Výkon závislé práce fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah je nelegální. Tuto úpravu přinesla novela zákona o zaměstnanosti. Pracovníci inspektorátu mohou vstupovat na pracoviště zaměstnavatele, vyžadovat po osobách, které se zde vyskytující občanku i kopii pracovních smluv. A mohou dokonce kontrolovat i zaměstnance pracující tzv. z domova. Zjistili jsme podrobnosti. Čtěte také: Pracujete venku na stavbě? Musíte mít v montérkách smlouvu
Výkon nelegální práce a kontrola inspektorátu
Zákon o zaměstnanosti vymezuje v paragrafu 5 pojem nelegální práce. Tou je od roku 2012 také výkon závislé práce fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah. Pracovníci inspektorátu práce jsou v souladu s § 130 zákona o zaměstnanosti oprávněni vstupovat na pracoviště kontrolovaných osob. Mohou od zaměstnavatelů a jejich zaměstnanců požadovat předložení potřebných dokladů, podání úplných zpráv, informací a vysvětlení ve lhůtách k tomu určených. Dále jsou oprávněni vyžadovat účast kontrolovaných při projednávání výsledků kontroly a další součinnost potřebnou k vytvoření podmínek k nerušenému a rychlému provedení kontroly. Kontrolované osoby jsou pak povinny umožnit provedení kontroly a poskytovat kontrolorům potřebnou součinnost. Čtěte také: Zákon o specifických zdravotních službách. Nové povinnosti pro zaměstnavatele
Pracovištěm může být i bydliště zaměstnance
Pracovištěm kontrolované osoby se podle § 133 zákona o zaměstnanosti rozumí místa určená a obvyklá pro výkon činnosti kontrolované osoby (zajištění výroby, poskytování služeb a obdobná činnost). Takovým místem může být samozřejmě i bydliště zaměstnance, jestliže se jedná o zaměstnavatelem určené pracovitě. Oprávnění Státního úřadu inspekce práce nebo oblastních inspektorátů práce vstupovat při kontrole do místa výkonu práce mimo pracoviště zaměstnavatele, tedy i do bydliště zaměstnance, je zakotveno v ustanovení §126 odst. 3 zákona o zaměstnanosti,
potvrdil Jiří Mácíček, náměstek generálního inspektora Státního úřadu inspekce práce.
Oprávnění ke kontrole mimo pracoviště zaměstnavatele se však týká výhradně kontroly za účelem zjištění, zda a v jakém rozsahu zaměstnavatel přiděluje práci svým zaměstnancům, na které je zaměstnavateli poskytován příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Jde tedy pouze o zaměstnance, s nimiž nebylo sjednáno v pracovní smlouvě jako místo výkonu práce pracoviště zaměstnavatele. Podmínkou provedení této kontroly je souhlas zaměstnance se vstupem inspektora do místa výkonu práce, tedy do svého bydliště,
upřesňuje Jiří Mácíček. Dodává, že zaměstnavatel nemá povinnost ani oprávnění se této části kontroly zúčastnit. Jeho přítomnost není po dohodě se zaměstnancem a kontrolním orgánem vyloučena. V praxi se však vyrozumění zaměstnavatele předem o termínu a místu kontroly nepředpokládá. Čtěte také: Musí být skutečně na každou dohodu vstupní prohlídka?
Inspektorát může kontrolovat všechny osoby na pracovišti
V souladu s § 132 zákona o zaměstnanosti jsou pracovníci inspektorátu při kontrole oprávněni vyžadovat od fyzických osob, které se zdržují na pracovišti a vykonávají pro ni práci, osvědčení totožnosti. Výjimkou je pouze manžel nebo dítě kontrolované fyzické osoby. Prokázat totožnost tedy musí jak zaměstnanci, tak i ostatní osoby. Například osoby samostatně výdělečně činné vykonávající činnost na základě smlouvy o dílo nebo i dodavatel zboží, který se při předávání zboží na pracovišti odběratele ke kontrole pouze „nachomýtne“.
Zaměstnanec nebo jiná osoba vyskytující se na pracovišti kontrolovaného musí rovněž prokázat, že práci vykonává na základě pracovněprávního vztahu nebo jiné smlouvy. Jak již dříve pro server Podnikatel.cz potvrdil Jiří Mácíček, náměstek generálního inspektora Státního úřadu inspekce práce, právnická nebo fyzická osoba je povinna mít v místě pracoviště kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu (a dále dokladů, které je povinna uchovávat podle § 102 odst. 3 zákona o zaměstnanosti u cizinců). Pokud se na pracovišti vyskytuje OSVČ, která zde vykonává práci pro zaměstnavatele na základě jiného než pracovněprávního vztahu, je rovněž žádoucí, aby byl k dispozici inspektorům doklad prokazující tento vztah mezi nimi (kopie smlouvy o dílo apod.),
doporučuje Jiří Mácíček. Čtěte také: Pracovní poměr na dobu určitou v roce 2012. Je možné se odchýlit?
Zapomínat občanku doma se nevyplácí
Paragraf 132 odst. 3 zákona o zaměstnanosti popisuje sankce za neprokázání výše uvedených povinnosti. Kontrolní orgán pak může uložit pořádkovou pokutu až do výše 10 000 Kč. A to i opakovaně, maximálně do částky 100 000 Kč. Zaměstnavatel by tak měl připomenout svým zaměstnancům i ostatním osobám, které se na pracovišti vyskytují, povinnost mít u sebe průkaz totožnosti, případně i kopie pracovních smluv. Vhodnou formou může být stanovení této povinnosti interním předpisem zaměstnavatele.
Za nepředložení občanky tedy kontroloři vyměří pokutu. Obvykle vyměřovaná taxa za zapomenutou občanku je tisíc korun. Zajímalo nás, zda může zaměstnavatel za porušení povinnosti přiměřeně snížit zaměstnanci mzdu. Jak pro server Podnikatel.cz vysvětlil Ondřej Šebela z advokátní kanceláře Marie Šebelová, kontrolní orgán může uložit pokutu podle tohoto ustanovení pouze fyzickým osobám, které kontroluje, tedy zaměstnancům. Z tohoto ustanovení nevyplývá žádná sankce pro zaměstnavatele a nehrozí mu tak vznik škody. Čtěte také: Švarcsystém v roce 2012. Detailní pohled právničky
Jiná situace by pravděpodobně nastala v případě nepředložení jiných dokladů, které má zaměstnanec dle interního předpisu zaměstnavatele mít k na pracovišti neustále k dispozici. Základním předpokladem pro obsah vnitřního předpisu a povinnosti v něm stanovené je soulad se zákonem, zejména se zákoníkem práce,
připomíná Ondřej Šebela. Dodává, že pokud dojde k porušení ustanovení interního předpisu, pak tím dochází k porušení povinností vyplývajících z pracovněprávního vztahu založeného pracovní smlouvou (typicky). Porušení povinností ze strany zaměstnance však nezakládá právo zaměstnavatele na snížení mzdy. Tato eventualita by musela být mezi stranami písemně dohodnuta (např. přímo v rámci určení výše pohyblivé složky mzdy). Zaměstnavatel se však může domáhat náhrady způsobené škody. Čtěte také: Poskytujete správně zahraniční cestovní náhrady v roce 2012?
Foto: www.isifa.cz
ČLÁNKY DO MAILU