Evropská komise s návrhem předpisu přišla v dubnu 2017. Po dvouletém projednávání ji letos Evropský parlament i ministři členských států v Radě EU schválili.
Co se dozvíte v článku
Předpis vyšel v unijním úředním věstníku a státy jsou povinny pravidla do 2. srpna 2022 zavést. Pokud již dnes mají členské země lepší podmínky, mohou si je ponechat. Česká republika v řadě případů podmínky splňuje, avšak jsou oblasti, kde bude nutné přijmout výraznější změny. Dotknou se zaměstnaných, ale částečně i podnikajících rodičů.
Směrnice obsahuje čtyři zásadní body
Podle směrnice zůstává pro mnoho rodičů a pracovníků s pečovatelskými povinnostmi značným problémem rovnováha mezi pracovním a soukromým životem. Zejména kvůli stále většímu rozšíření prodloužené pracovní doby a měnícím se rozvrhům pracovní doby, což má negativní dopad na zaměstnanost žen. Významným faktorem přispívajícím k nedostatečnému zastoupení žen na trhu práce je obtížné dosažení rovnováhy mezi pracovními a rodinnými povinnostmi. Je velmi pravděpodobné, že budou pracovat méně hodin v placeném zaměstnání a trávit více času plněním neplacených pečovatelských povinností.
Směrnice se zabývá také situací mužů – otců. Píše se zde, že současný právní rámec unie nabízí pouze omezené pobídky motivující muže k převzetí rovného dílu pečovatelských povinností. V mnoha členských státech placená otcovská a rodičovská dovolená dokonce zcela schází nebo otcové těchto dovolených málo využívají. Směrnice upravuje čtyři důležité oblasti.
1. Otcovská (dovolená)
Otcovskou dovolenou chápe směrnice jako placené pracovní volno pro otce nebo rovnocenného druhého rodiče, pokud ho uznává vnitrostátní právo a v míře, v jaké ho uznává, které je poskytnuto při příležitosti narození dítěte k péči o ně. Je požadováno:
- aspoň deset placených pracovních dnů,
- příspěvek aspoň ve výši nemocenské, podle doporučení spíše ve výši mateřské.
Členské státy mohou rozhodnout, zda umožní čerpat otcovskou dovolenou částečně i před narozením dítěte, nebo až po jeho narození a zda ji umožní čerpat pružnými způsoby.
V České republice otcovská trvá sedm dnů a činí 70 procent obdobně jako mateřská (nemocenská se v prvním měsíci vyplácí 60 procent redukovaného vyměřovacího základu). Je tedy zřejmé, že se minimálně počet placených dnů otcovské v nejbližší době zvýší. K podmínkám čerpání otcovské podrobněji v článku: Otazníky kolem otcovské dovolené a jejich odpovědi v příkladech
2. Rodičovská dovolená
Rodičovskou dovolenou je v souladu se směrnicí pracovní volno pro rodiče z důvodu narození nebo osvojení dítěte za účelem péče o toto dítě. Rodiče mají mít právo:
- žádat o čerpání pružné rodičovské (například střídáním dnů volna a práce či v kratší pracovní době)
- dva měsíce nepřenosné s takovým příspěvkem, aby se rodiče vystřídali a neklesla životní úroveň rodiny (při vystřídání tak bude rodičovská o dva měsíce delší)
- aspoň čtyřměsíční placená rodičovská nejvýš do osmi let věku dítěte.
V našich podmínkách je třeba chápat odděleně rodičovskou dovolenou coby překážku v práci dle zákoníku práce a rodičovský příspěvek jako sociální dávku. V České republice se rodičovská dovolená čerpá do tří let věku dítěte. Rodičovský příspěvek činí celkem 220 000 korun a tuto částku je možné pobírat až do čtyř let dítěte, u dvojčat a vícerčat je to 330 000 Kč. Délka čerpané rodičovské dovolené a pobírání rodičovského příspěvku se nemusí shodovat. Je možné čerpat rodičovskou dovolenou, aniž by byl pobírán rodičovský příspěvek (např. je již dosaženo maximální možné částky) nebo pobírat rodičovský příspěvek, zajistit péči o dítě jinou zletilou osobou a nečerpat v zaměstnání rodičovskou dovolenou. Více v článku: Otcové dětí a čerpaná mateřská, rodičovská a otcovská
Zvýšení rodičovského příspěvku od roku 2020
Poslanecká sněmovna schválila zvýšení rodičovského příspěvku na 300 000 korun, u dvojčat a vícerčat na 450 000 Kč. Novela aktuálně prochází schvalování Senátem. Změna se pravděpodobně dotkne pouze příjemců rodičovského příspěvku. Sama novela však žádné zvýšení rodičům nepřinese. Aby vyčerpali do čtyř let věku dítěte co největší částku, musí si výši příspěvku vhodně upravit.
V budoucnu by měli mít rodiče možnost nečerpat dovolenou najednou, ale i po částech. Vybírat by si mohli například střídáním dnů volna a práce či v kratší pracovní době.
Částečně je to možné i dnes, rodiče mohou o rodičovskou dovolenou žádat i opakovaně, a to až do tří let věku dítěte. V praxi to však není příliš využíváno. Rodiče si také mohou snížit pracovní úvazek a pracovat v době pobírání rodičovského příspěvku jen několik hodin denně nebo vybrané dny v týdnu. Bohužel nemají jistotu, že jim snížený úvazek bude v budoucnu opět navýšen. Což by se mělo legislativně upravit. Zaměstnavatelé by „pružnou rodičovskou“ mohli v určitých odůvodněných případech odmítnout. Dva měsíce rodičovské mají být navíc nepřenosné tak, aby se rodiče v péči o potomka vystřídali. Celá rodičovská by tak při vystřídání mohla být například o dva měsíce delší.
3. Pečovatelská dovolená
Pečovatelskou dovolenou je pracovní volno pro pracovníka, aby mohl poskytovat osobní péči nebo pomoc rodinnému příslušníku nebo osobě žijící s tímto pracovníkem ve společné domácnosti, kteří potřebují značnou péči nebo pomoc ze závažného zdravotního důvodu vymezeného každým členským státem. Zaměstnanec by měl mít nárok na:
- pět dní za rok,
- právo na volno kvůli vyšší moci při úrazu či nemoci blízkých.
V České republice je možné získat dlouhodobé ošetřovné v celkové délce až 90 dnů, příspěvek činí 60 procent redukovaného vyměřovacího základu. Čtěte také: Na dlouhodobé ošetřovné má nárok i OSVČ, musí ale splnit několik podmínek
4. Pružné uspořádání práce
Pružným uspořádáním práce je tu možnost pracovníků přizpůsobit si rozvržení práce, včetně využívání práce na dálku, pružného rozvržení pracovní doby nebo kratší pracovní doby. Směrnice zajistí:
- právo pro rodiče a pečující o starší či nemocné blízké žádat o pružnou pracovní dobu, částečný úvazek či práci z domova.
Členské státy musí přijmout opatření nezbytná k zajištění toho, aby pracovníci s dětmi do určitého věku, který činí nejméně osm let, a pečující osoby měli právo žádat o pružné uspořádání práce za účelem péče. Zaměstnavatelé žádosti o pružné uspořádání práce během přiměřené doby zváží a odpoví na ně s přihlédnutím k potřebám zaměstnavatele i pracovníka. Zamítnutí žádosti budou muset zdůvodnit. Pracovník musí mít právo vrátit se na konci sjednané doby k původnímu rozvržení práce, ale také kdykoliv v průběhu sjednané doby, pokud to odůvodňuje změna okolností. Čtěte také: Dělené pracovní místo. Příležitost pro studenty, důchodce i rodiče
Jednotlivé členské státy mohou právo žádat o pružné uspořádání práce podmínit splněním požadavku na odpracovanou dobu nebo na dobu trvání pracovního poměru ne delší než šest měsíců. Pracovní smlouvy sjednané na dobu určitou se pro splnění této podmínky mají sčítat.
ČLÁNKY DO MAILU