Sestavili jsme přehled změn, které se teprve projednávají, ale které chce vládní koalice před volbami na podzim 2025 ještě stihnout schválit.
Změny koncesionářských poplatků
Na třetí čtení ve Sněmovně čeká novela zákona z dílny ministerstva kultury, která zvyšuje koncesionářské poplatky celkem o 25 Kč. Televizní poplatek má nově činit 150 Kč a rozhlasový 55 Kč měsíčně. Nově se má navíc zavést valorizační mechanismus, který bude poplatky zvyšovat podle výše inflace.
Dále navrhuje definovat rozhlasový a televizní přijímač jako zařízení technicky způsobilá k individuálně volitelné reprodukci rozhlasového, resp. televizního vysílání, bez ohledu na to, jakým způsobem je takové vysílání přijímáno. Za přijímač bude tedy považováno jakékoli zařízení, které přijímá vysílání šířené prostřednictvím zemských rádiových vysílacích zařízení využívajících rádiové kmitočty vyhrazené pro šíření a přenos vysílání (tj. prostřednictvím vysílačů), dále prostřednictvím družic nebo kabelových systémů a nově i prostřednictvím internetu. Povinnost platit koncesionářské poplatky tak bude vyplývat i z vlastnictví počítače, tabletu, mobilního telefonu nebo dalších zařízení, která jsou schopna přijímat vysílání. U domácností nicméně zůstane zachováno, že platí pouze jeden rozhlasový nebo jeden televizní poplatek, bez ohledu na to, kolik vlastní zařízení, která jsou schopna reprodukovat rozhlasové nebo televizní vysílání.
Změny se dále dotknou poplatků u podnikatelů. Nově budou platit poplatky dle počtu zaměstnanců a nikoli dle počtu zařízení jako doposud. Zároveň bude stanovena výjimka pro menší podnikatele. Podnikatelé s maximálně 24 zaměstnanci totiž budou od poplatků zcela osvobozeni.
Nový zákona o účetnictví
Mediálně nejvděčnější změnou jsou sice koncesionářské poplatky, mnohem větší dopad ale bude mít na podnikatele nový zákon o účetnictví. Ten však teprve čeká na projednání na vládě. Návrh zákona vychází z potřeb modernizace zejména v oblasti účetního výkaznictví. Důraz je proto kladen zejména na samotnou účetní závěrku, která dle zákona musí podávat věrný a poctivý obraz finanční situace účetní jednotky, ne tedy pouze na samotné vedení účetnictví.
Návrhem zákona by tak mělo dojít ke snížení administrativní náročnosti a zpřehlednění právní úpravy. V důsledku rychle se rozvíjejícího světa je zapotřebí také zajistit kompatibilitu s právem Evropské unie a koncepčními rámci. Dále zlepšit vypovídací hodnoty účetních výkazů pro jejich uživatele. V neposlední řadě se navrhovaná právní úprava zaměřuje na digitalizaci účetnictví.
Účetní závěrka, resp. účetní výkazy by měly poskytovat relevantní účetní informace, na základě kterých mohou uživatelé činit určitá rozhodnutí. Návrh zákona obsahuje tedy takové změny, které v důsledku jejich promítnutí zajistí spolehlivější podklady pro účetní výkaznictví.
Součástí nového zákona o účetnictví je i zvýšení limitů a další úprava parametrů pro povinný audit účetní závěrky. Podle Komory auditorů se tak až 10 tisíc firem, které nyní auditem musí projít, nově kontrole vyhne. Povinnost zajistit povinný audit se nově nebude vztahovat na účetní jednotky spadající do kategorie malých účetních jednotek. Povinnost auditu tak zůstane jen pro jednotky z kategorie velkých a středních účetních jednotek.
Novela zákoníku práce
Řadu změn má přinést tzv. flexinovela zákoníku práce, která zatím prošla prvním čtením ve Sněmovně a která si klade za cíl zvýšit flexibilitu pracovněprávních vztahů. Novela prodlužuje maximální zkušební dobu na 4 měsíce u řadových zaměstnanců a na 8 měsíců u vedoucích pracovníků a umožňuje najímat na určité brigády už 14leté. Nově má být také umožněno zaměstnancům, kteří jsou na rodičovské dovolené, aby vykonávali u téhož zaměstnavatele na dohodu stejný druh práce, který vykonávali před nástupem na tuto dovolenou.
Změny se dotknou rovněž pravidel pro podání výpovědi z pracovního poměru. Počátek běhu výpovědní doby bude nyní spojen již se dnem doručení výpovědi druhé straně. Zaměstnanec tak může být dříve uvolněn pro novou pracovní pozici a zaměstnavatel může na dané pracovní místo přijmout nového zaměstnance v kratším termínu.
Pozměňovací návrh z dílny ministerstva práce a sociálních věcí by měl navíc pozměnit výši podpory v nezaměstnanosti. Nově by měla v prvních dvou měsících činit 80 % z čistého příjmu v posledním ukončeném zaměstnání (nyní je 65 %). Další 2 měsíce by měla činit jako v současnosti 50 % a poslední měsíc klesnout ze stávajících 45 na 40 %.
U starších zaměstnanců má být pokles podpory mírnější a podporu budou moct čerpat stále 11 měsíců. Dávka se starším poprvé sníží po třech měsících, podruhé po dalších třech a zbytek budou moci čerpat pět měsíců.
Změní se i délka poskytování podpory podle věku uchazečů:
- do 55 let věku 5 měsíců (v současnosti do 50 let),
- nad 55 do 60 let věku 8 měsíců (v současnosti nad 50 do 55 let),
- nad 60 let 11 měsíců (v současnosti nad 55 let).
Změny v oblasti zdravotního pojištění OSVČ
Novela zákona o veřejném zdravotním pojištění prošla sice vládou, ale neproběhlo u ní ještě ani první čtení ve Sněmovně. Podle novely by zálohy na zdravotní pojištění nově nemusely platit, stejně jako je tomu u zaměstnanců, ani ty OSVČ, za které je plátcem stát, a další OSVČ, které nemají stanoven minimální vyměřovací základ.
Novela dále přináší novinku, která se týká osob, které celodenně osobně a řádně pečují alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Za tyto osoby platí pojistné stát, avšak pouze tehdy, pokud nemají příjmy ze zaměstnání či samostatné výdělečné činnosti. Jestliže tato osoba má, byť i velmi nízké, příjmy ze zaměstnání či podnikání, stát za ni pojistné přestává platit.
Nově má dojít ke zrušení podmínky neexistence příjmů ze zaměstnání nebo podnikání pro to, aby stát platil pojistné. Rodiče pečující o děti tak získají stejné postavení, jaké mají pojištěnci, za které stát platí pojistné z jiného titulu a kteří nejsou omezeni příjmem za zaměstnání nebo podnikání (důchodci, studenti, ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené apod.).
Změny v exekučních srážkách
Třetí čtení ve Sněmovně čeká novelu občanského zákoníku, která má nově mimo jiné umožnit postoupení pohledávek na výživné. To se promítne i do postupu ve srážkách ze mzdy na výživné, protože by se bez zřetele na pořadí srazily z druhé třetiny zbytku čisté mzdy nejprve pohledávky výživného, poté pohledávky na úhradu úplaty za postupované pohledávky výživného, poté pohledávky výživného, které byly postoupeny, poté pohledávky za náhradní výživné podle jiného zákona a teprve pak podle pořadí podle ostatní přednostní pohledávky.
Na začátku roku 2026 navíc nabydou účinnosti ustanovení novely insolvenčního zákona, která zavádí centrální evidenci srážek ze mzdy a jiných příjmů pro poskytování součinnosti plátců mzdy soudním exekutorům v exekuci. Evidence bude neveřejná a povede ji Exekutorská komora ČR. Evidovaní plátci zde budou zapisovat údaje stanovené zákonem. Tato evidence vyřeší problémy s neustálým poskytováním údajů v rámci součinnosti. Především v situaci, kdy jde o zaměstnance s několika exekucemi současně.
Registr ubytovacích zařízení
První čtení ve Sněmovně pak zatím bylo přerušeno u novely zákona o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu, která upravuje podmínky pro ubytovací služby. Ačkoli se nová pravidla mají týkat všech typů ubytování, jedním z hlavních cílů je dostat pod kontrolu Airbnb a spol.
Novela například předpokládá, že vznikne registr ubytovacích zařízení, ubytovacích jednotek krátkodobého ubytování a ubytovaných hostů (tzv. registr eTurista). Všichni ubytovatelé se budou nově muset zaregistrovat, přičemž následně získají registrační číslo, které bude muset být zveřejňováno u každé nabídky ubytování, i k plnění povinností stanovených zvláštními právními předpisy.
ČLÁNKY DO MAILU