Podobné otázky si při zúčtování mezd za měsíc duben klade nejeden zaměstnavatel. Situace se bude opakovat i v květnu, kde jsou další takzvané placené svátky.
Placený svátek, nebo překážka v práci?
Pokud zaměstnanci připadla směna na svátek, ale z důvodu svátku tato směna (nebo její část) odpadla, přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku za mzdu, která mu ušla v důsledku svátku (eventuálně se plat či měsíční mzda nekrátí). To platí za standardních okolností. Ale ty momentálně nejsou. Díky pandemickým opatřením je řada provozů zcela uzavřena, případně mají omezen provoz. Za dobu, kdy zaměstnavatel práci nepřiděluje, přísluší zaměstnancům náhrada mzdy.
V měsíci dubnu byly dva „placené“ svátky, obdobně tomu bude v měsíci květnu. Jakým způsobem mají zaměstnavatelé postupovat, zjišťovala i čtenářka serveru Podnikatel.cz. Pokud máme uzavřenu restauraci a celý měsíc pracovník nemůže být v práci, budeme to řešit náhradou mzdy. Jak ale máme postupovat v rámci svátků? Mají být zahrnuty do náhrady, nebo je proplácí zaměstnavatel?
Nepřítomnost zaměstnance z důvodu státního svátku nemůže přerušit již probíhající překážku v práci na straně zaměstnavatele. Zaměstnanci vlastně žádná mzda neušla, protože nebýt svátku stejně by nepracoval a pobíral náhradu mzdy. Státní svátky budou hrazeny stejnou náhradou, jakou je hrazena překážka v práci na straně zaměstnavatele, tj. ve stejné procentuální výši i v době svátku. Podrobná odpověď v Poradně serveru Podnikatel.cz.
Svátek a program Antivirus
Požádali jsme o vyjádření rovněž ministerstvo práce a sociálních věcí. Jestliže zaměstnavatel nemůže zaměstnanci přidělovat práci z důvodu jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele ve smyslu ustanovení § 208 zákoníku práce, případně § 209 zákoníku práce (částečná nezaměstnanost), a poskytuje proto zaměstnanci náhradu mzdy ve výši jeho průměrného výdělku, případně v určité procentuální výši jeho průměrného výdělku, uplatní se tento postup i za dobu směny, na kterou připadl zaměstnanci svátek. V takovém případě totiž zaměstnanec nepracuje nikoli z důvodu svátku, ale právě z důvodu jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele. Zaměstnanci tedy přísluší náhrada mzdy z titulu jiné překážky v práci na základě § 208, případně § 209 zákoníku práce, nikoliv z titulu svátku podle § 115 odst. 3 zákoníku práce, což má za stávající situace význam mj. i z hlediska případného nároku zaměstnavatele na příspěvek v rámci programu Antivirus,
vysvětlil Jan Brodský za MPSV.
Jiné překážky na straně zaměstnance
Ovšem není překážka jako překážka. Zcela jiná situace nastává v případě jiných důležitých překážek na straně zaměstnance. Překážka na straně zaměstnance „převáží“ nad překážkou na straně zaměstnavatele. Například při souběhu částečné nezaměstnanosti a překážek na straně zaměstnance typu návštěva lékaře, úmrtí v rodině a tak dále by měla být přednostně aplikována překážka zaměstnance. Obdobně tomu bude i v případě čerpání řádné dovolené. Zde může být např. při částečné nezaměstnanosti rozdílná procentuální náhrada mzdy a samozřejmě i jiný postup při vykazování náhrady mzdy, což bude opět důležité z pohledu nároku na kompenzaci z programu Antivirus. Podrobněji v článku: Uplatnění částečné nezaměstnanosti v praxi
ČLÁNKY DO MAILU