Přečtěte si, jak se vypořádat v daňovém přiznání se zahraničními příjmy

Pokud jste měli část roku příjmy ze zahraničí, musíte zpravidla podat daňové přiznání. Jakým způsobem zahraniční příjmy započítáte, záleží na tom, zda má Česko s danou zemí uzavřenou smlouvu o zamezení dvojímu zdanění. Následně pak postupujete dle smlouvy a příjmy buď vyjmete ze zdanění, anebo využijete zápočtu. Připravili jsme přehled a příklady, jak správně máte zahraniční příjmy uplatnit.

Čtěte také: Jak je to s daněmi, pokud máte příjem ze zahraničí? Radíme v poradně

Kdy (ne)musíte přiznání řešit

Autor: www.isifa.com

Radíme, jak si poradit s příjmy ze zahraničí.

Až na výjimky platí, že daňový rezident České republiky přiznává v ČR své příjmy z celého světa. Jestliže má příjmy ze zahraničí, přiznává i ty. V daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob se neuvádí jen příjmy osvobozené, které ale patří spíše mezi výjimky. Je třeba rozlišit, kdo je rezidentem v ČR a kdo nikoliv. U českého rezidenta podléhají zdanění v ČR jeho celosvětové příjmy. U nerezidenta podléhají zdanění v ČR jen příjmy ze zdrojů v ČR. Každá osoba je rezidentem v jednom státě a určí se to podle toho, zjednodušeně řečeno, kde se nejdéle zdržuje, uvedla serveru Podnikatel.cz Blanka Štarmanová, daňová poradkyně společnosti TaxVision.

Zda poplatník musí podat přiznání, záleží na výši jeho příjmů a také na tom, zda byly jeho zahraniční příjmy jedinými příjmy. § 38g zákona o daních z příjmů uvádí, že poplatník nepodává přiznání, jestliže nedosáhl ani příjmu ve výši 15 000 za rok nebo vykonával závislou činnost u jednoho zaměstnavatele. Zahraniční příjmy pak řeší § 38g v odst. 2: Rovněž není povinen podat daňové přiznání poplatník, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, které jsou podle § 38f vyjmuty ze zdanění.

Zákon dále uvádí, že pokud má poplatník příjmy ze závislé činnosti vykonávané v zemi, s níž ČR uzavřela smlouvu o zamezení dvojímu zdanění (drtivá většina států), potom se tyto příjmy (za splnění dále uvedených podmínek) vyjímají ze zdanění. To znamená, že příjem se sice uvede v daňovém přiznání, ale následně se odečte, a tak de facto není v ČR daněn. Má-li ovšem poplatník pouze tyto příjmy (tj. příjmy ze závislé činnosti vykonávané ze zahraničí vyňaté ze zdanění v ČR), nemusí podávat daňové přiznání vůbec, doplnila serveru Podnikatel.cz Jana Vítková, daňová poradkyně společnosti MIVO.

Čtěte také: Ne ze všech zahraničních příjmů se v tuzemsku platí daň

Vynětí ze zdanění příjmů ze závislé činnosti plynoucích od zahraničních zaměstnavatelů je dále podmíněno tímto:

• příjem plyne českému daňovému rezidentovi,
• zaměstnavatel je rezidentem jiného státu nebo je to český subjekt, který má v zahraničí stálou provozovnou a náklady na závislou činnost jdou k tíži provozovny,
• příjmy byly ve státě zdroje zdaněny.

Příklad 

Český daňový rezident má za rok 2013 pouze příjmy ze závislé činnosti vykonávané po čtvrt roku na Slovensku, příjmy byly vypláceny slovenským zaměstnavatelem a samozřejmě z nich byla odvedena záloha na daň. Poplatník tyto příjmy v ČR nezdaňuje, nemusí podávat v ČR daňové přiznání za rok 2013.

Ve řadě případů ale platí, že poplatník kvůli zahraničním příjmům přiznání podat musí. Vždy, pokud má Česko s danou zemí uzavřenou smlouvu o zamezení dvojímu zdanění, se primárně bere v potaz tato smlouva. Smlouvy o zamezení dvojímu zdanění totiž mají přednost před tuzemským právem. S většinou států, ze kterých plynou českým rezidentům nejčastěji příjmy, má Česko smlouvy o zamezení dvojího zdanění uzavřené. Smlouvy mají jednotnou strukturu dle vzorové smlouvy OECD. Přehled platných smluv naleznete na stránkách ministerstva financí.

Příklad

Příjem ve formě dividendy vyplacený rakouskou finanční institucí dle smlouvy o zamezení dvojímu zdanění uzavřené s Rakouskem může být zdaněn maximálně 10 %. Rakouská finanční instituce ovšem českému poplatníkovi srazila 25% daň, metoda zamezení dvojímu zdanění daná smlouvou je pro tento typ příjmu zápočet daně prostý. To znamená, že český poplatník přizná i zahraniční příjem, ale v zahraničí zaplacenou daň odečte od celkové „české“ daně z příjmů. V našem příkladu ovšem musíme respektovat znění smlouvy: daň sražená nad smlouvou daný strop (10 %) nemůže být uplatněna, nelze ji odečíst od celkové daně přiznávané v ČR. 

Jakým způsobem se zahraniční příjmy uplatňují

Jestliže přiznání podáváte, existuje několik metod, jak zahraniční příjmy zdanit. Použití konkrétní metody se vždy odvíjí od smlouvy o zamezení dvojího zdanění s daným státem. Jedná se o tyto metody:

• úplný zápočet,
• prostý zápočet,
• úplné vynětí,
• vynětí s výhradou progrese.

Úplný zápočet

Při metodě úplného zápočtu si poplatník sníží svoji daňovou povinnost o celkovou daň zaplacenou v zahraničí. Tato metoda se použije například při příjmech z Nizozemí.

Prostý zápočet

Také u metody prostého zápočtu se daňová povinnost snižuje o daň z příjmů zaplacenou v zahraničí. Výše odpočtu je však limitována. Nejvýše lze daň snížit o částku české daně z příjmů, která by připadla na příjmy ze zdrojů v zahraničí. Maximální výše daně, kterou může poplatník odečíst, se vypočítá jako součin celosvětové daňové povinnosti poplatníka a čísla, které vyjde podělením příjmů ze zdrojů v zahraničí se základem daně. Jedná se ale o základ daně, který neobsahuje odčitatelné položky a nezdanitelné části základu daně. Metodu prostého započtu musíte uplatnit v případě příjmů z USA a lze ji třeba využít i u příjmů ze Slovenska nebo Francie

Úplné vynětí

Zatímco u zápočtu se daň zaplacená v zahraničí odčítá od daně, u metody úplného vynětí se zahraniční příjmy vůbec nepočítají do základu daně. Fakticky se tak v Česku už nedaní. Metoda úplného vynětí se používá například při příjmech z Brazílie

Vynětí s výhradou progrese

Také u vynětí s výhradou progrese se zahraniční příjmy vyjmou, avšak zbylé příjmy se zdaňují sazbou daně zjištěnou ze základu daně nesníženého o vyjmuté příjmy. Nejprve se tak, ještě před uplatněním nezdanitelných částí a odpočitatelných položek, vyjmou příjmy ze zahraničí. Poté se spočte daň ze zbylých příjmů, uplatní se však sazba zjištěná ze základu daně nesníženého o vyjmuté příjmy. Aplikace této metody má smysl jen v případě progresivní sazby daně, u rovné daně má totiž stejný dopad jako metoda úplného vynětí.

Čtěte více na Měšec.cz: Jak zdaňovat příjmy ze zahraničí?

Jak vyplnit přiznání


V přiznání se zahraniční příjmy v prvním kroku píšou do stejných řádků jako příjmy plynoucí z tuzemska, a to dle druhu příjmu. Například příjmy (suma hrubých mezd) ze závislé činnosti vykonávané v zahraničí jsou přepočítány na Kč (dle pokynu vydávaného každoročně Generálním finančním ředitelství) a uvedeny do řádku 31 stejně jako příjmy od českých zaměstnavatelů. K vynětí příjmů ze závislé činnosti v zahraničí pak dochází na řádku 36a. Obdobně příjmy z pronájmu ze zahraničí uvedeme do Přílohy č. 2, příjmy z podnikání do Přílohy č. 1 apod. Postup se nijak neliší od českých příjmů, až na přepočet na Kč, který musíme nejdříve provést, vysvětlila Jana Vítková, daňová poradkyně společnosti MIVO.

Klíčovou přílohu pro příjmy ze zahraničí, pokud se uplatňuje metodou zápočtu, tvoří Příloha č. 3. Daň po zápočtu se potom přenáší z této přílohy do ř. 58 na straně 2 přiznání. Příloha č. 3 se vyplňuje pro každý stát, ze kterého plynou příjmy, zvlášť. Proto existuje i formulář „Samostatný list k Příloze č. 3“. Daň zaplacená v zahraničí se prokazuje potvrzením zahraničního správce daně. Seznam těchto potvrzení je další přílohou daňového přiznání, kterou zákon vyžaduje (§ 38f odst. 10). Z praxe lze ovšem říci, že ne vždy finanční úřady vyžadují potvrzení zahraničního správce daně o sražené dani. Například při sražené dani z úrokového nebo dividendového příjmu stačí potvrzení instituce, která příjem vyplácela, na toto potvrzení se dopíše český překlad k jednotlivým položkám, doplnila Jana Vítková.

V případě příjmů ze závislé činnosti se přikládá potvrzení o příjmech, pojistném a zálohách, má-li je poplatník k dispozici (například potvrzení vydávané slovenskými zaměstnavateli mají obdobnou strukturu jako potvrzení vydávané českými zaměstnavateli).

Nemáte ještě potvrzení o zahraničních příjmech? Požádejte o odklad

Pokud má poplatník příjmy ze zahraničí, může požádat finanční úřad o prodloužení lhůty až do 31. října následujícího roku. Správce daně nemusí ze zákona žádosti vyhovět, ale obvykle jsou podle odborníků finanční úřady v této věci vstřícné. Je samozřejmě vhodné uvést, o jaké příjmy se jedná, kdy poplatník očekává doručení podkladů/potvrzení ze zahraničí (od zahraničního zaměstnavatele či správce daně atd.). Tato žádost je zpoplatněna. Je ji nutno opatřit kolkem v hodnotě 300 Kč, uzavřela Jana Vítková ze společnosti MIVO.