Závodní okruhy brousí Praga R4 a chátrající vysočanská továrna se stává čtvrtí pro umělce. Podívejte se, jak podnik ještě donedávna vypadal, a přečtěte si historii výrobce populární “vejtřasky”.
Co se dozvíte v článku
Poslechněte si podcast
Z těžkých začátků se Praga vyhrabala mezi špičku v oboru
Historie Pragovky sahá až do roku 1907, kdy První českomoravská továrna na stroje (Českomoravská) a firma František Ringhoffer podepsaly smlouvu o založení Pražské továrny na automobily. Tehdy byl tuzemský automobilismus teprve v plenkách a i průkopníci, jako byla firma Laurin & Klement nebo kopřivnická továrna na silniční vozidla, měli vyrobeno jen několik vozidel. V celé Praze byste počet automobilů spočítali na prstech obou rukou. Do konce roku 1907 nicméně zvládla Pražská továrna na automobily vyrobit první vůz podle licence Isotta-Fraschini a v následujícím roce jich přidala dalších pět. To už ale továrna fungovala bez Ringhoffera, který kvůli rozporům o další směřování z podniku vystoupil.
Českomoravská se stala jediným vlastníkem automobilky a na konci roku ji zařadila jako další obor své továrny. Na konci roku 1909 pak vznikla značka Praga, která znamenala latinský název města, kde podnik sídlil. Navíc se majitelé chtěli kvůli vlastenectví vyhnout původnímu dvojjazyčnému jménu, které původně zvažovali. Původně se továrna a značka jmenovaly PAT-PAF, tedy zkrátka kombinace Pražská automobilní továrna – Prager Automobil Fabrik,
upřesnil serveru Podnikatel.cz historik Jaroslav Jelínek.
Roku 1909 továrnu opustily první vozy značky Praga, které nesly označení římskými číslicemi IV. až VI. O žádném obchodním úspěchu ale nemohla být řeč. Poptávka byla velice nízká a auta se vyráběla jen po několika kusech. Za první dva roky fungování se prodalo jen 15 automobilů, za to se však jednalo o devět různých typů. Ještě v roce 1909 vyrobila Pragovka také první nákladní vozy.
Jak dobře znáte legendární československé značky? Zkuste kvíz
Nákladní vůz Autovlak
V roce 1910 začala Pragovka se sériovou výrobou a snížila počet typů vyráběných vozů. Automobily dostaly označení Praga 01 a Praga 02, ale ani tyto dvě série větší úspěch nezaznamenaly. Vše se změnilo o dva roky později, kdy továrnu postavil na nohy nový vojenský nákladní vůz typu Praga V, který proslul pod názvem „autovlak“.
Šlo o vozidlo s čtyřválcovým motorem o objemu válců 6850 mm3, užitečná hmotnost tažného vozu činila 5 tun a čtyřkolového přívěsu 3 tuny. S tímto vozem vyhrála Pragovka nabídkové řízení pro rakousko-uherskou armádu a císařství její prodej subvencovalo. Autovlak navíc patřil mezi kvalitní a spolehlivé vozy. Po skončení první světové války byly využívány pro provoz na poštovních autobusových tratích a Pragovka je vyráběla až do roku 1920.
Už před začátkem války ale slavila Pragovka úspěch i v segmentu osobních vozů a její automobily zdatně konkurovaly zahraničním značkám. Zájem vzbudil hlavně malý úsporný vůz Praga Alfa, který se díky své nízké ceně stal dostupným pro širší masy obyvatelstva. Automobil se stejně jako Praga V. vyráběl také po vzniku Československa a ve vylepšených verzích ho firma produkovala až do roku 1932.
Na “vejtřasku” se nezapomnělo dodnes
Období první republiky znamenalo pro Pragovku zlatá léta. Do konce dvacátých let jezdilo na silnicích přes 13 druhů vozů značky Praga, což bylo nejvíce ze všech tuzemským výrobců. Automobilka navíc patřila mezi inovátorské firmy a zavedla spoustu novinek jako například cirkulační mazání motoru nebo termostat. Kromě prodejních úspěchů zaznamenala Praga řadu ocenění v mezinárodních sportovních a konkurzních soutěžích. Měli slogan „Automobilka Praga, automobil na statisíce kilometrů“. Velkým přínosem bylo především zavedení malého osobního automobilu na trh, který následně začaly napodobovat i Tatra či Škodovka,
doplnil Jaroslav Jelínek
Fotografie rozpadající se vysočanské továrny Pragovky vytvořil profesionální fotograf David Nogol. Další jejich šíření není bez souhlasu autora dovoleno.
Přestože automobilku zasáhla velká hospodářská krize poměrně značným způsobem, brzy se z propadu vzpamatovala a už v roce 1934 nastartovala oživení výroby. Po skončení druhé světové války se Praga nejprve přestěhovala do bývalé továrny Junkers ve Vysočanech, aby ji v říjnu 1945 stát znárodnil a v roce 1946 zařadil pod ČKD.
Praga sice opětovně zahájila výrobu osobních automobilů, avšak brzy byla zastavena a automobilka se poté věnovala výrobě nákladních a vojenských vozů. Populární se stal hlavně typ Praga V3S, který získal označení „vejtřaska“. Vyrobilo se jí celkem okolo 140 tisíc vozů. A dodnes je stále k vidění na silnicích. Jde o nezlomný automobil, který byl konstruovaný, aby vydržel všechno. V3S totiž znamenalo "vojenský třítunový speciál,
vysvětlil Jaroslav Jelínek.
To už ale měla Pragovka nový název, kdy se, prý dle přání zaměstnanců, přejmenovala na Automobilové závody Klementa Gottwalda. Přestože se pragovky řadily i nadále mezi kvalitní vozy, podnik v roce 1964 ukončil výrobu aut a věnoval se jen výrobě převodovek pro nákladní automobily a autobusy.
Pragovka slaví návrat
Po roce 1989 se podnik stal akciovou společností a začal opět vyrábět automobily a později také motocykly. Vzhledem k velké konkurenci se však Pragovka již na trhu výrazněji neprosadila a v roce 2004 ukončila výrobu. Zdálo se, že jméno Praga definitivně zmizí ze světa. V roce 2006 však značku koupil nový majitel a v roce 2011 se na závodech Dutch Supercar Challenge GT v Belgii představil nový vůz Praga R4 s osmiválcovým motorem o výkonu 520 koní. Jak tehdy uvedl majitel firmy Praga Export, cílem jeho firmy je, aby se vozy značky Praga začaly opět vyrábět. To se mu také splnilo a Praga v současnosti kromě sportovních vozů vyrábí i motokáry či letadla.
Vysočanský areál stále prochází rozvojem
S bývalou vysočanskou továrnou to ovšem dlouho vypadalo bledě a areál se rozpadal. I on se však nakonec dočkal své renesance. Ještě za předchozí pražské primátorky Adriany Krnáčové vznikl plán vytvořit z chátrajícího areálu novou čtvrť a Art District. Plán se začal skutečně realizovat a na místě vznikla řada prostor pro umění či setkávání. Areál navíc neustále prochází rozvojem a Pragovka se pomalu jistě stává jednou z největších kreativních čtvrtí v Praze.
Aktuálně se rekonstruuje jedna z budov, která by po dokončení měla přinést více než 27 000 m2 s galeriemi a ateliéry, prostory pro kulturní a sportovní akce nebo obchodní jednotky, kavárny a restaurace.
ČLÁNKY DO MAILU