Lidský mozek reaguje podobně na představu jako na skutečně aktuálně prožívanou událost. To je nepříjemné u strachu, ale v jiných situacích nadmíru přínosné.
Zpotit se z představy
Právě strach je však názorný příklad, jak tento mechanismus funguje. Člověk se často bojí svých myšlenkových konstrukcí, které spřádá o budoucí události, někdy i výrazně vzdálené v čase, a někdy dokonce i o té, ke které nakonec vůbec nedojde. Myšlenkové konstrukce jsou sice přitom pouhými domněnkami, ale už při představě se dostaví i fyzické projevy strachu – mělký dech, pocení, střevní potíže nebo třeba třas. I bezděčná vizualizace, tedy opravdu nadmíru živá představa toho, jak obávaná situace proběhne, všechny nežádoucí projevy ještě zesílí. Kdo podlehne, vyslouží si obavy, trému a další ne zrovna oblíbené prožitky.
To je vizualizace, která většinou moc dobrou službu neudělá. Snad jen z výjimkou někoho, kdo si ověřil, že strach ho vyburcuje z letargie, motivuje, aktivizuje a přivede ho k cílenější, usilovnější a vědomější přípravě. S ohledem na obavy pak nic nepodcení. Ovšem zcela opačným a dobře možným výsledkem je větší či menší paralýza a především nižší výkony.
Předem prožít to, co je žádoucí
Protože lidský mozek příliš nerozlišuje mezi představou a realitou, je ovšem s vizualizací možné pracovat také pozitivně. Využít ji jako prostředek, jak jít s větší jistotou za svými vizemi a cíli. A to i v podnikání.
Čtěte více: Dobrá rada nad zlato? Čtěte, jak podnikat podle svého a z radilů se nezbláznit
Také se dá říci, že vizualizace zapojuje do podnikání a plánování celý psycho-fyzický aparát člověka. Vizualizace je totiž maximálně konkrétní představa dobrého výsledku. Je potřeba se do ní ponořit všemi smysly, myšlenkami, tělem, představit si co nejvíce detailů rozhodnutí, akce, situace nebo svého budoucího já, různé související činnosti. Vždyť, jak tvrdí Tony Buzan (Síla kreativní inteligence, Columbus 2002), váš mozek je asociační zázrak
.
Úhel pohledu: Vizualizace versus sen
Stojí za to si ještě připomenout, jak rozlišuje sen a vizualizaci Harilalji, indický učitel jógy z organizace Arsha Yoga v Kérale.
Sen je totiž podle něj obraz, který sice má člověk před očima, ale nijak se v něm osobně neangažuje.
Vizualizace je však praktická metoda, která pomáhá předem prožít různé možnosti, jež se nabízejí při řešení nějaké otázky či situace, a podporuje správná rozhodnutí. Vizualizace tedy přímo souvisí s konkrétním angažmá a s konkrétní akcí.
Do vizualizace je třeba zapojit emoce, sledovat, s jakými emocemi je svázaná, a pozměnit ji, pokud je na ní něco emočně rušivého, nebo něco zkrátka jakkoliv nesedí. Když se podaří vizualizaci skutečně prožít, přinese reálný prožitek a tak i možnost na vlastní kůži prověřit, co vlastně cíl všechno obnáší – způsobuje nadšení a radost, nebo spíš smutek a naštvání? Ve druhém případě by měl cíl zřejmě vypadat trochu jinak. Vizualizace je možnost představit si sama sebe v situaci splněného cíle, a tak testovat, zda jde opravdu o chtěný cíl a o cíl, který je ryze vlastní, nikoliv někoho jiného. A jak působí na okolí, kdo se ve vizualizaci objevuje, co tam dělá?
Čtěte také: Sen může motivovat i zdrtit. Naučte se snít tak, aby vám to v podnikání pomáhalo
Nejlepší je pustit se do vizualizace v klidu, když je na to dostatek času, a se zavřenýma očima. A to buď samostatně, nebo s pomocí někoho druhého, kdo případně může klást různé doplňující a rozvíjející otázky.
Vizualizace v podnikání: Kdy a k čemu?
K čemu je tedy vizualizace v podnikání dobrá? Existuje minimálně pět základních možností:
- představa o řešení
- rozhodování
- plánování
- motivace
- zapamatování
V první řadě je vizualizace možností, jak se důvěrně seznámit s celou škálou možných řešení. Samozřejmě existuje mnoho různých proměnných, které se v čase vyvíjejí, a také mnoho vnitřních i vnějších vlivů, které řešení nakonec ovlivní. Při vizualizaci se zkrátka vždy pracuje s tím, co si člověk umí v daný moment představit. A předpokládá se, jako i v jiných případech, schopnost flexibility. Při změně je však možné vizualizaci znovu opakovat a pomyslně aktualizovat.
Vizualizace následně pomáhá při rozhodování mezi více řešeními. A může se jednat o rozhodování v nejrůznějších oblastech podnikání – namátkou: lidé, marketing, výroba, způsoby vedení, strategická rozhodnutí atd.
Schopnost představit si výsledek s sebou nese také ujasnění si toho, co je potřeba pro dosažení výsledku přesně udělat. Skrze otázku „Jak jsi k cíli, který teď vidíš před sebou, došel / došla?“ se bude odvíjet konkrétní plán a seznam jasných kroků, které je pro realizaci toho, co se podařilo vizualizovat, potřeba podniknout. A mohou se odhalit i další okolnosti – například potřeba přizvat někoho ke spolupráci, rozšířit firemní prostory, pořídit nové vybavení, zlepšit organizaci vlastní práce, přehodnotit své priority atd. A to jsou jen rychlé nápady, těch věcí může být nepřeberně.
Čtěte více: 5 tipů, jak najít nejlepší řešení, když se potřebujete rozhodnout
Vizualizace může také pomoci s motivací. A podpořit tak rčení o tom, že vše, co si člověk dokáže představit, dokáže také realizovat – čímž ovšem není řečeno, že to od něj nebude v mnoha případech vyžadovat nadlidské úsilí. Vizualizaci doporučuje jako účinný motivátor také přebornice v paměťovém sportu, řečnice a koučka Christiane Stenger (Nenechte svůj mozek zahálet. Začněte jej využívat na maximum, Grada Publishing 2015). A v té souvislosti stojí za to připomenout, že je vizualizace také jedním z nástrojů, jak si zlepšit paměť a zvýšit svou schopnost zapamatování.
ČLÁNKY DO MAILU