Přestože došlo v průběhu roku 2023 ke změnám v oblasti důchodového pojištění, na jejichž základě je třeba odchod do předčasného důchodu řádně zvážit, řada zaměstnanců do předčasného důchodu odešla. Ať již s výplatou nebo bez ní. A to je informace, která je pro jejich případné zaměstnavatele velmi důležitá.
Co se dozvíte v článku
Přiznání předčasného důchodu a přiznání jeho výplaty
Přiznání důchodu a přiznání výplaty důchodu nejsou totožné pojmy. Přiznání předčasného důchodu k určitému datu bez jeho výplaty bylo v poslední době pro důchodce zpravidla výhodnější. Přiznáním důchodu došlo k „zafixování“ podmínek platných k jeho dni přiznání, aniž by došlo k jeho výplatě. Taková situace nastala především v loňském roce, kdy bylo díky valorizacím velmi výhodné o důchod požádat před dosažením důchodového věku. Řada zaměstnanců tak učinila, důchod si nenechala vyplácet a nadále pracovala. Tímto postupem navíc nedošlo ke krácení starobního důchodu za předčasnost.
Pokračováním v práci lze navíc získat další dobu pojištění (je vždy potřeba odpracovat celý rok). Teprve k datu přiznání výplaty důchodu se následně stanoví doba důchodového pojištění i míra krácení pro předčasnou výplatu. Postupuje se v souladu s ustanovením § 36 zákona odst. 2 o důchodovém pojištění.
Výše popsaným způsobem postupovali žadatelé v průběhu roku 2022, stačilo tak učinit jeho poslední den. Také v roce 2023 nejeden zaměstnanec s ohledem na připravované změny v důchodech o takzvanou důchodovou zamítačku požádal. O předčasný důchod lze žádat bez konkrétního data přiznání jeho výplaty (po ukončení výdělečné činnosti nebo dosažení řádného důchodového věku se o přiznání výplaty důchodu požádá) nebo s uvedením konkrétního data, kdy má být důchod přiznán (zde do čtyř měsíců ode dne sepsání žádosti o důchod).
Upravené znění ustanovení § 36 zákona o důchodovém pojištění od 1. října 2023:
(1) Výše procentní výměry starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 31, se stanoví podle § 34 odst. 1 s tím, že tato výše se snižuje za každých i započatých 90 kalendářních dnů z doby ode dne, od kterého se přiznává starobní důchod, do dosažení důchodového věku o 1,5 % výpočtového základu; výše procentní výměry po tomto snížení však nesmí být nižší, než je částka uvedená v § 33 odst. 2 větě třetí.
(2) Výše procentní výměry starobního důchodu stanovená podle odstavce 1 se pojištěnci, který po vzniku nároku na tento důchod do dosažení důchodového věku vykonával výdělečnou činnost a nepobíral přitom starobní důchod ani invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, přepočte po skončení této výdělečné činnosti na žádost tak, že se doba této výdělečné činnosti po dni, od kterého byl přiznán starobní důchod, přičte k době pojištění získaného vzniku nároku na tento důchod a současně se o tuto dobu zkrátí doba, za kterou se snižovala výše procentní výměry starobního důchodu podle odstavce 1. Pro zvýšení procentní výměry za dobu výdělečné činnosti vykonávané po dosažení důchodového věku platí ustanovení § 34 odst. 2 až 4 obdobně.
Je zaměstnanec s odloženou výplatou důchodu státním pojištěncem?
Státním pojištěncem se důchodce stává i v případě, že je přiznán předčasný důchod bez výplaty (podle § 7 odst. 1 písm. b) zákona o veřejném zdravotním pojištění). Píše se zde, že stát je plátcem pojistného prostřednictvím státního rozpočtu za poživatele důchodů z důchodového pojištění, kterým byl přiznán důchod před 1. lednem 1993 podle předpisů České a Slovenské Federativní Republiky a po 31. prosinci 1992 podle předpisů České republiky. Za poživatele důchodu se pro účely tohoto zákona považuje osoba podle předchozí věty i v měsících, kdy jí podle předpisů o důchodovém pojištění výplata důchodu nenáleží; …
V průběhu roku 2023 sice přetrvávaly potíže s pozdním přiznáním předčasného důchodu po podání žádosti (vzhledem k jejich množství k 31. 12. 2022) a nebylo jasné, jak postupovat. V současné době se již situace stabilizovala a zaměstnavatelé předčasné důchodce s přiznaným důchodem bez výplaty standardně hlásí zdravotní pojišťovně k datu jeho přiznání. Státním pojištěncem se na základě výše uvedeného důchodce stává i v případě, že je přiznán předčasný důchod bez výplaty (podle § 7 odst. 1 písm. b) zákona o veřejném zdravotním pojištění).
Znamená to, že pracujícího důchodce zaměstnavatel hlásí zdravotní pojišťovně při vzniku zaměstnání nebo v jeho průběhu při přiznání důchodu kódem “D“ a odvádí zdravotní pojištění ze skutečného výdělku bez případného doplatku do minimálního vyměřovacího základu.
Má předčasný důchodce bez výplaty nárok na omezené nemocenské dávky?
Jestliže pracujícímu předčasnému důchodci bez výplaty důchodu vznikne účast na nemocenském pojištění, bude mít rovněž nárok na případné nemocenské dávky. Otázkou je, zda se zde využije omezení pro důchodce, tj. jejich výplata bude maximálně 70 dnů. Jak pro server Podnikatel.cz vysvětlila za Českou správu sociálního zabezpečení Tereza Koukolová, omezení výplaty nemocenského na maximálně 70 kalendářních dní v kalendářním roce se vztahuje na poživatele starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně (§ 28 odst. 1 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění).
Nemocenské se poživatelům takového důchodu vyplácí nejdéle do dne skončení zaměstnání, z něhož náleží. Poživatelem starobního důchodu je fyzická osoba, která má nárok na výplatu důchodu alespoň po dobu jednoho dne trvání pojištěné činnosti (zaměstnání) v době dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény. Pojištěnce, jimž byl starobní důchod přiznán, avšak na základě jejich žádosti jim nebude prozatím vyplácen, tedy nelze považovat za poživatele starobního důchodu (podmínka „má nárok na výplatu starobního důchodu“ zde není splněna) a tedy omezení výplaty nemocenského na 70 kalendářních dní, jak je výše uvedeno, se neuplatní,
dodala Tereza Koukolová.
Vede se předčasnému důchodci bez výplaty ELDP?
Zaměstnavatelé vedou evidenční list důchodového pojištění (ELDP) pro všechny výdělečně činné osoby, jimž vznikla účast na důchodovém pojištění, bez rozdílu, zda dovršily či nedovršily důchodový věk či zda jsou anebo nejsou poživateli starobního důchodu. Tedy i pro poživatele starobního důchodu, který je výdělečně činný a ještě nedovršil důchodový věk (tzv. poživatel předčasného starobního důchodu, jemuž výplata starobního důchodu po nástupu do zaměstnání nenáleží). Pracující důchodce si poté nechá důchod přiznaný bez výplaty přepočítat. A to k určitému datu, nejčastěji k datu dovršení důchodového věku, případně k datu skončení výdělečné činnosti.
VIDEO: O důchod je možné žádat i online
Zdroj: YouTube
Pokračování ve výdělečné činnosti po přiznání výplaty důchodu
Poživatel předčasného důchodu má nadále omezené možnosti přivýdělku. Pokud bude pokračovat ve výdělečné činnosti i po přiznání výplaty předčasného důchodu, nesmí mu tato činnost založit účast na nemocenském pojištění. V zaměstnání tedy připadá v úvahu dohoda o provedení práce do desetitisícového limitu či zaměstnání malého rozsahu. Právě v oblasti dohod musí být zaměstnanci i zaměstnavatelé velmi opatrní. A to v souvislosti s aktuálními změnami obsaženými v novele zákoníku práce, kdy zaměstnancům přísluší příplatky za práci a od roku 2024 také řádná dovolená. Dodržení limitu, který nezaloží účast na pojištění, bude třeba mnohem pečlivěji hlídat.
To platí jen do dosažení důchodového věku. Poté již výplata důchodu není ohrožena. Lze pobírat důchod a současně vykonávat výdělečnou činnost bez omezení.
