Nejeden student podnikatelské či ekonomické školy by vám mohl zarecitovat definice malých, středních a velkých firem včetně jejich jasně pochopitelných hranic. Teoretické vymezení podle počtu zaměstnanců či ročního obratu nenechá nikoho na pochybách – jednou vedete podnik malý, pak přijmete svého 51. zaměstnance a rázem se stanete podnikem středním…
Anebo si najdete odlišnou definici, která vám bude vyhovovat více. Anebo to nebudete řešit vůbec, protože jako člověk z praxe víte, že největší skok a možná i zároveň šok každého podnikatele spočívá v tom, když se jeho nezávislé podnikání, živnostničení, brigádničení či řemeslnění na volné noze vyvine v první, stabilní, malou firmičku.
Čtěte také: Potřeba vytvořit business plán dohnala i nás, a to po dvou letech fungování
Když se daří, přestane vám na práci stačit pokoj
Ilustrační obrázek
Rád vzpomínám na své začátky, kdy jsme prakticky ve dvou lidech založili naši první firmu zabývající se webdesignem – CobraDesign. Vykonával jsem funkci kodéra, programátora i obchodního zástupce pěkně z tepla domova, můj parťák taktéž ze svého domu pracoval jako grafik a druhý obchodní zástupce, přičemž sličnou asistentku a řešitele drobných zádrhelů nám později začal dělat můj bratr. Málo jsme tehdy věděli, co vlastně vedení firmy znamená.
Když mluvím o velkém skoku v podnikání, mám na mysli tu fázi, kdy si uvědomíte, že na dělbu práce již nestačí věta: „Hele kámo, já udělám tohle a ty udělej tamto,“ jedná se o moment, kdy zjistíte, že pracovat v pokoji, který se nachází vedle ložnice vašich rodičů, už jaksi není ono – chcete budovat firemní kulturu, mít prostory, kde je vše na dohled, po ruce a kde vás může eventuálně navštívit i klient. Zjistíte, že potřebujete další zaměstnance a ti překvapivě nejsou současně vašimi starými známými ze školy, potřebujete kontrolní mechanismy, techniku, na níž se dá spolehnout 24/7, jednoduché a efektivní smlouvy, přehledné účetnictví a celkově fungující organizaci podniku… Gratuluji, nyní už konečně začínáte poznávat, co všechno obnáší vedení firmy.
Čtěte také: Jak byste se zachovali vy, kdyby vás někdo zkusil citově vydírat skrze dítě?
Nečekejte skokové zvýšení zisků, je třeba do firmy investovat
Až poté, co jsme si ve firmě prošli vším výše zmíněným, jsme si uvědomili, jak bezstarostní jsme vlastně dříve byli. Zajímavé ale je, že i když máte to štěstí a vaše firma prosperuje, tak s přibývajícími starostmi nestoupají nutně i vaše výdělky. Ty obvykle rostou plynule a pozvolna, přičemž hranice, kdy najednou začnete platit např. nájem na kancelář, mzdu asistence, sekretářce či účetnímu je velice ostrá. Pokud chcete jít vpřed, musíte tyhle věci podstoupit, ovšem na finančním zisku firmy se to nemusí projevit vůbec, je to zkrátka daň za to, že jste lepší a větší než dříve – za to, že kráčíte kupředu.
Můžete být pouze malou firmou, ale pokud chcete působit seriózně a mít budoucnost, musíte zainvestovat do stejných „opatření“ jako firmy několikanásobně větší než vy. To, co se v jejich obratu ztratí, vás může zabolet. Například Netspot má společně s mými dalšími firmami eShopSystemem a Affiliate Group zhruba 11 zaměstnanců, když k nim připočteme dalších 8–10 externistů, dodavatelů či freelancerů plnících dílčí úkoly, jednoznačně z toho vyplyne, že již potřebujeme člověka, který se bude primárně zabývat managementem firem, a k němu i asistentku a účetní.
Přijímání pracovníků není žádná legrace
Postupné rozrůstání firmy včetně potřeby dalších programátorů tak mělo za následek, že jsem přestal programovat úplně a přesunul jsem se právě do pozice managera. Větší firma vyžaduje více pracovních sil a vy musíte počítat s tím, že již nelze uvažovat ve stylu „přijmu člověka, co mě bude stát 40 000 Kč měsíčně, ale vydělá mi 41 000 Kč měsíčně.“
Otázka přijímání nových lidí je vůbec ošemetná, vždyť kolik času a prostředků zabere proces výběru zaměstnance, jeho otestování a vyškolení? A co když po tom, co mu předáte své know-how a ukážete, jak vaše firma funguje, zjistíte, že spolupráce nefunguje a on odejde pryč? Pro firmu s 10 lidmi je tohle podstatně větší zátěž, než pro podnik se 100 zaměstnanci. Právě tyto úvahy mě přivedly k myšlence, zda není efektivnější spravovat několik mini-firem, řekněme takových jednotlivých, samostatně operujících buněk, které jsou schopny fungovat na bázi osobních vztahů (důvěry) a nepotřebují jeden velký mozek, který by je kontroloval a diktoval jim, co mají dělat.
Co je Netspot
Netspot je malé zařízení, díky kterému je možné využít přihlašovací stránku k WiFi internetu a vydělávat tak na zobrazování vlastní nabídky nebo reklamních sdělení na mobilech, tabletech i noteboocích zákazníků.
Firma Netspot je nyní v podnikatelském akcelerátoru xPORT VŠE.
Vyplácí se sdílet zdroje
Nebudu vám lhát, v praxi to přímo takhle nefunguje. Nicméně u svých tří firem se v maximální možné míře snažíme využívat sharing zdrojů – jedna kancelář, společné technické vybavení a sdílení pracovních sil mezi firmami podle aktuálních úkolů. Díky tomu si můžeme dovolit např. techniku kvalitou srovnatelnou s mnohem většími firmami, a když říkám „můžeme“, myslím tím, že vlastně musíme.
Jako IT firma zkrátka potřebujeme věci jako vždy fungující servery s dostupnou technickou podporou, datová úložiště, síťové tiskárny, skenery, jasně vymezená uživatelská práva, spolehlivou Linuxovou distribuci pro Boot on LAN v případě, že selže Windows atd. V přepočtu na jednoho zaměstnance (popř. v poměru k obratu firmy) to stojí dost peněz – o poznání více než jedna OEM verze operačního systému a studentská licence na MS Office pro začínající experimentátory…
A nedělejte si iluze, že kvůli 10 lidem s vámi bude (nejen) Microsoft vyjednávat o multilicenci, musíte si koupit vše za plné ceny. A kdo vůbec bude vyjednávat? Čas, který zabijete administrativou, když si budete chtít zajistit určité výhody nebo vyjednat dotaci, vypracovat business plán apod., představuje u malé firmy větší porci investice než jinde.
V odborných příručkách se můžeme dočíst, že v malých firmách převládá operativní řízení nad strategickým – ano, ani u nás nezaujímá sepsání líbivé pětiletky nejvyšší prioritu. Důležitější však může být, pokud firmu založíte s přáteli, a posléze zjistíte, že nemáte fungující kontrolní mechanismy a potřebnou autoritu vedoucího k tomu, abyste udrželi v podniku stoprocentní pracovní nasazení. Mám štěstí, že v Netspotu se těmto potížím zatím úspěšně vyhýbáme.
Čtěte také: Proč jsme přestěhovali firmu z Brna do Prahy a proč je Praha jako nový svět
Malé firmy to mají těžší než střední
Problém seriózních malých firem zkrátka spočívá v tom, že potřebují de facto to samé, co firmy střední, ale přitom pro to musí vynaložit větší úsilí. Chcete např. školení pro zaměstnance? Lektor pro 5–10 lidí vyjde podstatně dráž než pro 30. Ještě více vás ale zabolí, když vám třeba 2 zaměstnanci onemocní – vyplácení nemocenské pocítíte více než střední firmy a to nemluvím o tom, že např. 2 z 10 pro vás znamená dočasnou ztrátu 20 % pracovních sil. Klienta už nebude zajímat, proč se projekt zpozdil.
Méně lidí ve firmě znamená více odpovědnosti na bedrech každého z nich. Povím vám rovnou, pokud nemáte rádi hlavu plnou starostí, ale přitom máte „skill“, které dnešní doba dokáže ocenit (jinými slovy: umíte programovat), zvažte, zda se místo založení firmy nestát programátorem na volné noze – freelancerem. Pokud překonáte prvotní obtíže se získáním fungujících pracovních kontaktů, pokud se vám podaří vybudovat si určité renomé, budete na tom více než dobře.
Ani my bychom se nebránili spolupráci se spolehlivým kontraktorem, těch není nikdy dost. Navíc pro uskupení freelancerů se mi jako způsob k ušetření zdrojů a upevnění pracovní morálky velice zamlouvá systém coworkingu, tzn. sdílení kancelářských prostor, včetně jejich vybavení a utváření jakési vzájemně se podporující komunity. A co vy, začali byste budovat vlastní firmu, nebo je podle vás lepší zůstat freelancerem?
ČLÁNKY DO MAILU