Jedná se o zákon, který vychází z evropské směrnice o restrukturalizaci a insolvenci a původně měl být implementován nejpozději v červenci 2022. Ministerstvo spravedlnosti návrh zákona o preventivní restrukturalizaci předložilo na začátku letošního roku a na začátku září jej podepsal prezident.
Co se dozvíte v článku
Co je preventivní restrukturalizace?
Jak jsme psali dříve, preventivní restrukturalizace je nový právní institut. Je určený podnikajícím právnickým osobám v přechodných finančních obtížích. Díky němu mají mít podnikatelé ve spolupráci s věřiteli možnost začít nepříznivou situaci včas řešit a odvrátit tak hrozící úpadek.
Cílem institutu preventivní restrukturalizace je umožnit podnikatelům ve finančních obtížích pokračovat v podnikání, resp. jim umožnit určitý „ekonomický restart“, a to prostřednictvím flexibilního nástroje, který nabízí širokou paletu restrukturalizačních opatření. Preventivní restrukturalizaci tedy lze definovat jako proces včasného ozdravění podnikatele (resp. ozdravení provozu obchodního závodu), u kterého byla včas rozpoznána podniková krize a u kterého tato krize ještě nedospěla do stádia úpadku,
uvádí se v důvodové zprávě.
Kdy hrozí úpadek?
Jak uvádí Martin Cír, advokát z bpv BRAUN PARTNERS, preventivní restrukturalizaci lze použít, pokud podniku hrozí v následujících 12 měsících úpadek. Tedy pokud hrozí, že rozdíl mezi výší jeho nesplacených peněžních závazků a jeho peněžních aktiv (tzv. „mezera krytí“) bude vyšší než desetina výše jeho nesplacených peněžních závazků.
Splatné závazky – peněžní aktiva splatné závazky/10
Jaký je rozdíl mezi úpadkem a restrukturalizací?
U nás neexistovala pro podnikatele možnost, jak postupovat, když se ještě nenacházejí v úpadku, ale už mají finanční obtíže. Ocitli se tak v insolvenčním řízení a s tím spojené negativní publicitě. Jak zdůrazňují odborníci na obchodní právo z advokátní kanceláře Chrenek, Toman, Kotrba, zatímco insolvenční řízení cílí na faktický úpadek podnikatele, preventivní restrukturalizace se úpadku bude snažit předejít. Podle nich se v mnohém bude podobat reorganizaci probíhající v rámci insolvenčního řízení. Obdobu můžeme spatřovat v tom, že v rámci preventivní restrukturalizace podnikatel vytvoří restrukturalizační plán na základě sanačního projektu, v němž vyhodnotí dosavadní výsledky svého podnikání společně s rozborem příčin nastalých finančních potíží a předloží návrh řešení,
doplňují s tím, že samotný restrukturalizační plán obsahuje obdobné náležitosti jako reorganizační plán, stejně tak restrukturalizační opatření spočívající zejména v restrukturalizaci majetku, dluhů či vlastního kapitálu jsou podobná reorganizačním opatřením.
Mezi rozdíly podle advokátní kanceláře patří:
- preventivní restrukturalizace se snaží úpadku předejít,
- méně formální řízení,
- restrukturalizační rejstřík,
- zachování práva nakládat s majetkem.
Po dobu preventivní restrukturalizace se podnikateli zachová právo nakládat se svým jměním, ledaže zákon nebo předběžné opatření stanoví jinak. Stejně tak bude podnikatel povinen zdržet se nakládání se svým jměním v případě vyhlášení všeobecného moratoria, které se ale rovněž vyhlašuje na základě návrhu, který soud schválí. A priori ale nebude podnikatel omezen v nakládání se svým jměním,
dodávají na blogu.
Jak se dá vstoupit do preventivní restrukturalizace?
Zákon o preventivní restrukturalizaci uvádí, že se preventivní restrukturalizace zahajuje písemnou výzvou k zahájení jednání o restrukturalizačním plánu dotčeným stranám s tím, že za den zahájení preventivní restrukturalizace se považuje den, kdy písemná výzva k zahájení jednání o restrukturalizačním plánu došla první dotčené straně. Současně s touto písemnou výzvou podnikatel odešle sanační projekt všem dotčeným stranám nebo jim sanační projekt bezplatně zpřístupní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Zahájení preventivní restrukturalizace podnikatel zároveň oznámí restrukturalizačnímu soudu a přílohou tohoto oznámení je písemná výzva a sanační projekt.
Sanační projekt je písemnost sestavená podle tohoto zákona, která popisuje a vyhodnocuje výsledky podnikání a provozu závodu podnikatele, rozebírá příčiny nastalých finančních potíží a předkládá návrh jejich řešení. Podnikatel v sanačním projektu představí alespoň v podstatných rysech restrukturalizační opatření sledující zachování nebo obnovení provozuschopnosti závodu založená na realistických předpokladech, podnikatelský plán pro období, v němž hodlá provádět preventivní restrukturalizaci, povahu přímého dotčení dotčených stran a popíše a zdůvodní svou schopnost zajistit řádné fungování závodu a schopnost plnit současné i budoucí závazky nejméně do předpokládaného dne nabytí účinnosti restrukturalizačního plánu,
vysvětluje se ve znění zákona.
Výhody pro podnikatele
Advokát Tomáš Vlasák popisuje, že v současné době mohou podnikatelé provést mimosoudní restrukturalizaci zejména na smluvním základě s vybranými subjekty, například kapitalizací pohledávek, odložením splatnosti či snížením splátek nebo kapitálovým vstupem nového investora. Tedy tak, že to vyžaduje konsenzus zúčastněných stran. Naopak preventivní restrukturalizace dlužníkovi umožňuje, aby se nesouhlasící dotčené strany podřídily většinovému rozhodnutí a rozhodnutí restrukturalizačního soudu. Toto preventivní řešení hrozícího úpadku může mít podle něj i pro nesouhlasící dotčené strany výhodu. A to, že jejich pohledávky dosáhnou vyššího uspokojení než v případě konkurzu a/nebo výhodu zachování provozu dlužníkova podniku.
Preventivní restrukturalizace je pro dlužníka navíc procesem dobrovolným a zatímco v případě zjištěného stavu úpadku jsou dlužníci povinni podat insolvenční návrh, preventivní restrukturalizace je možný předstupeň insolvenčního řízení. Během preventivní restrukturalizace zůstává management společnosti v rukou stávajícího vedení a nepřechází do rukou insolvenčního správce. Stávající představenstvo či jednatelé mohou tedy i nadále činit obchodní rozhodnutí s péčí řádného hospodáře a v souladu s restrukturalizačním plánem,
uzavírá Tomáš Vlasák.
ČLÁNKY DO MAILU