Největší socioekonomický vliv v rámci měst a krajů má jednoznačně Praha. Vyplývá to z projektu MasterCard česká centra rozvoje, na kterém několik měsíců pracoval tým odborníků z Vysoké školy ekonomické v Praze. Ti zároveň zjistili, že Česko se potýká s obtížnými podmínkami pro vznik nových podnikatelských subjektů.
Praha vede žebříček měst i krajů
Specifické postavení Prahy v české ekonomice potvrzuje také fakt, že hlavní město vytváří téměř čtvrtinu celostátního hrubého domácího produktu (HDP). Úroveň HDP je oproti celorepublikovému průměru dokonce dvojnásobná a dosahuje 167 % průměru evropské sedmadvacítky,
uvedl Ján Čarný, generální ředitel MasterCard Europe pro Českou republiku, Slovensko a Ukrajinu.
Praha dominuje také v číslech nezaměstnanosti, která v roce 2007 činila pouhých 2,5 %. Je tak zároveň největším krajským trhem práce. S tím souvisí i kvalifikace pracovní síly. V hlavním městě nyní žije více než čtvrtina vysokoškoláků. Studenti významně preferují Prahu také z toho důvodu, že je zde nejvyšší hodinový výdělek, a to jak v sektoru veřejném, tak soukromém. Ve veřejném sektoru to byla za rok 2007 částka 141,91 Kč/hod a v soukromém sektoru dokonce 144,36 Kč/hod,
dodává Ján Čarný. Čtěte více: Studentské brigády a práce na dohody z pohledu podnikatele
Výsledné pořadí krajů
Zdroj: Studie MasterCard česká centra
Ostatně na odchod studentů do Prahy si postěžoval radní Středočeského kraje pro regionální rozvoj Jaroslav Kutík, podle kterého tak kraj přichází o kvalifikované síly. I přesto se Středočeský kraj, který je často s Prahou srovnáván a házen do jednoho pytle, dokázal vyšplhat v rámci krajů až na druhé místo. Přitom před deseti lety byl na tom v rámci socioekonomické úrovně špatně, a navíc nedávno se ještě potýkal s vysokou nezaměstnaností,
připomněl René Wokoun z VŠE, vedoucí metodického týmu MasterCard česká centra rozvoje.
VIDEO: Ján Čarný představuje výsledky projektu
Zdroj: MasterCard
Třetí místo v rámci krajů obsadil Plzeňský kraj. Na posledním 14. místě se usadil Ústecký kraj. Ten stále trpí především sociálními problémy,
zdůraznil René Wokoun. Podle něj je v rámci projektu zajímavý fakt, který se týká Karlovarského kraje, jenž se v žebříčku MasterCard česká centra rozvoje umístil na nelichotivém 13. místě. I když samotný kraj se v rámci socioekonomické úrovně prakticky nehnul a potýká se s různými problémy, Karlovy Vary jsou na tom přesně naopak. I přesto si v dalším žebříčku, kde byla hodnocena tentokrát města, udrželo až 19. pozici za městy jako je Mladá Boleslav, Jihlava či Děčín.
Je Praha skutečně lídrem české ekonomiky?
Žebříček měst opět vede Praha, která mezi městy zaujímá první místo například v množství podnikatelských subjektů registrovaných ve městě. Ke konci roku 2006 byl počet podnikatelských subjektů registrovaných v Praze roven 437 882. Čtěte více: Ledy se hnuly, politici myslí na prospěch podnikatelů
Výsledné pořadí měst
Zdroj: Studie MasterCard česká centra
To však neovlivňuje fakt, že ze závěrů projektu vychází, že Česko se stále potýká s obtížnými podmínkami pro vznik nových podnikatelských subjektů a rozvoj stávajících malých a středních podniků. Mezi slabé stránky ČR patří mimo jiné také nedostatek komplexních služeb pro podnikatele a investory. Zároveň je zde nízká konkurenceschopnost venkovské ekonomiky. To však není výsadou pouze Česka, jedná se o celosvětový jev,
doplnil René Wokoun z VŠE. Čtěte více: Kraje podporují podnikatele. Platí ale „jiný kraj, jiný mrav“
Závěry projektu MasterCard česká centra rozvoje – analýza ČR
Z analýzy krajů a měst vyplynuly silné a slabé stránky rozvoje České republiky jako celku.
Silné stránky rozvoje ČR:
- kvalifikovaná, adaptabilní a relativně levná pracovní síla;
- vybudování množství výrobních kapacit na základě přímých zahraničních investic a úspěšný rozvoj malého a středního podnikání;
- dostatečně hustá regionální síť silnic a železnic a dobrá úroveň telekomunikační sítě;
- vyhovující síť zařízení pro kulturní a osvětové aktivity;
- trvalé investice do ochrany životního prostředí;
- přírodní a kulturně historický potenciál pro cestovní ruch.
Slabé stránky rozvoje ČR:
- obtížné podmínky pro vznik nových podnikatelských subjektů a rozvoj stávajících malých a středních podniků;
- nedostatek komplexních služeb pro podnikatele a investory;
- nedostatečná dopravní obslužnost okrajových částí regionů;
- růst rizikových skupin obyvatelstva, nejen ve městech, ale i na venkově;
- zaostávající vybavenost pro likvidaci tuhých i splaškových odpadů;
- nízká konkurenceschopnost venkovské ekonomiky;
- dlouhodobě narůstající nedostatek pracovních příležitostí na venkově;
- nedostatečná úroveň materiální základny cestovního ruchu a jeho nízké využívání pro ekonomický a sociální rozvoj obcí a regionů.
Projekt MasterCard česká centra rozvoje navazuje na úspěšnou světovou studii MasterCard Worldwide Centres of Commerce a analyzuje česká města a kraje podle komplexní metodiky připravené expertním týmem Vysoké školy ekonomické v Praze.
Cílem bylo, aby koncept a metodika vycházely z globální studie, avšak byly přizpůsobeny podmínkám na českém trhu. Projekt byl realizován pod záštitou Ministerstva pro místní rozvoj ČR a analyzuje 14 krajů a 24 nejvýznamnějších měst v ČR.
ČLÁNKY DO MAILU