem pracovnělékařských služeb NEPŘEDSTAVUJE posouzení zdravotní způsobilosti zaměstnance k práci, které by bylo závazné pro zaměstnance a není směrodatné ani pro zaměstnavatele (rozhodnutí Cdo 1804/2015). Tedy opak toho, co vy tvrdíte.
To netvrdím já,ale Nejvyšší soud(citace z článku w.w.w.esafety.cz)...to zaprvé.....popisuju situaci z mého blízkého okolí,kdy tiskopis -LÉKAŘSKÝ POSUDEK o pracovně-lékařské prohlídce NEOBSAHUJE žádnou kolonku,kde je zaměstnavatelem určeno,že chce mimořádnou lékařskou prohlídku-z důvodů následků prac.úrazu!A přestože existuje zápis v knize úrazů,protokol o něm,PN z důvodu úrazu i lékařské zprávy o něm,následně i z OSSZ zpráva o zdravotním zařazení-pro neuspokojivý zdravotní stav a také zmiňovaná mimořádná lékařská prohlídka(ta jen shrnula všechny lékařské a jiné zprávy) potvrdila to,že zaměstnanec MÁ trvalé následky po prac.úrazu a zaměstnavatel nepodal návrh na přezkum-stejně zaměstnanec dostal výpověď podle §52 e) -což je OBECNÁ ztráta zdravotní způsobilosti(a není v souvislosti s prac.úrazem nebo nemocí z povolání a NENÍ dvanáctiměsíční odstupné)Takže pokud by se bralo za závazné to co navrhuje Nejvyšší soud-jak psáno nahoře-nemohl by se zaměstnavatel chovat jako padouch,nemusely by se zatěžovat soudy a otravovat právníci........tak to vidím já...vy asi jinak(nejspíš proto máte nějaké důvody???)
Když uvádíte, že to tvrdí Nejvyšší soud, proč neuvedete číslo judikátu, tak, jako jsem to udělal já, abychom se bavili o konkrétním? Já takový judikát neznám - poučte mne.
Dále, pokud byl vydán lékařský posudek na formuláři, který není zároveň zádostí zaměstnavatele, což je možné (některé firmy používají dva formuláře), je nutné, se ještě seznámit s obsahem žádosti zaměstnavatele o provedení pracovnělékařské prohlídky, aby bylo zřejmé, co zaměstnavatel požadoval.
Uvědomte si, prosím, že když někdo utrpí pracovní úraz, nemusí s ním zaměstnavatel rozvázat pracovní poměr z důvodu utrpěného pracovního úrazu. O důvodu rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele rozhoduje zaměstnavatel. Pokud s tím zaměstnanec nesouhlasí, může se obrátit na soud. To je jeho právo. To je zcela legitimní postup.
Na závěr drobná vysvětlení k vašemu textu: "Takže pokud by se bralo za závazné to co navrhuje Nejvyšší soud-jak psáno nahoře-nemohl by se zaměstnavatel chovat jako padouch,". Nejvyšší soud nic nenavrhuje, ale rozhoduje v určité kauze. Pro ni je rozhodnutí závazné. Pro ostatní kauzy již závazné není, je pouze doporučující. Pro ostatní subjekty, než soudy, například pro zaměstnavatele, je pouze informačního charakteru, jak lze předpokládat, že ve stejném případě bude soud postupovat. Jak již jsem uvedl existuje judikát, který za jistých podmínek zpochybňuje závaznost lékařského posudku lékaře pracovnělékařských služeb pro zaměstnavatele.
douška na závěr....směšujete dvě zdravotní prohlídky(řádnou a mimořádnou)a dva posudkové závěry(zdravotní nezpůsobilost a dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti)Oba závěry mají odlišné předpoklady a odlišné závěry.U dlouhodobého pozbytí zdravotní způsobilosti opravdu judikát NS říká,že je lékař povinen uvést příčinu(tj.pracovní úraz,nemoc z povolání nebo obecné onemocnění-bez bližších diagnóz)a u nezpůsobilosti nemusí uvádět nic.Zaměstnavatel sice může dát výpověď podle svého uvážení-bez ohledu na ten lékařský posudek-ale ta výpověď pak bude lehce napadnutelná a on si poté ponese následky.
Máte výdrž, ale to je tak všechno. Číslo judikátu, o který se opíráte, stále neuveden, takže nemohu konkrétně reagovat. Přesto jsem se snažil - viz závěr příspěvku.
Já jsem judikát, o který svá tvrzení opírám několikrát uvedl. Nyní doplňuji odkaz na něj:
http://kraken.slv.cz/21Cdo1804/2015
Nepředpokládám, že jej budete celý číst, a proto několik nejdůležitějších informací:
Předmět sporu: Platnost výpovědi z pracovního poměru dané zaměstnavatelem z důvodu, že zaměstnanec pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu dlouhodobě zdravotní způsobilost konat dále dosavadní práci a předpoklady pro její podání, jakož i povaha, resp. vážnost lékařského posudku o zdravotní způsobilosti zaměstnance k práci vydaného poskytovatelem PLS.
Skutkový stav: Zaměstnavatel doručil zaměstnanci výpověď z pracovního poměru podle ustanovení § 52 písm. e) zákoníku práce s odvoláním na lékařský posudek, podle něhož je zaměstnanec "zdravotně nezpůsobilý vykonávat nejen práci betonáře, tesaře, ...". Zaměstnanec se tomu bránil žalobou u soudu.
Jeden z argumentů zaměstnance: Lékařský posudek, na který se zaměstnavatel ve výpovědi z pracovního poměru odvolává, není lékařským posudkem, který by ho opravňoval k postupu podle ustanovení § 52 písm. e) zákoníku práce, neboť zdravotní postižení zaměstnance bylo způsobeno pracovním úrazem, měla mu být, pokud vůbec, dána výpověď podle ustanovení § 52 písm. d) zákoníku práce.
NS argumentoval tím, že aby lékařský posudek vedl sám o sobě k závěru o dlouhodobé zdravotní nezpůsobilosti zaměstnance, předpokládá se, aby posouzení výsledků lékařské prohlídky, další potřebná odborná vyšetření, výpis ze zdravotní dokumentace vedené o zaměstnanci a zdravotní náročnosti pro výkon práce, pro kterou je zaměstnanec posuzován bylo vyjádřeno v takové podobě (formě), která by byla závazná pro zaměstnavatele, zaměstnance, kteří na jeho základě činí pracovněprávní úkony, soudy, správní úřady a jiné orgány. Nejsou-li takovým posouzením vázány, nutně to znamená, že pracovněprávní úkony a jiné pracovněprávní skutečnosti, pro ně je významné posouzení pracovní způsobilosti zaměstnance nemohou být posuzovány jen a pouze na základě lékařského posudku.
!!!!! Podle právní úpravy účinné od 1. dubna 2012 lékařský posudek vydaný poskytovatelem PLS nebo rozhodnutím příslušného správního orgánu při jeho přezkoumání autoritativně nestanovuje ani neprokazuje, že zaměstnanec vskutku pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost. Lékařský posudek poskytuje pouze nezávazné "dobrozdání" o zdravotním stavu zaměstnance. !!!!!
Zapátral jsem, jaký judikát máte asi na mysli. Domnívám se, že se jedná o judikát Cdo 224/2013 z 16. 12. 2013. Z něho vyplývalo, že lékařský posudek vydaný výše uvedenými subjekty je způsobilým podkladem k rozvázání pracovního poměru výpovědí podle § 52 písm. d), nebo e) zákoníku práce jen tehdy, pokud je z něj jednoznačně patro, co je příčinou nezpůsobilosti zaměstnance dále konat práci. Jak však uvedeno výše, tento judikát je již překonán a platí výše uvedené.
Tolik ve zkratce k vámi uvedenému problému.
tu "výdrž" máte vy.....nespokojila jsem se s vašimi komentáři(jak jinak)a zeptala se přímo advokáta,který radí zaměstnancům po prac.úrazu....ty vaše spisky četl a zkonstatoval,že píšete blbosti-pardon,prý "zmateně"-ale to prý všichni v diskuzi.......ten dodatek byl proto,že mi odpověď od něj přišla pozdě(napřed si tu diskuzi přečetl)a zhodnotil vás tak :-) ...jelikož mi odkazy na stránky jiných webů mažou-nemůžu napsat o koho jde,ale jemu věřím-vám NE!(Jo,a ten judikát o kterém dokola píšete znám-nic jiného asi nemáte........)A už fakt končím-i s váma
Je zajímavé, že ostatním odkazy nemažou - viz nejen můj příspěvek. Ale to je jedno. Je hezké, že judikát znáte, tedy měla byste z něj vycházet. To vše jen na okraj.
Podstatné je, že já narozdíl od vás jsem argumentoval přesnými odkazy a citacemi. Vy jen svými postoji (nic není něčím podloženo nebo doloženo). Já vám neberu, komu věříte, to je vaše věc. Pravdou je, že nový judikát Ústavního soudu uvádí to, co zde celou dobu tvrdím. Nejde o to, co mám, nebo nemám, ale v tom judikátu je podstata o čem od začátku diskutuji. To, jak píšete, vám asi zcela uniká. Jedná se o to, že lékařský posudek není rozhodující pro jednoznačné stanovení důvodu výpovědi!!!!! - to je to nejpodstatnější! Prakticky je jedno, zda tam budete nebo nebude mít uveden důvod pozbytí dlohodobé zdravotní způsobilosti.
Ale abych nezůstal jen u toho judikátu - "Ze závěru lékařského posudku musí být zřejmé, zda je posuzovaná osoba pro účel, pro který je posuzována, zdravotně způsobilá, zdravotně nezpůsobilá nebo zdravotně způsobilá s podmínkou, případně pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost, anebo zda její zdravotní stav splňuje předpoklady nebo požadavky, ke kterým byla posuzována." (§ 43 odst. 3 zákona č. 373/2011 Sb.). Není zde uvedeno, že musí obsahovat důvod pozbytí dlouhodobé zdravotní způsobilosti, tedy například ztráta ledviny v důsledku pracovního úrazu.
Na závěr jen malou poznámku. Ujasněte si pojmy, je podstatný rozdíl mezi blbostí a zmatečností. To, co jsem zde celou dobu uváděl není blbost. Opírá se to nejen o uvedený judikát, ale i o informace z různých seminářů a v neposlední řadě i praktických zkušeností (to co vy stále řešíte se v praxi řeší pomocí mimořádné prohlídky většinou pomocí kombinovaných formulářů žádosti a posudku). Při řešení problému nesmíte také zapomínat na ochranu osobních údajů - informace o zdravotním stavu jsou citlivými osobními údaji.
Citace :
" ... ale ve článku nenašla,že POKUD napíše tento lékař,že zaměstnanec je zdravotně nezpůsobilý nebo dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilosti-MUSÍ také k tomuto vyjádření napsat-Z JAKÉHO DUVODU toto napsal!Nebo ne? ... "
Přečtěte si raději přímo zákon, pak se nemusíte ptát - brát informace jen z článků na netu je málo !! Obecně - na netu si vlastně každý může napsat, co chce.
Pracovnělékařské prohlídky jsou k ničemu.Posuzuje Vás lékař,který Vás nezná.Promrháte zbytečně mnoho času,čekání u praktika,čekání u pracovního lékaře a navíc třeba někteří i na ORL a audiu/kvůli hluku/.Já a mí kolegové takhle chybíme vždy průměrně 10pracovních hodin PROČ?Někdo na tom jenom dobře vydělává!!!!!!!!!!
Pracovnělékařské prohlídky jsou pro zaměstnavatele. Je tedy nutné je posuzovat z tohoto úhlu, nikoliv z úhlu zaměstnance. Lékař má primárně znát pracoviště, na kterém bude práce vykonávána, od zaměstnavatele má mít informace o práci, která bude vykonávána a od praktického lékaře má mít informace o zdravotním stavu posuzovaného. Posuzuje zdravotní stav posuzovaného ve vztahu k pracovišti a k vykonávané práci, nikoliv zdravotní stav posuzovaného.
Nikdo na tom nic nevydělává. Naopak lékaři to dělat nechtějí a zaměstnavatelé mají značný problém nějakého sehnat. Co se týče zameškané doby, tak z vašeho pohledu v tom nevidím problém. Prohlídka je vykonána v pracovní době a dostanete za ni mzdu.
Dobrý den, nově bude pro noční práce platit prohlídka 1x za 2 roky, ale v ZP je stále platné, že 1x za rok. A ZP je nadřízen Vyhlášce. Nemá to platit až od chvíle kdy dojde ke schválení nového ZP, který je teď v druhém čtění v Poslanecké sněmovně. Jedno takové vyjádření jsem četla a toto je v rozporu. Moc děkuji za odpověď.
Jen na okraj - zákoník práce se neschvaluje nový (!!), ale novelizuje se stávající ! Od ledna měla platit velká novelizace (přitom už termín byl minimálně 2x posunut), ale podle zpráv z poslední doby ta novelizace od ledna NEBUDE ...
Zákoník práce se však po malých částech novelizuje totiž vícekrát za rok, stačí sledovat změny zákonů. Osobně čekám, že stávající avízovaná (drobná) novelizace ZP k 1.11.2017 (!) jednak zahrnuje změny v návaznosti na změny v PLS, jednak zřejmě změní i to ustanovení kolem prohlídek na noční práce !
Zkrátka se musí sledovat změny zákonů, na webu "podnikatel" totiž nepíšou o všech změnách !!
Dobrý den,
jedná se o novelu zákona o specifických zdravotních službách s číslem 202/2017 Sb., kterou se s účinností od 1. listopadu 2017 novelizuje i příslušná část zákoníku práce. Problematika prohlídek nočních zaměstnanců se tím de.fakto přesouvá do připravované vyhlášky. Jak bylo popisováno v předchozím článku: http://www.podnikatel.cz/clanky/pracovnelekarske-prohlidky-nove-a-jinak/
S připravovanou takzvanou velkou novelou zákoníku práce nemá tato změna skutečně nic společného.
S přáním hezkého dne Dagmar Kučerová
Dobrý den!
Chtěla bych se zeptat, jaká je nyní tedy perioda pro prohlídky zaměstnanců pracujících v noci.
Já bych to chápala takhle: Novelizace Zákoníku práce platí, tudíž zrušila povinnost prohlídek na noční práci á 1 rok - momentálně je tedy perioda prohlídek pro zaměstnance pracující v noci 4 roky do 50 let věku a 2 roky pro starší (stávající 79/2013 Sb.).
Je tomu tak, nebo se mýlím?
Děkuji
Dobrý den,
naše firma, která sčítá 8 zaměstnanců 1. kategorie poslala zaměstnance po čtyřech letech (má 57 let)
na periodickou prohlídku. Dotyčný pracuje ve firmě jako manažer, který k výkonu své práce používá často služební vozidlo pro obchodní jednání atd. V žádosti o provedení předmětné pracovnělékařské prohlídky jsme samozřejmě kromě jiného uvedli - řízení motorových vozidel.
Jelikož firma nemá uzavřenou žádnou smlouvu o poskytování těchto služeb, zaměstnanec navštívil svého obvodního lékaře. Tento mu odmítl provést periodickou prohlídku, jelikož od 1.11.2018 registrující lékař nesmí prohlídky provádět i u prací v kategorií první, kde jsou přítomna tzv. rizika ohrožení zdraví, což je řidič "referent" Kromě čisté kategorie první, nemůže registrující lékař posuzovat zdravotní způsobilost k žádné práci - zdůraznil.
Prosím o Vaše stanovisko.
Děkuji
Dobrý den,
předně je zajímavé, že Vaše firma nemá uzavřenu písemnou smlouvu s žádným poskytovatelem pracovnělékařských služeb, protože ji musí mít všichni zaměstnavatelé (viz. ust. § 54, odst. 2, písm. a) zákona č. 373/2011 Sb.).
Jinak registrující lékař má pravdu a skutečně nemůže vykonat pracovnělékařskou prohlídku zaměstnance, u kterého je práce zařazena do kategorie první, ale součástí této práce je činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny prováděcím předpisem, což je v tomto případě vyhl. č. 79/2013 Sb. (viz. ust. § 54, odst. 2, písm. b) zákona č. 373/2011 Sb.).