Novela zákoníku práce obsahuje i přechodná ustanovení, kterými se musí zaměstnavatelé řídit. Musí je také správně pochopit. Ke každému ze čtyř důležitých přechodných opatření jsme připravili krátké vysvětlení. Změny zákoníku práce jsou (až na výjimky) účinné k 1. říjnu 2023.
Co se dozvíte v článku
Informace o obsahu pracovního poměru
První přechodné ustanovení: Neuplynula-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona lhůta pro poskytnutí informace o obsahu pracovního poměru podle § 37 odst. 1 zákoníku práce, poskytne zaměstnavatel zaměstnanci informaci do konce této lhůty v rozsahu podle § 37 odst. 1 zákoníku práce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Výjimka podle § 37 odst. 4 zákoníku práce ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona platí i v tomto případě.
Zaměstnavatel nově ve lhůtě nejdéle 7 dnů od vzniku pracovního poměru (vznik pracovního poměru = den uvedený v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce) zaměstnance písemně informuje o obsahu pracovního poměru (nový rozšířený okruh o informaci dle § 37 odst. 1 zákoníku práce). To platí pro pracovní poměry se vznikem od 1. října 2023. Avšak jestliže došlo ke vzniku pracovního poměru do data účinnosti novely, tj. do 30. září 2023 a zaměstnanci se dosud nedostalo informací o obsahu pracovního poměru, postupuje se podle tohoto přechodného ustanovení. Zaměstnavatel informuje sice v původní jednoměsíční lhůtě od vzniku pracovního poměru, avšak po 1. říjnu 2023 musí být zaměstnanec písemně (což je i elektronicky) informován o již rozšířeném okruhu informací.
Informace na žádost zaměstnance
Druhé přechodné ustanovení: Byla-li informace podle § 37 odst. 1 nebo § 37 odst. 2 zákoníku práce ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti poskytnuta zaměstnanci přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, poskytne zaměstnavatel zaměstnanci na jeho písemnou žádost ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení žádosti informaci v rozsahu § 37 odst. 1 nebo § 37a odst. 1 a 2 zákoníku práce ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Zaměstnavateli tato povinnost nevznikne, pokud se uplatní výjimka podle § 37a odst. 4 zákona ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nebo pokud vyslání zaměstnance skončilo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Toto ustanovení znamená, že pokud již zaměstnanec obdržel před nabytím účinnosti novely zákona, tj. před 1. říjnem 2023, informace o obsahu pracovního poměru, zaměstnavatel mu nemusí nový (rozšířený) okruh informací poskytnout. Jen kdyby o to zaměstnanec sám písemně požádal. V takovém případě musí být zaměstnanci tento rozšířený okruh informací poskytnut ve lhůtě do 7 dnů ode dne doručení žádosti. Platí to jak pro informace o obsahu pracovního poměru, tak pro informace poskytované zaměstnancům vyslaným k výkonu práce na území jiného státu (pokud vyslání přesahuje dobu 4 týdnů po sobě jdoucích). Jestliže byl zaměstnanec informován elektronicky nebo vyslání k 1. říjnu 2023 skončilo, zaměstnavatel logicky žádnou povinnost nemá.
Informace o obsahu dohody konané mimo pracovní poměr
Třetí přechodné ustanovení: Zaměstnanci pracujícímu na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, který přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zahájil výkon práce nebo byl vyslán k výkonu práce na území jiného státu, poskytne zaměstnavatel na jeho písemnou žádost ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení žádosti informaci v rozsahu § 77a odst. 1 nebo § 77b odst. 1 a 2 zákoníku práce. Zaměstnavateli tato povinnost nevznikne, pokud se uplatní výjimka podle § 77b odst. 4 zákoníku práce nebo pokud vyslání zaměstnance skončilo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Obdobnou povinnost, jakou je informace o obsahu pracovního poměru, má nově zaměstnavatel i v případě dohod konaných mimo pracovní poměr. To platí i při vyslání k práci na území jiného státu, které přesahuje dobu 4 týdnů po sobě jdoucích. Z toho důvodu byly do zákona vsunuty dva nové paragrafy, a to 77a a 77b zákoníku práce. Rozhodným datem je zde zahájení výkonu práce (nikoli vznik dohody). Pokud zaměstnanec zahájil výkon práce (eventuálně byl vyslán k práci do zahraničí) před 1. říjnem 2023, obdrží informaci ve lhůtě 7 dnů až po podání písemné žádosti zaměstnavateli. Obecně se totiž tato povinnost týká až dohodářů, kteří zahájí výkon práce nebo budou vysláni do zahraničí až od 1. října 2023.
Formuláře vzorů informační povinnosti
Ministerstvo práce a sociálních věcí pro zaměstnavatele připravilo vzory, kterými lze tuto informační povinnosti splnit. Jak upozorňuje resort práce a sociálních věcí, jedná se pouze o doporučení, které není pro zaměstnavatele závazné.
Vzory pro splnění informační povinnosti
- Informace o obsahu pracovního poměru – vzor mzda
- Informace o obsahu pracovního poměru – vzor plat
- Informace o obsahu právního vztahu založeného DPP a DPČ
Poznámka: Jestliže se vám vzory nezobrazují v čitelné podobě, zkuste je otevřít v jiném prohlížeči.
Dohoda o práci na dálku
Čtvrté přechodné ustanovení: Nebyla-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se zaměstnancem, který nepracuje na pracovišti zaměstnavatele podle § 317 odst. 1 zákoníku práce, uzavřena písemná dohoda o podmínkách výkonu této práce, uzavře zaměstnavatel se zaměstnancem písemnou dohodu o výkonu práce na dálku podle § 317 odst. 1 zákoníku práce ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a to ve lhůtě 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Dohoda o práci na dálku musí být nově (s výjimkou krizových opatření) uzavřena písemně. Jestliže zaměstnanec k 1. říjnu 2023 pracuje na dálku a dosud nebyla sjednána písemná dohoda o práci na dálku, musí být uzavřena do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti, tj. nejpozději do konce měsíce října 2023.
ČLÁNKY DO MAILU