Jestliže se kdokoli rozhodne podnikat jako osoba samostatně výdělečně činná, jednou z případných povinností je i platit zálohy na sociální pojištění. Zatímco do konce roku 2008 si každý podnikatel mohl výši záloh určit za jistých okolností sám, od roku 2009 se vše změnilo. Od prvního ledna loňského roku již musí OSVČ platit zálohy v hodnotě, která jí vyšla v Přehledu pro Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ). Jestliže OSVČ teprve začíná podnikat, musí hradit zálohy v minimální výši, tj. 1731 korun měsíčně, a to i kdyby věděla, že z jejích příjmů bude muset platit pojistné několikráte větší.
Pokud OSVČ platí zálohy vyšší, než které má stanovené zákonem či Přehledem pro ČSSZ, přebývající část zálohy se převádí do dalších měsíců. Jenže zákon toto umožňuje pouze do konce června následujícího roku. Poté začne sociálka peníze posílat zpět. Největší problém však tvoří skutečnost, že přeplatek na zálohách nemůže ČSSZ použít na dorovnání sociálního pojištění. Jestliže si OSVČ platí zálohy vyšší, než má, může dojít k absurdní situaci, kdy podnikateli ČSSZ dluží peníze na přeplatcích, podnikatel musí sociálce doplatit sociální pojištění, avšak peníze z přeplatků na to ČSSZ převést nemůže. Peníze tak pošle podnikateli zpět a ten je obratem sociálce zase vrátí. Čtěte také: Změny v sociálním a zdravotním pojištění v roce 2010.
Vyměřovací základ si již nelze zvyšovat
Do konce roku 2008 měla OSVČ možnost, pokud podnikala i v roce předešlém, stanovit si výši svého měsíčního vyměřovacího základu. Zákon pouze určoval minimální vyměřovací základ, který musel podnikatel splnit. Pokud chtěla OSVČ platit více, klidně mohla. Měsíčním vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné pro placení záloh na pojistné byla částka, kterou si určí. Jestliže osoba samostatně výdělečně činná vykonávala samostatnou výdělečnou činnost v předcházejícím kalendářním roce, činila výše měsíčního vyměřovacího základu nejméně 35 % před rokem 2004, 40 % v roce 2004, 45 % v roce 2005 a 50 % od roku 200,
potvrdila serveru Podnikatel.cz Alena Franková, z tiskového oddělení ČSSZ.
Jenže s počátkem roku 2009 se změnila legislativy, která přesně vymezila výši vyměřovacího základu pro platbu záloh na sociální pojištění. Zákon o pojistném na sociálním zabezpečení nově stanovil, že vyměřovací základ činí přesně 50 % průměrného daňového základu dosaženého v předchozím kalendářním roce. Podnikatelé si tak již rok nemohou svůj vyměřovací základ sami zvýšit. OSVČ tedy nemůže na jeden měsíc uhradit vyšší částku zálohy než stanoví zákon. Toto je dáno také skutečností, že již měsíční vyměřovací základ pro zálohy na důchodové pojištění neovlivňuji výši dávky nemocenského pojištění,
vysvětluje Alena Franková.
Pokud se tedy někdo rozhodne podnikat jako OSVČ hlavní, musí v prvním roce svého podnikání platit pouze minimální výši záloh na sociální pojištění (v letošním roce 1731 korun), a to i kdyby vydělával měsíčně statisíce. Stejně tak OSVČ, která již podniká delší dobu, hradí zálohy ve výši, kterou dopočetla při podávání posledního Přehledu pro ČSSZ. Přestože tak například začínající OSVČ ví, že na sociálním pojištění zaplatí vzhledem k svým příjmům měsíčně 3000 Kč, zálohy může platit pouze v minimální výši. Následný nedoplatek pak musí zaplatit vždy jednorázově v souvislosti s podáním Přehledu. Další rok pak hradí zálohy v takové hodnotě, která odpovídá výpočtu v Přehledu pro ČSSZ. Čtěte více: OSVČ a pojistné na sociální zabezpečení 2009.
Příklad
Pan Novák začal podnikat v lednu roku 2010. Měsíčně mu zbývá po odečtení nákladů 30 000 Kč. Nemocenské pojištění si neplatí. Měl by tak hradit pojistné ve výši 4380 Kč. Vzhledem k tomu, že však podniká prvním rokem, může ČSSZ odvádět na zálohách pouze 1731 korun měsíčně. Nedoplatek pak bude muset doplatit sociálce naráz. Teprve v roce 2011 po vyplnění přehledu se mu zálohy zvýší. Pokud by pan Novák věděl, že v roce 2011 mu měsíčně zbude po odečtení nákladů 50 000 Kč, opět musí platit zálohy pouze ve výši, kterou uvedl v posledním přehledu příjmů.
Vyšší platba předplácí další měsíce
Podnikatel se samozřejmě může rozhodnout, posílat na ČSSZ měsíčně vyšší částku, než kterou mu vyměřuje zákon. V tom případě se mu však přebývající část zálohy přesouvá do dalšího měsíce. Jde tak o přeplatek, který sociálka nemůže vzít jako vyšší zálohu na daný měsíc. OSVČ se tak mohou kumulovat u ČSSZ prostředky, které vytvoří v podstatě předplatné záloh na sociální pojištění na další měsíce. Jenže předplatit si zálohy jde pouze do konce června následujícího roku po podání přehledu u déle podnikajících OSVČ, či do června roku, ve kterém začínající OSVČ podává svůj první přehled. Čtěte více: Vyplňujeme Přehled o příjmech a výdajích pro ČSSZ.
Jakmile by zaplacené prostředky podnikatelem překročily součet povinných záloh až do června následujícího roku, sociálka mu začne peníze posílat zpět. Právě toto se stalo jednomu podnikateli, který si nepřál být jmenován. V roce 2009 se prvně zaregistroval na ČSSZ. Předtím si však spočítal, že vzhledem ke svým příjmům by měl na pojistném zaplatit 4000 korun měsíčně. Tuto částku tak začal sociálce měsíčně posílat. Díky tomu, že byl účastníkem sociálního pojištění teprve prvním rokem, měl platit zálohy pouze v minimální výši 1720 korun.
Na to mě upozornila až v říjnu loňského roku pracovnice ČSSZ, když zjistila, že se mi tam kupí přeplatek již do nového roku. Protože jsem platit více než dvojnásobnou částku, již v listopadu jsem musel zrušit trvalý příkaz, jinak by reálně hrozilo, že by mi sociálka musela začít posílat peníze zpět,
uvedl našemu serveru podnikatel. Problém mu však nastal, když ho kontaktovala příslušná správa sociálního pojištění, která mu vypočetla dlužné na zálohách 1600 Kč a navíc ho upozornila, že mu naskakují penále.
Podnikatel proto ihned kontaktoval Českou správu sociálního zabezpečení, kde mu tamní pracovnice sdělila, že toto se nyní stává běžně, protože sociálka musí platby navíc přepisovat ručně, a že zřejmě došlo k chybě. Obratem jsem proto obdržel přehled nový. Pokud bych se však neozval, bezpochyby by mi za krátký čas přišlo upozornění, že něco dlužím,
dodává OSVČ. Čtěte také: Pět povinností OSVČ vůči správě sociálního zabezpečení.
Sociální a zdravotní pojištění chápete jako:
Absurdistán po Česku
Absurdní situace ovšem nastává, když podnikatel zaplatí na zálohách více, než by měl, a přijde čas zúčtování sociálního pojištění. Z přebývající části záloh totiž nelze uhradit nedoplatek na pojistném. Doplatek na pojistném se stanovuje ve výši rozdílu mezi výší sociálního pojištění a výší záloh na pojistné zaplacených za (nikoliv v) rozhodné období. Rozhodné období činí kalendářní rok. Nelze tedy použít platbu zálohy, která byla uhrazena do budoucna např. na leden 2010 pro doplatek roku 2009,
sdělila serveru Podnikatel.cz Alena Franková z ČSSZ.
Může se tak stát, že sociálka musí podnikateli vrátit přeplatky na pojistném a zároveň u něj eviduje nedoplatek na sociálním pojištění. Peníze však na to sama převést nemůže a proto musí prostředky zaslat zpátky podnikateli, který je pak obratem ČSSZ vrátí jako doplatek sociálního pojištění. Čtěte také: Jak na přeplatky u ČSSZ?
ČLÁNKY DO MAILU