Praktický průvodce založení společnosti s ručením omezeným

Bezesporu nejpoužívanější forma obchodní korporace v České republice – společnost s ručením omezeným (dále též „s.r.o.“) – naznala od počátku letošního roku značné změny v důsledku účinnosti zákonu č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“) a zákonu č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“). V médiích byla zmiňována především možnost založení s.r.o. s minimálním vkladem ve výši 1 koruny. Jde však pouze o dílčí informaci. Způsob zakládání se v důsledku nové právní úpravy změnil zásadním způsobem, a proto je vhodné zabývat se jím komplexně. V následujícím textu se pokusíme nabídnout praktické rady pro hladký průběh zápisu společnosti do obchodního rejstříku krok za krokem.

Čtěte také: Počet podnikatelů vzrostl jen lehce. Rozmachu by mohlo pomoct eseróčko za korunu

Štěstí přeje připraveným

Autor: www.isifa.com, podle licence: Rights Managed

Založení eseróčka krok za krokem.

Ptáte se, zda v současnosti zakládáte společnost, korporaci nebo firmu? Sousloví obchodní korporace zastupuje nové označení pro obchodní společnosti a družstva. Zákonodárce navíc pro formy akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným volí další název, a to společnosti kapitálové předpokládající povinnou majetkovou účast společníků a povinnou tvorbu základního kapitálu. Laicky nesprávně užívaný pojem „firma“ je ve skutečnosti obchodní firmou, tedy jménem, pod kterým se společnost, případně podnikatel, zapisuje do obchodního rejstříku (viz blíže ust. § 423 NOZ). Tolik k pojmovému zakotvení.

V případě startu nového podnikání lze více než doporučit seznámení se se základními ustanoveními, která se k vybrané formě vztahují, a sice společná ustanovení ZOK (§ 1 – 94) a specifická ustanovení přímo regulující společnosti s ručením omezeným (§ 132 – 242 ZOK). Obecná regulace požadavků na obchodní tajemství, úpravu právnických osob nebo firmy (rozuměj názvu společnosti) zůstává obsažena v NOZ. Přípravu se vyplatí nepodceňovat, zejména rozhodnete-li se pro založení společnosti bez asistence advokáta. Nová soukromoprávní úprava vychází ze snížení donucujících ustanovení, což v praxi znamená, že ponechává větší prostor vůli jedinců, jakým způsobem své záležitosti upraví. Tím ovšem klade důraz na znalost současného platného práva.

Založení s.r.o. aneb co sdělit notáři

Společnost s ručením omezeným vyžaduje ke svému založení společenskou smlouvu, má-li společnost více zakladatelů, případně zakladatelskou listinu, má-li pouze jednoho zakladatele. ZOK v ustanovení § 8 přímo uvádí, že společenská smlouva (stejně tak zakladatelská listina) vyžaduje formu veřejné listiny, tzn. musí být vydána ve formě notářského zápisu. Předtím, než vyhledáte notáře za účelem vyhotovení notářského zápisu, ujasněte si následující body, na které se vás ostatně bude dotazovat i notář sám:

• Obchodní firma společnosti – Volba názvu společnosti na první pohled působí jako jednoduchý krok, běžně však činí komplikace a může být důvodem, proč rejstříkový soud odmítne zápis společnosti provést. Dbejte na to, aby obchodní firma neměla shodný, ale ani podobný název s jinou již existující společností. Zároveň nesmí působit klamavě. Nemáte-li o názvu společnosti jistotu, je vhodné navštívit stránky www.justice.cz v sekci Veřejný rejstřík.
• Sídlo společnosti – Do obchodního rejstříku se zapisuje celá adresa nového podnikání. V zakladatelském dokumentu nicméně postačí vymezení sídla v konkrétní obci. Obchodnímu rejstříku se posléze předkládá též výpis z katastru nemovitostí ohledně nemovitosti, v níž bude umístěno sídlo společnosti, a současně souhlas vlastníka této nemovitosti s umístěním sídla.
• Předmět podnikání nebo činnosti společnosti – S odkazem na zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání je nutné do notářského zápisu zahrnout předmět podnikání nebo činnost společnosti (ty budou posléze uvedeny i na živnostenském oprávnění).
• Údaje o zakladatelích, respektive společnících – Standardně se uvádí jména, data narození, včetně adresy/sídla zakladatelů respektive společníků, přičemž společníkem se může stát jak fyzická, tak právnická osoba. K informacím se dále přidává výše vkladu společníka a od něj odvozený podíl mající vliv na další fungování společnosti ve smyslu rozhodování apod. Nově lze ve společenské smlouvě poměr vkladu a podílu společníka upravit odlišně, tedy nikoli dle vztahu k základnímu kapitálu.
• Základní kapitál a splnění vkladové povinnosti – Na pravou míru je předně nutno uvést, že minimální výše základního kapitálu dána není. Naopak zákon stanovuje minimální výši vkladu každého společníka, která činí 1 Kč. Základní kapitál ve výši 1 Kč je tudíž možný pouze u společností s jedním společníkem. Od výše základního kapitálu se poté odvíjí velikosti podílů společníků. Notářský zápis by v tomto smyslu měl obsahovat i vkladovou povinnost zakladatelů společně se lhůtou pro její splnění.
• Určení druhů podílů, povinností a práv s nimi spojených – Tato varianta přichází v úvahu za situace, kdy společenská smlouva umožňuje vznik různých druhů podílů.
• Údaje o jednatelích – Obdobně i zde trvá právní úprava na přesném určení osoby jednatele, uvádí se tedy jméno, datum narození, včetně adresy. Za předpokladu více jednatelů společnosti musí dojít k určení způsobu jednání za společnost (typicky, zda každý z jednatelů jedná samostatně, zda jednatelé jednají společně apod.).
• Údaje o správci vkladu – Jde o informace o osobě, která spravuje vklady před vznikem společnosti.
• Údaje o nepeněžitých vkladech – Plánujete-li do společnosti vnést například nemovitý majetek, musí být ve společenské smlouvě zahrnut jeho popis, ocenění, částka, která se započítává na emisní kurz, a rovněž určení osoby znalce, který provede ocenění nepeněžitého vkladu (nově již znalec nemusí být jmenován soudem).

Ve chvíli, kdy disponujete všemi příslušnými informacemi, obraťte se na notáře, který vyhotoví společenskou smlouvu/zakladatelskou listinu ve formě notářského zápisu. V ideálním případě se doporučuje vytvoření většího počtu stejnopisů, případně opisů notářského zápisu, které využijete jak při vyřizování živnostenského oprávnění, tak při jednání s bankou.

Čtěte také: Stále více lidí raději podniká bez společníků. Víme, jaké to má výhody

Získání živnostenského oprávnění a složení základního kapitálu

Sepsáním notářského zápisu dochází k založení společnosti. Ta však vzniká až zápisem do obchodního rejstříku. K jeho úspěšnému vyřízení dále chybí živnostenské oprávnění a potvrzení banky o složení základního kapitálu. V současné době lze vyřídit živnostenské oprávnění na jakémkoli živnostenském úřadě České republiky bez ohledu na sídlo společnosti za využití jednotného registračního formuláře. Neopomeňme zmínit, že po sepsání zakladatelského dokumentu by vaše kroky měly směřovat také do vybraného bankovního ústavu, kde na jméno společnosti zřídíte účet a složíte zvolenou výši základního kapitálu (podle § 148 ZOK se splácí celé vkladové ážio a na každý peněžitý vklad nejméně jeho 30 %).

Čtěte také: 3 novinky, které platí pro firmy od začátku července

Zápis do obchodního rejstříku vs. přímý zápis do obchodního rejstříku

Návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku by měl být podán ve lhůtě 6 měsíců od založení společnosti, neboť posléze nastávají dle zákona účinky odstoupení od smlouvy (blíže § 9 odst. 1 ZOK). Lhůtu lze nicméně modifikovat ve společenské smlouvě v souladu se zásadou liberalizace soukromého práva. Pro zápis do obchodního rejstříku se nabízejí dvě možnosti. Kromě dosud standardního procesu, během něhož si zápis do rejstříku vyřídí osoba sama (potažmo prostřednictvím zástupce) podáním návrhu na zápis místně příslušnému soudu, nyní existuje cesta tzv. přímých zápisů prováděných notářem. Jde nepochybně o flexibilnější variantu klasického rejstříkového procesu, při níž odpadá někdy zdlouhavé zasílání výzev rejstříkového soudu.

Notáři jsou předkládány veškeré listiny nutné pro zápis do veřejných rejstříků (tedy i obchodního rejstříku), přičemž v případě potřeby dochází k jejich doplnění. Zápis se provádí dálkovým přístupem, vyhnete se tak vyplňování návrhu na zápis do rejstříku. Zmíněný rychlejší postup vyžaduje několik podmínek v intencích ustanovení § 108 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (dále jen „zákon o veřejných rejstřících“), a sice:

a) zapisované skutečnosti mají podklad v notářském zápisu pro zápis do veřejného rejstříku nebo v notářském zápisu o rozhodnutí orgánu právnické osoby sepsaných podle jiného zákona (tzv. podkladový notářský zápis),

b) podkladový notářský zápis obsahuje vyjádření notáře o tom, že obsah právního jednání je v souladu s právními předpisy a se zakladatelským jednáním právnické osoby, popřípadě že byly splněny formality nebo právní jednání, ke kterým jsou právnická osoba nebo její orgán povinny, nebo

c) notáři byly předloženy všechny listiny, které požaduje zákon pro zápis do veřejného rejstříku nebo pro založení do sbírky listin.

Ačkoli zákon o veřejných rejstřících nabyl účinnosti rovněž 1. ledna 2014, technické aspekty zůstaly zkraje roku nevyřešeny. Kompletní funkční přizpůsobení veřejných rejstříků přímým zápisům ze strany notářů způsobem dálkového přístupu se očekává v průběhu srpna 2014. Závislé je především na provedení rozsáhlé přeměny Informačního systému obchodního rejstříku Ministerstvem spravedlnosti.

Za kolik?

Minimální vkladová povinnost společníka s.r.o. ve výši 1 Kč se stala vítaným počinem, který směřuje k usnadnění vstupu do podnikání. Náklady na vznik společnosti nicméně snižuje jen částečně. Prvozápis s.r.o. do obchodního rejstříku je dle zákona o soudních poplatcích zpoplatněn částkou 6000 Kč. Započítat musíte též správní poplatek za ohlášení živnosti při vstupu do podnikání, který činí 1000 Kč.

Odměna notáře za sepis notářských zápisů ve věcech obchodního rejstříku se odvozuje z notářského tarifu (výše odměny většinou vyplývá z hodnoty předmětu úkonu). V případě zakládání společnosti se hodnota úkonu odvozuje od výše základního kapitálu, minimálně však 4000 Kč (za notářský zápis, který je podkladem pro zápis do veřejného rejstříku). Každý další stejnopis nebo opis je rovněž zpoplatněn. Jakmile dojde k plnému zprovoznění systému pro provádění zápisů do veřejných rejstříků notáři, dle tarifní hodnoty jsou úkony s tím spojené ohodnoceny na 300 Kč. Pakliže hodláte využít pomoci advokáta, je třeba počítat také s vyúčtováním právních služeb.

Založení vlastní společnosti s ručením omezeným ovlivňuje množství byrokratických požadavků. Objevují se ale jasné tendence k uvolnění vstupu do podnikání, přičemž nejde jen o zmiňovanou minimalizaci vkladové povinnosti. Odlehčení činnosti rejstříkových soudů je očekáváno v návaznosti na možnost přímých zápisů do veřejných rejstříků prováděných notáři, a to je z hlediska ušetření času krok zásadní.