Přehledný průvodce daní pro bohaté

23. 1. 2013
Doba čtení: 2 minuty

Sdílet

Ilustrační obrázek Autor: http://www.sxc.hu
Ilustrační obrázek
Kdo bude platit solidární daň? V jaké výši? A kdy? To jsou nejčastější otázky lidí s vyššími příjmy. Přinášíme proto souhrn toho nejdůležitějšího.

Kolem takzvané daně pro bohaté se vytvořila řada mýtů. Především se nejedná o zavedení dalšího daňového pásma. Solidární zvýšení daně z příjmů fyzických osob je jedním z opatření, která jsou podle vlády nezbytná pro udržení schodku veřejných financí. Tato daň se zavádí § 16a zákona o daních z příjmů na období let 2013 až 2015 a týká se jak zaměstnanců, tak živnostníků, jejichž maximální vyměřovací základ u důchodového pojištění v tomto roce činí 1 242 432 korun. Zjednodušeně můžeme říci, že solidární daň budou odvádět poplatníci s příjmy 48krát přesahujícími průměrnou mzdu stanovenou vyhláškou Ministerstva práce a sociálních věcí podle zákona č. 324/2012 Sb. ve výši 25 884 korun. Propočty dojdeme k tomu, že solidární daň se týká těch, kteří mají měsíční příjem vyšší než 103 563 korun.

Daň pro bohaté by podle odhadů Ministerstva financí mělo platit zhruba 80 000 lidí. Jedná se však pouze o poplatníky příjmy podle § 6 (závislá činnost) a § 7 zákona o daních z příjmů (příjmy z podnikání).

Ilustrační obrázek
Autor: http://www.isifa.com

Solidární daň se platí z takzvaných nadlimitních příjmů. 

Jak si daň spočítat?

Poplatník sečte v příslušném zdaňovacím období úhrn zdanitelných příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků v hrubé výši (tedy hrubý příjem, nikoli superhrubou mzdu) a dílčí základ daně podle §7 zákona o daních z příjmu. Tento výsledek se pak porovnává s výše zmíněným 48násobkem průměrné mzdy.

V případě, že má poplatník ve zdaňovacím období příjmy pouze ze závislé činnosti a tyto příjmy 48násobek průměrné mzdy nepřesahují, solidární zvýšení daně se neuplatňuje, i když jeho dílčí základ daně podle §6 zákona o daních z příjmu by případně stanovený limit znásobené průměrné mzdy přesahoval. Dále se solidární daň netýká ani kapitálových příjmů nebo příjmů z pronájmů.

Lidé také mají nárok na uplatnění slev na dani. Především se jedná o slevu na manželku bez vlastních příjmů, daňové zvýhodnění na vyživované děti a samozřejmě se započítává i sleva na daňového poplatníka. I tady ale platí výjimka. A to pro osoby samostatně výdělečně činné, které daní využitím paušálu. Ty nemohou uplatňovat slevu na manželku s vlastními příjmy do 68 000 korun, ani daňové zvýhodnění na děti.

Kolik a kdy se platí?

Solidární daň činí 7 % a odvádí se pouze z nadlimitních příjmů. Tedy z částky, která přesahuje 1 242 432 korun.

Poplatníci, kterých se toto týká, budou muset v příštím roce podat daňové přiznání podle ustanovení § 38g odst. 4 zákona o daních z příjmu. Zaměstnancům bude záloha na solidární daň počítána a odváděna zaměstnavatelem z hrubé měsíční mzdy, která přesahuje jednu dvanáctinu stanoveného limitu, už v průběhu roku za daný měsíc. A to bez ohledu na výsledný roční příjem. Poplatník, kterému se jedna měsíční záloha za zdaňovací období o solidární zvýšení daně zvedne, nemůže zaměstnavatele žádat o roční zúčtování daně. Daňové přiznání si v příštím roce bude muset podat sám.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).