Poslanci propašovali vyšší výdajové paušály přes značení lihu

Poslanecká sněmovna před měsícem podpořila zvýšení výdajových paušálů pro živnostníky. Pokud návrh podpoří i senátoři a prezident, mohli by podnikatelé využít vyšší paušál už za tento rok. Oproti současnému stavu by se polepšili řemeslníci, kteří by se dotáhli na své kolegy zemědělce. Ostatní živnosti by se pak sjednotily na paušálu 60 %. Proti zákonu se ale staví ministr financí Eduard Janota, jelikož podle něj ničemu nepomůže a pouze zatíží rozpočet miliardami korun.

Odborníci se však k návrhu nestaví tak kriticky. Tuzemskému hospodářství prý neuškodí a státní rozpočet by měl zatížit maximálně v řádu stovek milionů korun. Ekonomové totiž tvrdí, že ministerstvo vycházelo při svých výpočtech ze špatných údajů. Zároveň ale dodávají, že živnostníkům by spíše pomohlo snížení byrokracie a administrativních povinností. Odborníci také kroutí hlavou nad tím, proč bylo zvýšení výdajových paušálů „přilepeno“ k zákonu o povinném značení lihu.

Nejvíce si nyní mohou odpočítat zemědělci

Fyzické osoby mají podle zákona o dani z příjmů možnost vyjádřit své daňové výdaje procentem ze zdanitelných příjmů (pomocí tzv. výdajového paušálu). Výdaje uplatněné paušálně zahrnují veškeré výdaje poplatníka vynaložené se zdanitelnými příjmy. Poplatník už žádné další výdaje neuplatňuje, a to včetně výdajů na sociální a zdravotní pojištění, které bylo možné uplatnit naposled ve zdaňovacím období roku 2007.

Příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti jsou příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem, dále příjmy z nezávislých povolání, příjmy znalců, tlumočníků apod. a příjmy insolvenčních správců. Čtěte více: Uplatnění výdajů procentem z příjmů aneb paušální výdaje.

Na kolik přijdou vyšší paušály státní rozpočet?

Takřka přesně před měsícem však podpořili poslanci novelu zákona o dani z příjmů, která má zvýšit výdajové paušály u většiny živností. Paušály zůstaly stejné jen u zemědělců a u příjmů z pronájmu. Nově by tak mohli řemeslníci účtovat výdaje ve výši 80 % příjmů, čímž by se jejich výdajový paušál vyrovnal se zemědělci. Polepšily by si i další živnosti, jejichž strop by se zvedl o 10 %, respektive o 20 %, na stejnou hodnotu 60 %. Vyšší paušály by mělo jít uplatnit už za tento rok. Návrh nyní míří do Senátu, který by ho měl projednat na schůzi plánované na 22. července.

Proti zvýšení paušálů se postavil stávající ministr financí Eduard Janota, podle kterého vláda přijala již řadu jiných podpůrných opatření. Zásadně nesouhlasím s úpravou paušálů, které jsou stanoveny pro oblast daně z příjmů. Paušály byly měněny, je to asi tři roky zpátky. Vyčíslení (tohoto opatření) se nepohybuje ve stovkách nebo ve stovce milionů korun, ale je větší než dvě miliardy, vysvětloval Janota při projednávání v poslanecké sněmovně. Čtěte také: Kalouskovy triky s deficitem Česku příliš nepomůžou.

S výší dopadu na státní rozpočet však nesouhlasí předkladatel návrhu Michal Doktor, poslanec za ODS, podle kterého nárůst výdajových paušálů připraví státní kasu maximálně o stovky milionů korun. V roce 2007 při konzultaci připravované změny zákona o daních z příjmů odhadlo ministerstvo stejnou úpravu výdajových paušálů na výpadek 250 miliónů Kč. Dnes uvádí výpadek 2 miliardy Kč, což je v příkrém rozporu s důsledky krize, oponoval Michal Doktor.

Slova Michala Doktora potvrzují ekonomové. Také podle nich vycházel Eduard Janota ze starých čísel. Ministerstvo si zjednodušilo práci, když při kalkulaci nepočítalo s tím, že část živnostníků již paušály používá. Navíc na paušály nemohou přejít všichni. Například ti, kdo mají zaměstnance nebo investice, jsou z uplatnění paušálu rovnou vyloučeni, potvrdil serveru Podnikatel.cz ekonom Marek Loužek z Centra pro ekonomiku a politiku.

Od vyšších paušálů se zázraky čekat nedají

Zvýšení výdajových paušálů přivítali podnikatelé, asi pětina živnostníků je totiž využívá. Nemusejí tak vést složité účetnictví a stačí jim evidovat pouze své příjmy a pohledávky. Podle Petra Kužela, prezidenta Hospodářské komory ČR, tak dále klesne daňové zatížení a s ním spojená administrativa. Ve srovnání zaměstnanec a živnostník se daňové podmínky díky tomuto návrhu sbližují. Živnostník i zaměstnanec tak budou do státního rozpočtu odvádět přibližně stejnou sumu. Státní rozpočet to nijak dramaticky nezatíží, naopak to pomůže v době recese drobným podnikatelům, doplnil Petr Kužel.

Odborníci s názorem podnikatelů souhlasí, ale upozorňují, že žádné zázraky se od zvýšení paušálů čekat nedají. Analytik společnosti Atlantik FT Petr Sklenář například pro server Podnikatel.cz uvedl, že živnostníkům může pomoci, ale že mnohem více by ocenili snížení byrokratické zátěže a zjednodušení. To je ale boj na delší období a více než předvolební sliby nedostanou. Tento krok spíše chápu jako snahu oslovit voliče spíše než snahu pomoci ekonomice, dodává Sklenář.

Paušály se vpašovaly do zákonu o označení lihu

Proti zvyšování výdajových paušálů ale zaznívaly i jiné argumenty, než další zatížení státního rozpočtu. Odpůrci novely varovali před tím, že způsobí hromadný přechod zaměstnanců na OSVČ a opětovně se spustí tzv. „švarcsystém“. Podnikatelé ani ekonomové si to však nemyslí. Podle Petra Kužela se tímto opatřením pouze srovnají rozdíly v daňovém zatížení mezi zaměstnanci a OSVČ. Při současné legislativě a okolnostech se takovéhoto přechodu neobávám. Ono přeci jenom zaměstnanecký poměr má pro zaměstnance řadu výhod, souhlasí Tomáš Lukeš, tiskový mluvčí Asociace českých nábytkářů.

Podle ekonoma Marka Loužka zase toto riziko existovalo vždy. Nepředpokládám, že by mělo dojít k dramatickému zvýšení OSVČ kvůli takovému opatření, domnívá se Loužek. Čtěte více: Návrat švarcsystému, ukázky české vychytralosti, asi nehrozí.

Jako nejvíce problematickou tak odborníci spatřují skutečnost, že návrh na zvýšení výdajových paušálů prošel jako „přílepek“ k zákonu o povinném značení lihu. Nárůst výdajových paušálů se k tomuto zákonu dostal až před třetím čtení, a to v rámci pozměňovacích návrhů. Je sporné, že předkladatel zákona, poslanec Michal Doktor, propašoval tuto daňovou změnu do zákona o povinném značení lihu, připustil na závěr Marek Loužek.

Sám Michal Doktor vysvětlil serveru Podnikatel.cz „přílepek“ takto: Zákon byl sice pojmenován „o povinném značení lihu“, v jedné své části však novelizoval i zákon o daních z příjmů. Změnu zákona tedy připravila již vláda, já jsem účinky rozšířil o další ustanovení.