Ne všechny příjmy podléhají dani z příjmu fyzických osob. Může se například jednat o příjmy velmi nízké, tj. do stanoveného limitu 15 000 Kč podle § 38 g zákona o daních z příjmů nebo o příjmy osvobozené či zdaněné srážkovou daní. Neznamená to ovšem, že tím končí všechny povinnosti těchto osob. Podání přehledů pro příslušnou zdravotní pojišťovnu a Českou správu sociálního zabezpečení je nemine. Důležité je nepřehlédnout datum podání přehledu. V případě zdravotního pojištění se totiž jedná o 8. duben, nikoliv o 30. duben 2010. Čtěte více: Na přehled pro zdravotní pojišťovnu s interaktivním formulářem
Kterých nepodnikajících osob se týká podání přehledu pro zdravotní pojišťovnu?
Ustanovení § 24 zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění ukládá osobám samostatně výdělečně činným povinnost podat Přehled o příjmech a výdajích příslušné zdravotní pojišťovně do 8. dubna následujícího roku. A to i v případě, kdy nejsou povinny podle zvláštního právního předpisu podávat daňové přiznání. Znamená to tedy, že povinnost podat přehled mají vlastně všechny osoby (pojištěnci dané zdravotní pojišťovny), které jsou z hlediska zdravotního pojištění považovány za osoby samostatně výdělečně činné,
sdělila pro server Podnikatel. cz Hana Richterová, vedoucí oddělení výběru pojistného Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra ČR.
Dodává, že se jedná o osoby, které mají příjmy uvedené v § 7 odst. 1 a 2 zákona o daních z příjmů, a osoby s nimi spolupracující, na které jsou podle zákona o daních z příjmů rozdělovány příjmy dosažené výkonem spolupráce a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Jako OSVČ vystupuje vůči zdravotnímu pojištění také pojištěnec, který nemá živnostenský list a provádí činnost na základě jiného povolení. Čtěte více: Při změně zdravotní pojišťovny podává podnikatel přehledy dva
Z hlediska zdravotního pojištění není směrodatné, zda se jedná o příjmy zdaňované běžnou sazbou daně na základě podaného daňového přiznání, nebo jsou od daně z příjmů osvobozené. Podle Hany Richterové nakonec ani nezáleží na skutečnosti, zda je činnost vykonávána soustavně. Povinnost podání přehledu nejpozději do 8. dubna 2010 je možné uvést na následujících případech:
První okruh – nulové příjmy
Pojištěnec je evidován u své zdravotní pojišťovny jako OSVČ, ale v daném roce, za který se přehled podává, neměl žádné příjmy a nemá povinnost podat daňové přiznání. Jeho povinností je do 8. dubna podat tzv. nulový Přehled o příjmech a výdajích. Zdravotní pojišťovnu tedy nelze „odbýt“ prohlášením o nulových příjmech,
uvádí Richterová.
Druhý okruh – nízké příjmy
Pojištěnec je evidován u své zdravotní pojišťovny jako OSVČ. V daném roce, za který se Přehled podává, nemá povinnost podat daňové přiznání, protože jeho dosažené příjmy nesplňují stanovený patnáctitisícový limit. Takové příjmy jsou zahrnovány do vyměřovacího základu pro odvod zdravotního pojištění, pojištěnec má povinnost je uvést v přehledu a odvést z nich pojistné. V těchto případech zdravotní pojišťovny především vycházejí z údajů sdělených pojištěncem. Často se jedná o jednorázový příjem z činnosti, která není vykonávána soustavně, nelze tedy běžně využívat součinnosti s finančním úřadem. Ovšem i takové OSVČ mohou být k podání daňového přiznání finančním úřadem vyzvány. Čtěte více: Nestihli jste podat přiznání? Nezoufejte, sankcím se dá vyhnout
Poznámka: Daňové přiznání je podle § 38 g zákona o daních z příjmů povinen podat každý, jehož roční příjmy (příjmy, nikoli zisk), které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu.
Třetí okruh – zvláštní sazba
Pojištěnec je evidován u své zdravotní pojišťovny jako OSVČ, ale v daném roce, za který se přehled podává, nemá povinnost podat daňové přiznání. Jeho příjmy jsou od daně osvobozené nebo jde o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Může se jednat o OSVČ, které požívají podíly na zisku z členství v družstvu, z účasti na společnosti s ručením omezeným, z účasti komanditisty na komanditní společnosti, nebo tichého společníka. Čtěte více: Jak na odměny jednatelů a společníků v s. r. o.?
S podáním přehledu pro ČSSZ naopak není třeba spěchat
Každá osoba, která aspoň po část kalendářního roku vykonávala samostatnou výdělečnou činnost, je povinna podat příslušné okresní správě sociálního zabezpečení Přehled o příjmech a výdajích. A to nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měla podat daňové přiznání za tento kalendářní rok, bez ohledu na výši dosažených příjmů. Rovněž osoba, která není povinna podávat daňové přiznání, vyplňuje přehled o příjmech a výdajích podle ustanovení § 23 a zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Přehled se podává nejpozději do 31. 7. kalendářního roku následujícího po roce, v němž vykonávala samostatnou výdělečnou činnost. Čtěte více: Vyplňujeme přehled pro ČSSZ s interaktivním formulářem
Daňovým základem je příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení, tyto příjmy a výdaje se pro účely tohoto zákona posuzují podle zákona o daních z příjmů. Zjednodušeně lze říci, že OSVČ, která měla příjem ze samostatné výdělečné činnost za rok 2009 ve výši například 10 000 Kč, a výdaje tvořily částku 5000 Kč, podá přehled za rok 2009 nejpozději do 31. 7. 2010 a do řádku „základ daně“ uvede částku 5000 Kč,
vysvětluje Kamil Vařeka, ředitel odboru komunikace a tiskový mluvčí ČSSZ. Dodává, že výkonem samostatné výdělečné činnosti se rozumí i činnost společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti vykonávaná pro tuto společnost. Takže i tyto osoby plní povinnosti osob samostatně výdělečně činných. Čtěte více: Vedlejší výdělečnou činnost už není nutné dokládat
ČLÁNKY DO MAILU