V roce 2013 se opět zvýšila maximální sazba podpory v nezaměstnanosti a v rekvalifikaci. Rovněž se zrušila povinnost veřejné služby a to není vše, další novinky lze očekávat přibližně v polovině roku.
Nárok na podporu
Pro nárok na podporu v nezaměstnanosti musí být uchazeč v posledních dvou letech před podáním žádosti o podporu alespoň 12 měsíců důchodově pojištěn. Znamená to, že jeho zaměstnání nebo výdělečná činnost po tuto dobu založila povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění.
Jako zaměstnání zakládající účast na pojištění se považuje i tzv. náhradní doba. Například se jedná o péči o dítě do čtyř let věku, pobírání invalidního důchodu třetího stupně, péče o fyzickou osobu závislou na pomoc jiné osoby a další. Nárok na podporu v nezaměstnanosti naopak nikdy nemůže vzniknout poživateli starobního důchodu, byť by byl ze zaměstnání nebo z výdělečné činnosti důchodově pojištěn. Pobíráním starobního důchodu je totiž finančně zabezpečen z jiného systému.
Kdo nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti
Podporu nedostane uchazeč, jemuž byl v době šesti měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání ukončen pracovní poměr z důvodu porušení pracovních povinností zvlášť hrubým způsobem. Nárok na podporu nevznikne ani uchazeči, který (opět v šestiměsíční lhůtě před zařazením do evidence) sám opakovaně a bez vážných důvodů ukončil zaměstnání zprostředkované úřadem práce. Opakovaně znamená nejméně dvakrát. Vážné důvody, pro které je možné zaměstnání zprostředkované úřadem práce bez postihu ukončit, uvádí § 5 zákona o zaměstnanosti.
Výše podpory v nezaměstnanosti v roce 2013
Podpůrčí doba poskytování podpory je závislá na věku uchazeče. Podle § 43 zákona o zaměstnanosti činí:
- do 50 let věku 5 měsíců,
- nad 50 do 55 let věku 8 měsíců,
- nad 55 let věku 11 měsíců.
Výši pobírané podpory ukazuje následující tabulka:
První a druhý měsíc nezaměstnanosti | 65 % průměrného čistého výdělku |
---|---|
Třetí a čtvrtý měsíc nezaměstnanosti | 50 % průměrného čistého výdělku |
Pátý, případně až 11 měsíc nezaměstnanosti | 45 % průměrného čistého výdělku |
Při ukončení zaměstnání bez vážného důvodu ze strany zaměstnance nebo dohodou se zaměstnavatelem | 45 % průměrného čistého výdělku |
Podpora při rekvalifikaci | 60 průměrného čistého výdělku |
Výše podpory není neomezená
Stropem je 0,58násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o podporu v nezaměstnanosti. Pro rok 2013 činí maximální možná podpora v nezaměstnanosti 14 157 korun a při podpoře při rekvalifikaci 15 866 korun.
Pro uchazeče, kteří splnili podmínku předchozího zaměstnání započtením náhradní doby a tato doba se jim posuzuje jako poslední zaměstnání nebo nemohou bez svého zavinění doložit výši průměrného čistého výdělku, činí v roce 2013 podpora:
První dva měsíce | 3 662 Kč |
---|---|
Další dva měsíce | 2 929 Kč |
Po zbytek podpůrčí doby | 2 685 Kč |
Podpora v rekvalifikaci | 3 418 Kč |
U podnikatelů se výše podpory v nezaměstnanosti stanoví procentní sazbou z posledního vyměřovacího základu v rozhodném období přepočteného na jeden kalendářní měsíc uchazeče o zaměstnání, který naposledy před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání vykonával samostatnou výdělečnou činnost.
Podnikatel s minimálním vyměřovacím základem v roce 2012 (tj. 6285 Kč) bude mít první dva měsíce podporu cca 4080 Kč, další dva měsíce 3140 Kč a poté podpora klesne zhruba na 2820 Kč.
Vydělávat a současně pobírat podporu nelze
Ani v roce 2013 si nemohou uchazeči současně s pobíráním podpory přivydělat v tzv. nekolidujícím zaměstnání, tj. maximálně do poloviny minimální mzdy (4 tisíce korun měsíčně). Tuto možnost mají pouze uchazeči o zaměstnání bez nároku na podporu. Jedinou možností, jak si přivydělat a nepřijít o podporu, je dočasné přerušení jejího pobírání. V takovém případě je možné pracovat v nekolidujícím zaměstnání a zbylý nárok podpůrčí doby podpory dočerpat po jeho skončení.
Veřejná služba zdarma neměla dlouhého trvání
Od roku 2012 byla zavedena povinnost přijmutí takzvané veřejné služby, kterou úřady práce uchazečům nabízely, pokud pro ně neměly vhodnou práci. Uchazeč, který bez vážných důvodů odmítl nabídku vykonávat zdarma veřejnou službu v rozsahu nejvýše 20 hodin týdně, mohl být vyřazen z evidence. Ústavní soud ovšem koncem roku 2012 svým nálezem tuto povinnost zrušil.
Ministerstvo práce a sociálních věcí v současné době připravuje nový koncept veřejně prospěšných prací, kdy bude na rozdíl od veřejné služby uchazeč pracovat za peníze. Veřejně prospěšné práce v nové podobě by mohly být spuštěny koncem léta. Některá města se však s rozhodnutím Ústavního soudu vypořádala po svém. Například Karviná zavedla počátkem února dobrovolnou veřejnou službu. Jako odměnu za práci nabízí denně padesátikorunovou stravenku. Je to naprosto dobrovolné, oslovili jsme ty pracovníky, kteří se osvědčili už v minulosti a máme s nimi dobré zkušenosti,
uvedl vedoucí oddělení veřejných prací z karvinského magistrátu Pavel Cieslar.
Konec nekonečného hlášení úřadům?
Další úpravou by měl být systém DONEZ, na základě kterého se v současné době lidé vedení v evidenci mají ve stanovenou dobu hlásit na určené pobočce České pošty. Pokud uchazeč tuto povinnost poruší, může být vyškrtnut ze seznamu uchazečů o zaměstnání.
Systém, který měl zabránit práci na černo, má své trhliny. Uchazeči o zaměstnávání poukazují na skutečnost, že jim termíny návštěvy pošty často kolidují s pohovory s možnými novými zaměstnavateli. Čas návštěvy konkrétní pobočky České pošty je totiž uchazečům vygenerován systémem, aniž by se bral ohled na jejich potřeby. Potíže mají lidé z vesnic se špatným dopravním spojením, rodiče malých dětí, které vyzvedávají v přesně určený čas ze škol apod. Ministerstvo práce a sociálních věcí představilo svůj záměr, kdy už nyní by se měl projekt postupně tlumit a definitivně skončit v měsíci září 2013.