Oproti loňsku se situace zjednodušila v tom, že nebyly po část roku odpuštěné zálohy a ani nedošlo k posunu termínů. Vrací se tak především „staré“ chyby typu chybně započítaných měsíců do trvání samostatné činnosti či počtu měsíců, kdy se OSVČ netýkal minimální vyměřovací základ.
Co se dozvíte v článku
Nepodání přehledu
Pořád se stává, že se OSVČ, které neměly za povinnost podat daňové přiznání, domnívají, že nemusí řešit ani přehledy. To je však mýlka. Přehled pro zdravotní pojišťovnu (a také ČSSZ) musí podat každý podnikatel, který alespoň po část kalendářního roku vykonával samostatnou výdělečnou činnost. I OSVČ s nulovými příjmy tak musí přehled odevzdat. Přehled se v takovém případě vyplní a odevzdá jako tzv. “nulový”, příjmy i výdaje se vyplní jako nulové.
Přehledy musí řešit i OSVČ, které až pro letošní rok vstoupily do paušálního režimu. Stejně tak musí přehledy podat i některé OSVČ, které byly v paušálním režimu už loni. Pro tyto OSVČ mají zdravotní pojišťovny speciální formuláře přehledů.
Nepodání přehledu v dané lhůtě
Dále by OSVČ měly pamatovat na to, že na rozdíl od předchozích dvou let platí opět původní lhůty pro podání přehledů a pro případné doplacení pojistného. Loni šlo přehled pro ČSSZ odevzdat do 30. června a do tohoto dne bylo nutné i sociální pojištění doplatit. Přehled pro zdravotní pojišťovnu pak šlo odevzdat až do 2. srpna 2021 (a případný doplatek pojistného uhradit do 8 dnů od podání přehledu).
Letos se však vše vrací k normálu. Oba přehledy je třeba podat nejpozději do jednoho měsíce od doby, kdy podnikatelé mají podat daňové přiznání. OSVČ bez daňového poradce, která podá přiznání v původním termínu do začátku dubna, musí přehledy odevzdat nejpozději první pracovní den v květnu, tedy v pondělí 2. května. Pokud ale OSVČ využije možnosti podat přiznání později elektronicky, prodlužuje se jí i lhůta pro podání přehledů o měsíc. Přehledy v takovém případě musí podnikatel podat do středy 1. června.
Pozdní doplacení pojistného
Co se týče doplatků pojistného, stále platí, že musí být uhrazeny do 8 dnů od reálného odevzdání přehledů. Jestliže podá OSVČ přehled v poslední možný den, tedy 2. května, musí pojistné zaplatit do 10. května. Pokud si ale pospíší a podá přehled například už 18. března, musí pojistné uhradit do 26. března.
Velké problémy dělaly loni při vyplňování odpuštěné zálohy za 6 měsíců roku 2020. V roce 2021 již k prominutí záloh nedošlo a tak mezi nejčastější chyby patří stejné přešlapy, jako byly před covidem.
Chybně vyplněný počet měsíců
Řada chyb se každý rok vyskytuje u počtu měsíců, kdy se OSVČ netýkal minimální vyměřovací základ. Zatímco do trvání samostatné výdělečné činnosti se počítá i měsíc, ve kterém OSVČ začala podnikat třeba tři dny před koncem měsíce, do měsíců, kdy se OSVČ netýkal minimální vyměřovací základ, se počítají jen měsíce, kdy některá z uvedených skutečností trvala celý kalendářní měsíc.
Konkrétně se jedná o tyto skutečnosti:
- plátcem pojistného byl i stát; osoby (např. nezaopatřené dítě, poživatel důchodu, příjemce rodičovského příspěvku atd.),
- v zaměstnání bylo odvedeno pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu platného pro zaměstnance,
- OSVČ pobírala nemocenské z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných (při odevzdání přehledu doloží OSVČ tuto skutečnost potvrzením OSSZ),
- OSVČ byla osobou s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu,
- OSVČ dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplnila další podmínky pro jeho přiznání,
- OSVČ celodenně osobně a řádně pečovala alespoň o jedno dítě do 7 let nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Za celodenní péči není považována péče u OSVČ, která umístila dítě předškolního věku do školského zařízení na dobu přesahující 4 hodiny denně nebo dítě školou povinné do školského zařízení na dobu přesahující vyučování nebo dítě umístila do zařízení s celotýdenním nebo celoročním provozem.
Další chybu dělají OSVČ u přehledu pro ČSSZ při rozdělování měsíců na hlavní a vedlejší, kdy za chybu je považován vyšší počet měsíců vedlejší činnosti, než eviduje OSSZ. Častou chybou je také nesprávně provedený odečet celých měsíců, po které OSVČ pobírala buď dávky peněžité pomoci v mateřství, nebo dávky za dočasnou pracovní neschopnost.
Nepřiloží doklady
S výše uvedenou chybou často souvisí to, že OSVČ zapomenou kromě vyplnění „Prohlášení pojištěnce“ doložit skutečnosti uvedené v tomto prohlášení, například doklad o nároku na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství nebo o svém případném souběžném zařazení mezi státem hrazené pojištěnce, například potvrzení o studiu.
Chybně uvedená nová výše zálohy
Problémy působí i stanovení nových záloh, a to hlavně u osob, za které je současně plátcem stát. Pletou se hlavně minimální a nulové zálohy. U zdravotního pojištění platí, že OSVČ, za které pojistné platí stát, nemusí v prvním roce podnikání hradit zálohu. V druhém roce ale již zálohu platit musí, a to na základě svých předchozích příjmů a výdajů. Oproti tomu OSVČ, které jsou zároveň zaměstnanci, se zálohy netýkají.
Chybný variabilní symbol
Variabilní symbolem u sociálního pojištění není rodné číslo jako u zdravotního pojištění, ale číslo, které OSVČ obdržela při její registraci.
Omylem se přihlásí k důchodovému pojištění
OSVČ, které vykonávaly SVČ jako vedlejší a jejich příjem nedosáhl takové částky (částky rozhodného příjmu pro daný rok), aby vznikla účast na důchodovém pojištění, se mohou k tomuto pojištění prostřednictvím přehledu dobrovolně přihlásit. Stává se ovšem, že se k tomuto pojištění OSVČ dobrovolně přihlásí v přehledu, přestože tak ve skutečnosti učinit nechtěla. Přihlášku ale nelze vzít zpět a OSVČ je stanoveno pojistné.
ČLÁNKY DO MAILU