Osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) má vůči zdravotní pojišťovně hned několik povinností. Mimo jiné ohlásit jí, kdy svou samostatně výdělečnou činnost (SVČ) zahajuje a také naopak, kdy ji hodlá ukončit. Co se dočasného přerušení SVČ týká, není OSVČ povinna tuto skutečnost pojišťovně sdělovat. Pokud se tak ale nestane, může to pro OSVČ přinést mnohé nevýhody.
Čtěte také: Změny ve zdravotním pojištění od roku 2016
Všeobecná zdravotní pojišťovna řešila otázku pojištěnce, který chtěl SVČ přerušit z důvodu odchodu do důchodu s tím, že by se k SVČ ještě vrátil.
Je nutné pojišťovně hlásit přerušení samostatné výdělečné činnosti? Mám už nárok na důchod a podnikání chci zatím jen přerušit, ne zrušit, protože si třeba v budoucnu budu takto ještě přivydělávat.
Zahájení a ukončení SVČ ohlaste do 8 dnů
Jak už bylo zmíněno, zahájení i ukončení SVČ je nutné pojišťovně ohlásit. A to do osmi dnů. V případě přerušení (ani pak v případě opětovného obnovení) žádné termíny neexistují, protože tak OSVČ činit nemusí. Stále je tak ale vedena v evidenci pojišťovny jako osoba samostatně výdělečně činná a musí tedy splnit příslušné povinnosti.
Mohlo by vás zaujmout: I v důchodovém věku můžete bez obav podnikat
Povinnosti se týkají především placení záloh na pojistné. Oznámí-li OSVČ v uvedeném příkladě přerušení své SVČ, nebude muset tyto zálohy hradit. Datum přerušení však nelze udávat zpětně. Jak ale upozorňuje mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Oldřich Tichý, je dobré si přerušení SVČ plánovat s rozmyslem. Pro demonstraci uvádí příklad:
Rozhoduje i jen jeden den – v případě ohlášení přerušení např. až 1. srpna je nutno ještě za srpen zaplatit zálohu (max. do 8. dne následujícího měsíce). Při vyúčtování pojistného na základě podaného přehledu o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti se pak bude vycházet pouze z měsíců, kdy byla samostatná výdělečná činnost v daném roce vykonávána (tj. zde leden až srpen).
Je ale nutné připomenout, že pokud nastane situace, že pojištěnec začal pobírat důchod a stal se tak státním pojištěncem, musí tuto skutečnost pojišťovně oznámit. Za poživatele důchodu je plátcem pojistného na zdravotní pojištění stát, ale pojišťovna vás musí zařadit do kategorie státních pojištěnců, aby na vás pojistné dostala. Za zaměstnance to pojišťovně hlásí zaměstnavatel, ale podnikatel se musí postarat sám,
připomíná Oldřich Tichý.
Pokud si přerušení živnosti nechá OSVČ pro sebe, musí při souběhu kategorií „OSVČ + státní pojištěnec“ platit jako OSVČ měsíčně zálohy na pojistné. Díky zmíněnému souběhu ale nemusíte dodržet minimální výši plateb.
Čtěte také: Zálohy na sociální a zdravotní pojištění od roku 2016
Pro úplnost je třeba dodat, že v době přerušení samostatné výdělečné činnosti se povinnost platit zálohy na pojistné týká stále těch, kteří nejsou zaměstnáni nebo nepatří do kategorie státních pojištěnců. Takoví pojištěnci si musí platit pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů. Jako OBZP ovšem zaplatí míň, než kdyby zůstali registrováni jako OSVČ s povinností dodržet minimální vyměřovací základ,
uzavírá Tichý.