Blíží se termín podání přehledů pro sociálku. S tím samozřejmě souvisí jejich výpočet a vyúčtování doplatků, případně přeplatků pojistného. A ty mohou nepříjemně překvapit. Zejména při přechodu z OSVČ vedlejší na OSVČ hlavní v průběhu roku.
OSVČ vedlejší do limitu pojistné neplatí
Výhodou vykonávání samostatné činnosti vedlejší je, že pokud příjmy po odpočtu výdajů nepřesáhnou stanovenou rozhodnou částku, nemusí podnikatel platit sociální pojištění ani minimální zálohy pro další období. K výkonu vedlejší činnosti musí být samozřejmě důvod. Tím je zpravidla zaměstnání, studium, mateřská a rodičovská dovolená nebo starobní důchod.
Rozhodná částka pro OSVČ vedlejší byla v roce 2010 stanovena na 56 901 korun a v roce 2011 činí 59 374 korun. Samozřejmě se v případě, kdy je OSVČ vedlejší vykonávána pouze část roku, stanovuje na příslušné dvanáctiny.
Ovšem podnikatelé, kteří v průběhu roku změní činnost z vedlejší na hlavní, musí počítat s nepříjemným překvapením v podobě doplatku pojistného. Postup výpočtu vysvětlíme na příkladu podnikatelky na rodičovské dovolené, která si přivydělává prodejem kosmetiky. Zaregistrovala se na ČSSZ jako OSVČ vedlejší. Měsíční zisky z prodeje kosmetiky známým a příbuzným se pohybují v průměru 500 až 700 korun. Čtěte také: Nemocenské dávky 2011 a uplatnění jejich nároku
OSVČ vedlejší po celý rok
Nejprve si ukážeme, jak by vypadala situace bez změny na OSVČ hlavní. Celkové roční příjmy podnikatelky činily 20 000 Kč, výdaje s použitím šedesátiprocentního paušálu 12 000 Kč. Roční zisk 8000 Kč nepřesáhl rozhodnou částku pro OSVČ vedlejší za rok 2010. Podnikatelka sociální pojistné platit nemusí.
Změna z vedlejší činnosti na hlavní
Jiná situace by byla, kdyby podnikatelka v průběhu roku přestala pobírat rodičovský příspěvek a od července změnila činnost z vedlejší na hlavní. Dejme tomu si otevřela internetový obchod. Příjmy z prodeje kosmetiky za období od ledna do června činily 10 000 Kč. Příjmy z internetového obchodu dosáhly 200 000 Kč. Rozhodla se pro výdaje procentem z příjmů. Čtěte také: Čtěte návod: Slevy na dani v roce 2010 a jejich uplatnění
Protože sociálka nerozlišuje příjmy dosažené z hlavní nebo vedlejší činnosti, je nutné tyto nejprve sečíst. Celkové příjmy, tj. daňový základ činí 210 000 Kč. V přehledu o příjmech a výdajích pro ČSSZ je nutné uvést, že byla vykonávána v roce 2010 hlavní i vedlejší výdělečná činnost a přesný počet měsíců činnosti, tj. 6 měsíců hlavní + 6 měsíců vedlejší.
Daňový základ (příjmy po odpočtu výdajů) činí 84 000 Kč. Průměrný měsíční příjem je 7000 Kč (84 000/7000). Tato částka bohužel překročila jednu dvanáctinu stanovené rozhodné částky pro OSVČ vedlejší (56 901/12). Proto musí být odvedeno pojistné i z vedlejší výdělečné činnosti podle skutečných příjmů, minimálně však z vyměřovacího základu pro OSVČ vedlejší. Čtěte také: Nezdanitelné částky v daňovém přiznání
Výpočet:
- Řádek 25 = daňový základ rozdělíme na 6 měsíců OSVČ hlavní a 6 měsíců OSVČ vedlejší (6×7000 = 42 000)
- Řádek 26 = vypočtený daňový základ pro obě činnosti (42 000×0,5)
- Řádek 27 = dílčí vyměřovací základ – OSVČ hlavní 35 568 (6× minimální základ 5928) a OSVČ vedlejší 14 226 Kč (6× minimální základ pro OSVČ vedlejší 2371)
- Řádek 28 = tento řádek je nejdůležitější, zjednodušeně se jedná vždy o vyšší položku z obou činností z řádků 26 a 27. V našem případě je to u OSVČ hlavní částka 35 568 Kč a u OSVČ vedlejší 21 000 Kč. Jejich součet je minimálním vyměřovacím základem (35568 + 21 000 = 56568)
- Z tohoto základu (neurčí-li si OSVČ řádkem 29 dobrovolně vyměřovací základ vyšší) se počítá pojistné. Sazba pojistného je 29,2 %.
- Řádek 33 = 56 568×0,292 = 16 518 Kč.
Náhled z tabulky: Daňovápřiznání.cz
Po odpočtu uhrazených minimálních záloh doplatí podnikatelka celých 6 132 Kč. Prakticky se jedná o doplatek za období, kdy byla vykonávána činnost vedlejší, přestože její skutečné zisky z prodeje kosmetiky činily v uvedeném období ca 5000 Kč.
OSVČ hlavní se zahájením činnosti v červenci
Pokud by podnikatelka zahájila podnikatelskou činnost až v měsíci červenci (bez předchozí vedlejší výdělečné činnosti), doplatila by na sociálním pojistném pouhých 1878 Kč. Čtěte také: Uvažujete o přechodu na paušální výdaje? Poradíme vám
Jak je vidět, přechod z činnosti vedlejší na hlavní se v průběhu roku nevyplácí. To by si měly OSVČ uvědomit. V opačném případě musí počítat s nemalým doplatkem pojistného. Rozhodná částka pro OSVČ vedlejší je výhodná. Bohužel se ale při přechodu z vedlejší činnosti na hlavní výše příslušné dvanáctiny nestanoví dle skutečných příjmů z činnosti vedlejší, ale z celkových ročních příjmů.
Z ČSSZ nám sdělili, že o tom, zda OSVČ za dobu výkonu vedlejší činnost bude účastna důchodového pojištění či nikoliv, rozhoduje výše daňového základu. Podle § 6 odst. 2 zákona o pojistném na sociální zabezpečení, je u OSVČ rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění a na státní politiku zaměstnanosti, kalendářní rok, za který se toto pojistné a příspěvek platí,
uvádí Alena Fraňková, odborná tisková pracovnice. Dodává, že namístě je zvážit další možnosti řešení tohoto problému. A to například využít spolupracující osobu a část příjmů (zisku) na tuto spolupracující osobu jednoduše rozepsat. Čtěte více: Se spolupracující osobou k nižšímu pojistnému. Nevěříte?
ČLÁNKY DO MAILU