S dotazem ohledně přestávky na oběd během pracovní doby se obrátila zaměstnankyně recepce na Státní úřad inspekce práce. Svou situaci popsala doslova takto:
Jsem recepční a nesmím si odskočit ani na oběd a ani jíst na recepci, aby to zákazníci neviděli. Můžu jíst jen, když zrovna nikdo ze zákazníků není, ale to je málokdy.
Co na to zákoník práce?
Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci přestávku na jídlo a oddech nejdéle po šesti hodinách nepřetržité práce (v případě mladistvých zaměstnanců nejdéle po 4,5 hodinách nepřetržité práce). Přestávka musí činit alespoň 30 minut, může být ale rozdělena na více částí, pokud alespoň jedna její část tvoří alespoň 15 minut.
Mohlo by vás zaujmout: Máte přehled o přestávkách a přesčasech svých zaměstnanců? Inspekce po tom jde
Přestávky na jídlo a oddech nesmí být poskytovány na začátku nebo na konci pracovní směny. Přestávka musí být určena tak, aby nebyla v rozporu s ustanovením zákoníku práce.
Kdy je přestávka započítána do pracovní doby?
Přestávka na jídlo a oddech je považována za dobu odpočinku. Poskytnuté přestávky na jídlo a oddech se do pracovní doby nezapočítávají (§ 88 odst. 4 ZP).
Vzhledem k tomu, že přestávka na jídlo a oddech není součástí pracovní doby a zaměstnanec v průběhu jejího čerpání není vázán pokyny zaměstnavatele, může pracovní místo opustit nebo být za účelem čerpání této přestávky vystřídán.
Pro posouzení, zda může být práce zaměstnance přerušena, je podstatné, jaké činnosti vykonává. Pokud zaměstnavatel dojde k závěru, že přerušení práce zaměstnance je možné a čerpání přestávky v práci na jídlo a oddech zaměstnanci určí, je zaměstnanec povinen ji čerpat.
Pokud ovšem zaměstnavatel rozhodne, že práce být přerušena nemůže a zaměstnanci čerpání přestávky v práci neurčí, ale poskytne mu přiměřenou dobu na jídlo a oddech, pak mu musí tuto dobu započítat do pracovní doby.
Podrobněji v článku: Některé přestávky v práci se započítávají do pracovní doby