O změnách v nemocenském pojištění souvisejících s účinností zákona o nemocenském pojištění již server Podnikatel.cz psal. Věnoval se také náhradě mzdy, kterou bude zaměstnavatel od 1. ledna 2009 vyplácet zaměstnancům v dočasné pracovní neschopnosti v době prvních čtrnácti kalendářních dnů nemoci. Čtěte více: V první den nemoci nemusí zaměstnanec skončit bez peněz
Zákoník práce zaměstnavateli umožňuje kontrolu vynaložených prostředků na náhradu mzdy tak, aby nedocházelo k jejich zneužívání. Proto by se měl seznámit s možným postupem při kontrole práce neschopných zaměstnanců.
Co může zaměstnavatel kontrolovat?
Běžně se hovoří o kontrole léčebného režimu, tento pojem je však nepřesný. Režim dočasně neschopného zaměstnance zahrnuje:
- stanovení léčebného režimu ošetřujícím lékařem,
- povinnost zdržovat se v době dočasné pracovní neschopnosti v místě pobytu (místo pobytu je místem, kde se bude zaměstnanec zdržovat v době nemoci) a dodržovat stanovené vycházky,
- povolení vycházek, a to včetně jejich rozsahu a doby,
- povolení změny místa pobytu v pracovní neschopnosti, jestliže to zdravotní stav pacienta umožňuje (tuto změnu však musí neprodleně písemně nebo jinak prokazatelně oznámit svému zaměstnavateli),
- provádění rehabilitace zabezpečené úřadem práce v zájmu pracovního uplatnění nemocného.
Zaměstnavatel tedy nemůže kontrolovat léčebný režim předepsaný lékařem. K tomu nemá oprávnění ani potřebné lékařské vzdělání. Zákoník práce v souladu s § 192 odst. 6 umožňuje pouze kontrolu dodržování povinností režimu dočasně práce neschopného zaměstnance stanovených lékařem. Čtěte více: Leden zamíchá s nemocenskou, prohne se hlavně zaměstnavatel
Zaměstnavatel rovněž není oprávněný kontrolovat, jakou činností se zaměstnanec v době nemoci zabývá. Nemocný zaměstnanec může například malovat byt nebo kácet stromy na zahradě a dodržování podmínek režimu z pohledu zaměstnavatele tím není porušeno, jelikož se vyskytuje v určeném místě pobytu. Zaměstnavatel však může na tuto skutečnost upozornit ošetřujícího lékaře a ten posoudí, zda je taková činnost v souladu se stanovenou diagnózou.
Provádění kontrol dočasně práce neschopného zaměstnance zaměstnavatelem
Zaměstnavatel bude provádět kontroly dočasně neschopného zaměstnance (DPN) prostřednictvím svých určených zaměstnanců nebo za pomoci sjednané dodavatelské služby. Předpokládá se, že pokud bude taková služba zaměstnavatelům nabízena, využívaly by ji zejména menší firmy, které nemají dostatek vlastních zaměstnanců k pravidelným kontrolám. Čtěte více: Zase změna: Za 60 % se první dny stoná jen do konce srpna
Podle MATYÁŠE VITÍKA z tiskového oddělení Ministerstva průmyslu a obchodu ČR (MPO) této činnosti v současné době odpovídá koncesovaná živnost Ostraha majetku a osob a služby soukromých detektivů. Zvýšený zájem o tuto živnost však zatím MPO neregistruje,
uvedl Vitík pro server Podnikatel.cz.
Nemocný zaměstnanec dodá zaměstnavateli rozhodnutí o vzniku pracovní neschopnosti, na kterém je uvedeno místo pobytu i případné povolené vycházky nebo předepsané rehabilitace. Jestliže zaměstnanec hlášení o počátku DPN nedodá včas, může zaměstnavatel požádat ošetřujícího lékaře o sdělení skutečností potřebných k výkonu kontroly. Čtěte více: Nemocenské dávky v roce 2009 a podmínky uplatnění nároku
Kontrolní pracovníci musí kontrolu provádět šetrně s ohledem na soukromí a rodinný život zaměstnance. Nemohou tedy bez vyzvání vstupovat do bytu nebo domu kontrolovaného. Pro zjištění, zda se nemocný vyskytuje v místě pobytu, postačí kontakt u dveří nebo branky rodinného domu. Zaměstnanci, kteří se navzájem neznají, musí prokázat svou totožnost – nemocný se prokáže občanským průkazem, kontrolní pracovník pověřením zaměstnavatele nebo v případě dodavatelské firmy zmocněním ke kontrole.
Pokud by nemocný zaměstnanec nebyl zastižen v místě pobytu, vyhotoví kontrolní pracovník oznámení, které lze vhodit do poštovní schránky. V oznámení zaměstnance písemně upozorní, že nebyl při kontrole zastižen. Ten může pochopitelně tvrdit, že doma byl, ale neslyšel zvonění nebo spal. Z toho důvodu je vhodné kontrolu zopakovat. Porušením povinností léčebného režimu je však již první nezastižení v určeném místě pobytu. Čtěte více: Nemocenská 2008 včera, dnes a zítra
Záznam o porušení režimu
V případě porušení povinností režimu vyhotoví kontrolní zaměstnanec písemný záznam o porušení režimu. Záznam by měl sepsat i v případě kladného výsledku, tedy i když nemocného zaměstnance v místě pobytu zastihl.
Záznam by měl obsahovat:
- zjištění, zda byl nebo nebyl zaměstnanec zastižen v místě pobytu, případně byl v době mimo povolené vycházky spatřen mimo místo pobytu,
- podpis kontrolního pracovníka,
- datum a čas zjištění.
Při zjištění porušení povinností zasílá zaměstnavatel stejnopis záznamu do vlastních rukou zaměstnanci, příslušné Okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ) a ošetřujícímu lékaři.
Jelikož se jedná o finanční prostředky zaměstnavatele vynaložené na náhradu mzdy, je zhodnocení závažnosti porušení režimu práce neschopného zaměstnance plně v jeho kompetenci. Zákoník práce mu umožňuje se zřetelem na závažnost porušení náhradu mzdy nebo platu snížit nebo neposkytnout, a to i zpětně. V žádném případě nelze za takové porušení snížit zaměstnanci mzdu nebo odebrat osobní hodnocení. Nedodržování povinností léčebného režimu není ani důvodem k rozvázání pracovního poměru. Čtěte více: Neplatíte si nemocenské pojištění? Nedostanete nemocenskou
Pozor na pokutu
Zaměstnavatel by si měl pro případy posouzení závažnosti porušení povinností nemocných zaměstnanců vypracovat interní pravidla. Zaměstnanec se totiž může obrátit k prošetření odebrání náhrady mzdy na příslušný inspektorát práce, který je oprávněn zaměstnavateli při zjištění nepřiměřeného postupu vyměřit pokutu až do výše 200 tisíc Kč. Čtěte více: Nemocenská by měla být první tři dny co nejnižší, myslí si podnikatelé
Budete kontrolovat své zaměstnance v době prvních 14 kalendářních dnů nemoci?
Kontrola dočasně práce neschopných OSSZ
Kontroly nemocných zaměstnanců budou provádět v době poskytování nemocenských dávek rovněž OSSZ, a to zejména na podnět zaměstnavatele nebo ošetřujícího lékaře. Podnět ke kontrole může podat zaměstnavatel i v období prvních čtrnácti kalendářních dnů nemoci, tedy v období výplaty náhrady mzdy. Příslušná OSSZ má povinnost takovou kontrolu provést.
Pojištěnci, který povinnosti práce neschopného poruší, mohou být nemocenské dávky kráceny nebo i odňaty, nejdéle však na 100 kalendářních dnů nebo do ukončení DPN. Na rozdíl od náhrady mzdy nemohou být nemocenské dávky odebrány zpětně. Zvlášť hrubé porušení léčebného režimu může být posouzeno jako přestupek s možností uložení pokuty až do 20 tisíc Kč. Čtěte více: Zaměstnavatel vyplácí nemocenskou i po ukončení zaměstnání