Podnikající senior je považován za OSVČ vedlejší, což má pozitivní dopad na zdravotním a sociálním (důchodovým) pojištění. Pro ně totiž neplatí minimální vyměřovací základ. Výdělečně činní důchodci platí pojistné ze skutečného rozdílu mezi příjmy a výdaji.
Čtěte také: Péče o seniory, lukrativní byznys budoucnosti
Pracující důchodce musí myslet na zaplacení záloh na pojistné
Důchodce, který s výkonem výdělečné činnosti začíná, nemusí v prvním roce platit zálohy na zdravotní pojištění. Částku uhradí poté, co odevzdá přehled o příjmech a výdajích za uplynulý rok, ze kterého se pojistné vypočte. V dalších letech je však povinen zálohy na zdravotní pojištění platit.
Zálohy platí ve výši vypočtené na základě svých skutečných příjmů, tedy třeba i jen pár korun,
dodává Oldřich Tichý, mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny.
Čtěte také: Mladí studenti sází vše na jedinou kartu, ve svém byznysu cílí na seniory
Stejně jako u zdravotního pojištění nemusí pracující důchodce platit první rok zálohy na důchodové pojištění. Pokud jeho výdělky na kalendářní rok nejsou vyšší než zákonem stanovená hranice pro vedlejší činnost, sociální pojištění nemusí hradit vůbec. V roce 2014 jde o částku 62 261 Kč. Jakmile podnikající senior překročí tuto mez, zaplatí pojistné, podobně jako v případě zdravotního pojištění, z rozdílu mezi příjmy a výdaji. V dalším roce se poté hradí zálohy dle skutečného zisku v minulém roce. Důchodce se rovněž může k platbám důchodového pojištění přihlásit dobrovolně.
ČLÁNKY DO MAILU