Už při zveřejnění kauzy přitom odborníci upozorňovali, že dané výzvy nebyly vydány v souladu se zákonem. Alena Schillerová však finanční správu „přikryla“ a tvrdila, že vše proběhlo dle předpisů. Nyní už je jasné, že tomu tak nebylo. Na případ nezákonného postupu finanční správy upozornil jako první server Podnikatel.cz.
Co se dozvíte v článku
Berňák chtěl kvůli EET informace o svatební hostině
Server Podnikatel.cz upozornil před pěti lety na nezákonný postup olomouckého finančního úřadu, který na konci července roku 2018 poslal desítkám novomanželů na Přerovsku výzvu, aby mu poskytli informace a doložili listiny, které se týkaly jejich svatební hostiny. Konkrétně žádal úřad o tyto věci:
- Informace o tom, kde se konala svatební hostina, popřípadě kde byli ubytováni svatební hosté v den konání svatby.
- Informace o počtu svatebních hostů na svatební hostině.
- Informace o tom, jakým způsobem probíhalo vyúčtování svatební hostiny. Zda byla vystavena faktura, daňový doklad, případně příjmový doklad nebo stvrzenka na převzetí finanční hotovosti, případně doklad o zaplacení. Jak byla svatební hostina placena (hotově, bankovní účet). V případě, že by manželé neměli k dispozici žádné z uvedených dokladů, žádal úřad aspoň o sdělení přibližné částky, kterou hostina stála.
- Informace o tom, zda byla zaplacena záloha na svatební hostinu, popřípadě v jaké výši, k jakému datu, jakým způsobem byla záloha zaplacena. Zda na zálohu byl vystaven doklad, případně příjmový doklad nebo stvrzenka převzetí finanční hotovosti. V případě, že byl doklad vystaven, žádal úřad o jeho doložení. V opačném případě, pokud by neměli doklad, měli aspoň sdělit přibližné datum a částku.
Tyto vyžadované údaje měli manželé poslat do 15 dnů. Finanční úřad dále v odůvodnění uvedl, že má na tyto informace právo dle § 57 odst. 1 daňového řádu písm. d), dle kterého mají osoby, které získávají jiné údaje nezbytné pro správu daní, povinnost na vyžádání správce údaje poskytnout. Z odůvodnění výzvy bylo zřejmé, že finanční úřad měl pochybnosti o tom, zda byla tržba za svatební hostinu řádně zdaněna a nahlášena v rámci EET.
Berňák oslovil i ty, co měli hostinu doma
Server Podnikatel.cz následně zjistil, že finanční správa zvolila metodu kobercového náletu a výzvu o poskytnutí údajů o svatební hostině poslala i novomanželům, kteří svatební hostinu měli doma a žádnou svatební hostinu si tak neobjednávali a ani neplatili. Finanční úřad totiž oslovil zhruba 10 matričních úřadů v obcích v blízkém okolí restauračního zařízení daňového subjektu, u něhož vznikly pochybnosti o dodržování zákona o evidenci tržeb, aby mu poskytly informace o všech novomanželích, kteří se brali v určité dny.
Na nezákonný postup upozorňovali odborníci
Ačkoli finanční správa tvrdila, že byl její postup v pořádku, odborníci upozorňovali, že výzva neměla oporu v zákoně. Podle nich totiž novomanželé nebyli osoby, které by během svatební hostiny „získávaly jiné údaje nezbytné pro správu daní“. Ta výzva je zjevně nezákonná, neboť novomanželé rozhodně nejsou osoby, které by během svatební hostiny „získávaly jiné údaje nezbytné pro správu daní“. Počet hostů na svatební hostině navíc považuji za ryze soukromý údaj a požadavek na jeho sdělení dle mého názoru porušuje právo na informační sebeurčení. To může být ze strany státu narušeno jen v míře nezbytně nutné. Správce daně by tak měla zajímat maximálně výše účtu za svatební hostinu. Ale opakuji, nemůže to požadovat touto formou,
komentoval tehdy Tomáš Hajdušek, vedoucí sekce správy daní a poplatků Komory daňových poradců ČR.
S tím, že je odkaz na § 57 odst. 1 daňového řádu písm. d) a zvolený postup chybný, souhlasil i daňový expert Michal Hanych, vlastník společnosti SimpleTax, který se specializuje na spory s finančními úřady. Dotčené ustanovení dopadá jen na osoby, které získávají jiné údaje nezbytné pro správu daní.“ Smyslem tohoto ustanovení je mít možnost získat údaje od podnikatelů a osob, které údaje získávají. Je to sice na první pohled velice široké, ale v kontextu všech ustanovení okolo se tím myslí osoby, u kterých je získávání takových údajů součástí jejich činnosti,
uvedl Hanych.
Dle našeho názoru novomanželé pod § 57 odst. 1 písm. d) daňového řádu nespadají, jelikož toto ustanovení směřuje pouze na osoby, které vedou registry v rámci své podnikatelské činnosti, což potvrzuje rovněž komentář k daňovému řádu od nakladatelství Wolters Kluwer, sepsaný mj. soudci Nejvyššího správního soudu, přičemž spoluautorkou tohoto komentáře je rovněž paní Schillerová, současná ministryně financí,
doplnil serveru Podnikatel.cz advokát Jiří Vaníček z AK Vaníček & Partneři.
Janeček i Schillerová postup berňáku hájili
Po zveřejnění kauzy rozhodl tehdejší šéf finanční správy Martin Janeček o provedení dohlídkové činnosti na Finančním úřadě pro Olomoucký kraj. Cílem bylo prověřit, zda postup správce daně při kontrolách u daňových subjektů poskytujících stravovací a ubytovací služby v souvislosti s konáním svateb nevybočil z mezí stanovených zákonem. Podle výsledků kontroly prý však úřad nijak nepochybil.
Také ministryně financí Alena Schillerová k postupu finančního úřadu opakovaně uváděla, že byl zákonný. Podle Aleny Schillerové to měla dokládat právní analýza Generálního finančního ředitelství. V případě uvedeného postupu Finanční správy ČR proto nešlo o exces, který by vybočoval ze zákonného rámce, jak dle vašeho sdělení tvrdí lidé zabývající se daňovou problematikou a není ani systémovým problémem správní praxe Finanční správy ČR,
odpověděla například Schillerová na písemnou interpelaci poslance Vojtěcha Munzara (ODS).
Martin Janeček nicméně několik týdnů po zveřejnění kauzy podal žádost o odvolání z funkce. Podle jeho slov, které citoval server iRozhlas.cz, šlo o jeho osobní rozhodnutí, přičemž bližší důvody nechtěl konkretizovat. Finanční správa pod jeho vedením rovněž čelila kritice za nadužívání zajišťovacích příkazů, které byly v řadě případů vydány neoprávněně a soudy je následně zrušily. Jen do konce listopadu roku 2018 finanční správa prohrála u soudů přes 30 sporů ohledně zajišťovacích příkazů, které byly vydány na částku 1,76 miliardy korun.
Výzvy byly nezákonné, potvrdil soud
Navzdory tehdejším tvrzením šéfa finanční správy i ministryně financí jak ostravský krajský soud, respektive jeho olomoucká pobočka, tak před několika dny Nejvyšší správní soud (NSS) potvrdil, že pravdu měli daňoví odborníci a že šlo opravdu o exces finanční správy. Jeden z podnikatelů, který dostal pokutu kvůli porušení zákona o evidenci tržeb i na základě vyjádření novomanželů získané pomocí zmíněných výzev, se domáhal zrušení sankce.
Podnikatel v žalobě mimo jiné argumentoval, že správní řízení bylo zahájeno na základě nezákonně získaných důkazních prostředků. Krajský i NSS sice žalobu zamítly a pokutu potvrdily, ohledně nezákonnosti výzev ale daly žalobci za pravdu. Z dikce předmětného ustanovení vyplývá, že aby určitá osoba mohla být povinována k součinnosti se správcem daně, musí jiné údaje nezbytné pro správu daní získávat, tj. pravidelně a opakovaně tyto údaje shromažďovat, přičemž zpravidla se tak bude dít na základě povinnosti stanovené jiným právním předpisem. Tato podmínka nebude dána v případě získání údajů nezbytných pro správu daní ad hoc, jako tomu bylo v nyní posuzovaném případě,
uvedl krajský soud v rozsudku č. j. 65 A 37/2020 – 60.
Soud dále doplnil, že vyzval-li správce daně osoby (svatebčany) k poskytnutí údajů postupem dle ustanovení § 57 odst. 1 písm. d) daňového řádu, zatížil řízení vadou, neboť postupoval v rozporu s tímto ustanovením, které neumožňovalo domáhat se poskytnutí údajů po každé osobě, nýbrž pouze po těch, které pravidelně a opakovaně získávají jiné údaje nezbytné pro správu daní, k čemuž v dané věci nedošlo
.
Nezákonnost výzev potvrdil i NSS
Stejný názor měl před několika dny i NSS, podle kterého již z formulace daného ustanovení (použití nedokonavého vidu „získávají“) vyplývá, že směřovalo na subjekty, které údaje nezbytné pro správu daní získávají opakovaně a pravidelně v rámci své běžné činnosti. Toto ustanovení tedy nebylo možné uplatnit na osobu, která získala požadované údaje jednorázově či nahodile. Jak poznamenal již krajský soud, také komentářová literatura uvádí jako příklad osob povinných poskytnout údaje dle tohoto ustanovení např. osoby evidující údaje o ubytovaných osobách, evidující technické prověření automobilů apod.,
doplnil NSS.
NSS zároveň odmítl argumentaci finanční správy, že výzvy šlo vydat podle jiného písmene stejného ustanovení a že tak byly v pořádku. Na jejich nezákonnosti to podle soudu nic nemění. Rozsah a povaha informací, které je správce daně oprávněn výzvou dle § 57 odst. 1 daňového řádu požadovat, a okruh osob, na které se s takovou výzvou může obrátit, závisí na tom, na základě jakého konkrétního písmene tohoto ustanovení výzvu vydal. Označení konkrétního písmene daného ustanovení tedy není pro posouzení zákonnosti výzvy lhostejné. Vydal‑li správní orgán výzvu s odkazem na § 57 odst. 1 písm. d) daňového řádu, bylo namístě posuzovat její zákonnost pouze na základě tohoto konkrétního ustanovení. Není rozhodné, zda správní orgán mohl hypoteticky dosáhnout stejného výsledku jiným postupem souladným se zákonem,
vytkl úřadům NSS
Přestože však soudy konstatovaly, že finanční správa nepostupovala v souladu se zákonem, pokutu pro podnikatele potvrdily, jelikož důkazy o porušení povinností EET byly (až) následně získány procesně správným důkazem, tedy výslechem svědků.
Server Podnikatel.cz oslovil s žádostí o vyjádření i finanční správu, ta však do vydání článku na dotazy nereagovala.