Přehled pro sociálku je možné zaslat i datovou schránkou

Blíží se termíny pro podání přehledů o příjmech a výdajích. Server Podnikatel.cz se již věnoval návodu na interaktivní daňové přiznání, nyní přináší postup vyplnění Přehledu o příjmech a výdajích pro ČSSZ. Čtěte více: Na výdaje paušálem s interaktivním formulářem

Přehled pro sociálku je nutné vyplnit a odeslat nejpozději do 2. května 2011. Poplatníci s odkladem daňového přiznání zasílají do 1. srpna 2011. Pojistné se platí ve lhůtě do 8 dnů po podání přehledu, tj. nejpozději do 9. května 2011 (s odkladem do 9. srpna).

Jak přehled podat?

Tiskopis „Přehled o příjmech výdajích OSVČ za rok 2010“ je k dispozici ve dvou formátech:

Tiskopis ve formátu ZFO umožní vyplnění a výpočet pojistného v počítači a lze jej buď, po podepsání zaručeným elektronickým podpisem, zaslat elektronicky prostřednictvím Portálu veřejné správy, nebo je možné tiskopis použít i pro zaslání do datové schránky příslušné správy sociálního zabezpečení.

Jak potvrdila Alena Fraňková, odborná tisková pracovnice ČSSZ, v souladu s ustanovením § 18 zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, sociálka nevyžaduje elektronický podpis u podání z datové schránky. Znamená to, že jestliže je přehled zaslán z datové schránky fyzické osoby nebo z datové schránky podnikající fyzické osoby, kterou je OSVČ podávající přehled, jedná se o platné podání. Pokud je přehled zaslán z datové schránky daňového poradce nebo účetní, kteří zpracovávají OSVČ daňové přiznání, ve spisové dokumentaci však není plná moc opravňující je k podání přehledu o příjmech a výdajích za danou OSVČ, bude OSVČ vyzvána k podpisu takto zaslaného dokumentu, upřesnila Fraňková.

Vyplnění přehledu jednoduše a rychle

Pro vyplnění přehledu jsou důležité příjmy z podnikatelské činnosti, případně také příjmy ze zaměstnání. Ty se do přehledu sice zapisují, ale na výsledné pojistné nemají žádný vliv. Potíže občas činí správné přenesení daňového základu z přiznání do přehledu, tj. určení částky, ze které budeme při výpočtu vycházet. Jde jen o příjmy z podnikání podle § 7 zákona o daních z příjmů, případně upravené podle § 5 a § 23.

V tabulce č. 1 Přehledu o příjmech a výdajích vyplníme osobní identifikační údaje. Nezapomeneme na přidělený variabilní symbol. Jde o symbol, který používá ČSSZ při veškeré korespondenci s pojistníkem. Pokud ho neznáme, pohledáme například v inventuře pohledávek, kterou ČSSZ odesílala všem OSVČ v průběhu měsíce ledna a února. Čtěte také: Přechod z OSVČ vedlejší na hlavní v průběhu roku se nevyplácí

Pokračujeme tabulkou č. 2. Zde křížkem označíme příslušnou variantu. Velmi důležité je označení výkonu samostatné výdělečné činnosti, tj. zda byla v roce 2010 vykonávána pouze SVČ vedlejší, hlavní či kombinace obou. Pozor na údaj z kolonky č. 13. Nejedná se o použití paušálních výdajů, ale o daň stanovenou paušálem, tj. na základě předchozí žádosti finančnímu úřadu. Poplatník, který využívá výdaje procentem z příjmů, kolonku č. 13 nevyplňuje. Čtěte více: Kdy je výhodná daň stanovená paušální částkou?

Doložení/nedoložení vedlejší výdělečné činnosti

Přejdeme k tabulce č. 3, která je důležitá pro OSVČ, které vykonávají vedlejší výdělečnou činnost. Zde křížkem označíme měsíce, ve kterých byla vedlejší výdělečná činnost vykonávána, a označíme důvod pro výkon vedlejší činnosti. Ten je také v některých případech nutné doložit.

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví

PhDr. Dagmar Kučerová

mzdový poradce

Položit dotaz

A to tehdy, jestliže ČSSZ nemá skutečnosti o výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti ve své evidenci. Takový důvod se dokládá nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl přehled podán. Více o dokládání vedlejší výdělečné činnosti v článku: Vedlejší výdělečnou činnost už není nutné dokládat. 

Vyplňujeme tabulku č. 4

Údaje o daňovém základu a výpočet pojistného je nejdůležitější. Do kolonky č. 21 přeneseme daňový základ (řádek č. 37 z daňového přiznání). Uvedeme počet měsíců, ve kterých byla výdělečná činnost vykonávána jako hlavní nebo vedlejší. Další údaj slouží k zapsání počtu měsíců, ve kterých byla činnost vykonávána alespoň po část měsíce. Z předchozího řádku se odečtou měsíce, ve kterých měla OSVČ po celý kalendářní měsíc na výplatu nemocenské nebo mateřské dávky. Nemocensky nepojištěných OSVČ se tento údaj samozřejmě netýká, a to ani v případě, že byly po celý měsíc v pracovní neschopnosti. Čtěte také: Nemocný podnikatel nemusí platit zálohy na pojistné

Další postup si ukážeme na konkrétním příkladu OSVČ vedlejší z důvodu zaměstnání. Příjem ze zaměstnání činil 200 000 Kč, příjem z podnikání (volná živnost) 100 000 Kč. Podnikatel byl celý leden a únor nemocný a pobíral nemocenské z nemocenského pojištění OSVČ.

• Podnikatel uvede na řádek č. 22 počet měsíců činnosti vedlejší 12 a do následujícího řádku 10 (po odpočtu celých měsíců, kdy trval nárok na nemocenské dávky).
• Dále je důležitý daňový základ řádek č. 24. Počítáme z příjmů po odpočtu výdajů (ř. č. 37 daňového přiznání): (100 000 – 60 000)/10 měsíců činnosti = 4000 Kč.
• Řádek 25: nevyplňujeme, nebyla současně hlavní a vedlejší činnost
• Řádek 26: vypočtený vyměřovací základ z vedlejší činnosti = daňový základ x 0,5 (40 000×0,5)
• Řádek č. 27: dílčí vyměřovací základ, tj. počet měsíců činnosti x minimální vyměřovací základ pro OSVČ vedlejší 2371×10 měsíců = 23 710 Kč
• Řádek č. 28: příjem nedosáhl rozhodné částky pro OSVČ vedlejší v roce 2010 (56 901 Kč, v našem případě jen 10 dvanáctin, tj. 47 417 Kč), podnikatel nemusí být důchodově pojištěn. Na tento řádek se uvede 0
• Zbývá doplnit na řádek č. 30 a 31 příjem ze zaměstnání, tj. 200 000 Kč.

Zálohy placeny nebyly, podnikatel další údaje nevyplňuje. Nezapomene na druhé straně tiskopisu v tabulce 6 uvést, že se nadále jedná o výdělečnou činnost vedlejší a v řádcích č. 36 a 37 zapsat jako určený vyměřovací základ a zálohu do dalšího období částku 0. Čtěte také: Nemocenské dávky 2011 a uplatnění jejich nároku

Náhled formuláře: Danovapriznani.cz